Menu

Krušnohorské malebno

23. 01. 2011

Krušné hory dopravní dostupností, profilem a sněhovými poměry skýtají ideální podmínky nejen pro sjezdové lyžování. Etapový přejezd Krušných hor jsme spolu s Rahanem a Pavlem zahájili v roce 2005 na Cínovci. V roce 2010 jsme s Pavlem Mališkou nadvakrát přejeli další úseky. Poslední únorový víkend z Měděnce do Potůčků a poslední víkend před Vánoci z Horní Blatné do Kraslic.

Už od únorového přejezdu
Pátek 17.12. 2010 Kdo by lezl do té sloty. Sníh a mráz rovná se dopravní kolaps v Praze. 17.05 Na hlavním nádraží se potkávám s Pavlem. Nasedáme do Krušnohoru a jako správní výletníci začínáme jíst a pít, ještě než se vlak rozjel. 21.02 Do Karlových Varů s patnáctiminutovou sekerou, čímžto (ač už nám vyschl Staropramen) České dráhy kazí byznys nádražnímu kiosku. Přestupujeme do motoráčku. V Nejdku nás „vítá“ zavřené nádraží a 40 minut čekání na přípoj. Jdeme za světlem. Rozzářeni po dvou pivech opouštíme hospodu. 22.21 V tom samém motoráčku do běžkařských bot. 22.53 Horní Blatná. Namazáno mám už od únorového přejezdu. Mráz. Nádherný prašan! Měsíc téměř v úplňku. Krušnohorské malebno. Vcházíme do lesa. Lyžemi dusáme plošinku pro stan.

Opět v hlubokém prašanu
Sobota 18.12.2010 00.20 Zaléháme. 08.47 –10°C. Vstáváme. Pavel musí. Já ne. Toho bažanta už vozím desítky let. Pavel rozpouští sníh na snídani. 09.35 Poridge je hotov. 10.00 Prošlapáváme hlubokým prašanem. Na silnici pak uhýbáme Liazce s hrablem. 10.25 Nastupujeme do stopy. Paráda. A ještě větší paráda zasněžené Krušné hory. 12.20 Přistáváme v penzionu v Jelení. Zvládáme kopec jídla a devět piv. 14.30 Proti proudu potoka opět hlubokým prašanem. Kdosi nás došel a ne a ne taky prošlapávat. Poté, co jsme fotili a jinak zdržovali, pochopil a nastoupil do čela. Směr nám kříží divočák. 16.30 Končíme v turistickém odpočívadle, v němž stavíme stan. Zatímco Pavel vaří, trochu jsem si zdříml. 17.15 Večeře. Těstoviny s pálivou směsí. 22.20 Probouzí mne žízeň. Nemohu najít termosku s čajem. Budím Pavla. Je v jeho báglu na lavičce přístěnku. 23.10 Na vnitřních stěnách stanu je led, a mně vedro. Rozepínám spacák. 23.50 Jsem vyspaný. Co teď? Moc-li čaje zbývá v termosce?

Téměř tichá noc
Neděle 19.12.2010 00.20 Vykukuji ven a obdivuji jasnou, a nebýt Pavlova pochrupkávání, pohádkově tichou noc. –8°C. 08.39 Budovatelskou básní budím Pavla, načež musí ven. Já ne! Opět vaří ovesné vločky. 10.10 Jsme po snídani. 10.50 Vyrážíme kol rozpadlých objektů někdejšího koncentráku k pláni, kde to obracíme, abychom se neztratili. 11.10 Potkáváme běžkaře. Radí nám, kudy jít. Za Rolavou po silničce hlubokým prašanem směr Stříbrná. Teprve kousíček před ní kdosi šlape proti nám. Po 200 metrech odpluženo až do Stříbrné. Tam se přezouváme do pohorek a jdeme 6 km po silnici do Kraslic, kde nás dobrý člověk odvádí až k nádraží. 16.50 Vláčkem Viamontu do Sokolova. V nálevně proti nádraží čekáme na Excelsior, který nás má v 18.40 odvézt do Prahy.



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka
ahr - volba