Menu

Horský hotel Lesná navazuje na víc než stoletou tradici pohostinství ve vrcholových partiích Krušných hor. Historie hotelu sahá do 19. století, kdy zde rodina Krohova provozovala hostinec. Od roku 2000 je objekt v soukromých rukou a byl přebudován na hotel. Prošel kompletní rekonstrukcí, která přispěla k rozšíření nabídky a zkvalitnění služeb. Lze zde strávit romantický víkend ve dvou, sportovní týden s rodinou nebo se vydat poznávat historii. Hotel je vhodný pro pořádání svateb, rodinných oslav, táborů, sportovních a kulturních akcí včetně firemních teambuildingů na klíč.

Krušné hory, jeden celek

26. 04. 2019

S hoteliérem Antonínem Herzánem se potkáváme ve Vzdělávacím a rekreačním centru Lesná v Krušných horách na rozhraní mosteckého a chomutovského okresu, které slouží ke vzdělávání v oblasti životního prostředí a regionálního rozvoje, k pořádání seminářů, workshopů apod.
Pane Herzáne, proč jste se rozhodl podnikat v Lesné?
Shodou náhod. V roce 1994 jsem sem nastoupil jako správce chaty. Pak nastalo období, kdy už jsem nechtěl být ve vleku něčeho nebo někoho. Po dvou třech letech jsem totiž začal daleko intenzivněji vnímat potenciál tohoto místa. Před odsunem původního obyvatelstva čítala obec Lesná asi třicet obytných domů. Její původní obyvatelé, kteří coby návštěvníci přijížděli do Lesné, ve mně začali podněcovat čím dál pevnější vazbu k tomuto místu. Začal jsem se zabývat bohatou historií tohoto území. Krušné hory byly do roku 1945 nejhustěji osídlenými horami ve střední Evropě. Měly nejvíc obcí a měst nad osm set metrů nad mořem v Evropě. Byla tu široce rozvětvená infrastruktura, fungovala tady spousta továren a manufaktur. Mezi světovými válkami byly Krušné hory z hlediska osídlení na vrcholu.

Jste zakládajícím členem společnosti destinačního managementu Pro Krušné hory.
Ano a zabezpečujeme Destinační fond Krušných hor. Naším posláním je prosazovat Krušné hory jako jeden celek ležící na českém a německém území. Krušné hory mají jeden geologický původ, jedno klima a díky drsným horským klimatickým a přírodním podmínkám obdobně formované a uvažující obyvatele. Co se týče byznysu a s ním spjatých pracovních příležitostí, které do Krušných hor přináší cestovní ruch, tedy věcí bytostně spjatých s posláním a samotnou existencí destinačních agentur, i z tohoto hlediska je třeba Krušné hory v konkurenci ostatních destinací prosazovat jako jednu entitu. Pokud se nám to bude dařit, budeme na tom všichni vydělávat. Prosazování Krušných hor jako celku bude mít přínos pro každý jeden krušnohorský region, ať už se nachází v Ústeckém kraji, ve Svobodném státě Sasko, nebo v Karlovarském kra­ji.

Krušné hory mají za sebou úspěšnou zimní sezonu. Co chystáte na tu letní?
Konkrétně tady v Lesné finišuje jeden z našich největších projektů. Dokončujeme stavbu hrázděného domu. Rádi bychom, aby evokoval dojem malého krušnohorského statku z přelomu 19. a 20. století. Měl by navazovat na naše aktivity, kdy jsme tu v roce 2010 postavili repliku původního domu, který zde v Lesné stával a v němž bydlel pan Mittelbach, a původní kapličku. Na stavbu hrázděného domu se nám podařilo získat finanční prostředky z programu přeshraniční spolupráce SN – CZ 2020 eu na základě partnerství a přátelství se saským městem Seiffenem. Samozřejmě, není to jen o výstavbě objektu, ale také o tom, abychom toto území ještě víc oživili. A to je možné díky přítomnosti lidí. V našem případě zejména turistů a návštěvníků.

Krušné hory, které před pěti sty lety daly lidstvu nejznámější věc na světě, platidlo, jehož jméno Holanďané, kteří ho přivezli do severní Ameriky, vyslovovali daalder, což do angličtiny přešlo jako dollar, jsou sice jedny. Nicméně Lesná se nachází na území Ústeckého kraje. Jak vás váš kraj podporuje?
Vzájemně o sobě víme. Podpora ze strany Ústeckého kraje funguje napříč politickým spektrem. Včetně podpory Krušnohorské bílé stopy související s upravováním Krušnohorské lyžařské magistrály, kterou jste zmiňoval ve druhém vydání letošního Všudybylu v článku „Vánoční stanování“. Krušnohorská bílá stopa je součástí projektu Rodinné stříbro Ústeckého kraje a je změřena na údržbu lyžařských běžkařských stop ve vrcholových partiích Krušných hor na českém území. Od Lesné až po Adolfov a Petrovice. Tato zima byla konečně normální, i když oproti jiným zimám o trochu víc foukalo. Mohli jsme tak ukázat, v jaké jsme – coby Krušnohorská bílá stopa – kondici. Že lyžařské tratě dokážeme upravovat i ve všední dny a reagovat operativně, což je dobrá vizitka Ústeckého kraje. Ústecký kraj podporuje i Destinační agentura [PZ1]Krušných hor a akce pro veřejnost, které organizujeme nejen na Lesné ale v Krušných horách vůbec, zejména pak v rámci příhraniční a přeshraniční spolupráce.

V minulém vydání Všudybylu jsem poukázal na to, že zavření krušnohorských železničních tratí Chomutov–Vejprty a Děčín – Oldřichov u Duchcova brzdí výkonnost tržní platformy cestovního ruchu a přispívá k vylidňování Krušných hor. Jak vidíte budoucnost Krušných hor?
Nějaké zásadní pozitivní změny? Tak to bude běh na hodně dlouhou trať. Jako podnikatelé a patrioti tohoto území sice máme spoustu nápadů na inovace, avšak ruce nám svazuje trh práce. Bylo by dobré, aby někdo vymyslel nějaký podpůrný fond k narovnání podmínek. Lidé odtud z českého pohraničí odcházejí za vyššími platy do Německa, což naprosto chápu. Jenomže my ten schodek mezi úrovní mezd v Česku a Sasku vyrovnat nedokážeme. Když se český občan přihlásí na německé straně Krušných hor na trvalý pracovní poměr, automaticky dostává podporu od německé vlády 200 eur na jedno dítě. To jsou benefity, na které my, čeští zaměstnavatelé, nedokážeme reagovat, a my už opravdu nemáme z čeho vybírat. Navíc když se Krušné hory mohou těžko rovnat i Krkonošům, Šumavě atd. Náš region je stále ještě vykořeněný a nastolení situace, jaká je například v Peci pod Sněžkou nebo Špindlerově Mlýně, je úkol pro řadu generací. Hlavně je propast v našem regionu v podpoře měst a obcí směrem k podnikatelskému sektoru. Nejsou parkovací plochy, není dostatečná podpora cestovního ruchu, vázne údržba turistických cest, úklid zájmového území mimo hranice města či obce. Obce jsou se svými rozpočty vůči cestovnímu ruchu víc než impotentní a horko těžko dokážou reagovat na již vybudované atraktivity a zajímavosti, natož na nové myšlenky a projekty.



[PZ1]Kdo koho podporuje? Je správně, že agentura podporuje koho co – kraj?

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001