Menu

Kongresový byznys v sinusoidě

07. 05. 2013

S generálním ředitelem akciové společnosti Kongresové centrum Praha, a. s., Ing. Michalem Kárníkem se potkáváme kvůli chystanému vydání Všudybylu, jehož hlavním tématem je obor MICE, tedy i kongresová turistika.
Pane řediteli, jaký byl pro největší kongresové centrum České republiky loňský rok?
V krátkodobých pronájmech jsme oproti plánu zvýšili tržby skoro o deset milionů korun. Měli jsme tu spoustu zajímavých akcí – kongresy, konference, kulturu i akce společenské. Dařilo se i hotelu Holiday Inn PCC, který se dostal do černých čísel. A špatně jsme si nevedli ani v oblasti dlouhodobých pronájmů. Rok 2012 jsme skončili se ziskem zhruba 61 milionů korun.

Jste místopředsedou neziskové organizace Prague Convention Bureau. Její tisková zpráva uvádí: „Popularita Prahy jako kongresové destinace každým rokem stoupá. Zejména rok 2012 pro ni byl podle statistik mimořádně úspěšný. Český statistický úřad, který sbírá data od hromadných ubytovacích zařízení, udává v české metropoli v loňském roce celkem 4 264 akcí (tj. o 234 akcí více než v roce 2011), které hostily 671 812 účastníků, a to znamená 16,4% nárůst oproti roku 2011. Tento vzrůstající trend potvrzují i statistiky, které již třetím rokem sbírá od svých členů Prague Convention Bureau.“
Praha v loňském roce skutečně posílila svou pozici. V celosvětové statistice ICCA (International Congress and Convention Association) jsme v roce 2011 poskočili na čtrnácté místo (statistiky ICCA bývají k dispozici až někdy v polovině roku). Lepší očekávání pak máme za rok 2012. 2013 bude možná zase o trochu horší. Obecně cítíme, že se kongresová turistika doposud neodrazila ode dna. Velké akce jsou. Ovšem to proto, že jsou rezervovány tři a více let dopředu. Zároveň nejsou tak rozmáchlé jako v minulosti. Měli jsme tu kongres z Německa pro tři tisíce účastníků. Jeho organizátoři ale koupili jen minerálky, a to pouze předsednictvu a řečníkům. Pro delegáty nic, žádné občerstvení ani obědy. Ostatní kongresy nešly cestou tak radikálních úspor, ale objemy požadavků na zajištění cateringu přesto klesají. Stejně jako pronájmy kongresové audiovizuální techniky.
Vývoj kongresové turistiky u nás probíhá v jakési sinusoidě. Zhruba každé tři roky zaznamenáváme pokles. Přitom kongresy jsou pořádány v nestejných periodách. Některý se koná každý rok, jiný jednou za dva až pět let. Bohužel, ten slabší třetí rok vychází právě na rok 2013. Ten se skutečně nevyvíjí ideálně. Na roky 2014 či 2015 už máme podepsáno víc akcí než na letošek. Nicméně, dlouhodobá perspektiva je dobrá.

Kongresové centrum Praha disponuje jedním z akusticky nejkvalitnějších sálů světa. Konají se u vás tedy také velkolepé hudební události.
Je pravda, že náš koncertní sál je po úpravách akustiky, které proběhly až po Výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000, hodnocen jako jeden ze třinácti nejlepších koncertních sálů na světě s kapacitou dva až tři tisíce lidí. Před několika lety jsme dělali dvoudenní akustické zkoušky se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu s panem dirigentem Válkem. Zkoušeli jsme varianty s dozvučováním i bez dozvučování, s umístěním interpretů v koncertní mušli i bez ní. Mimochodem do mušle se vejde víc než stočlenný orchestr a k tomu ještě velký pěvecký sbor. Přizváni byli i zástupci dalších velkých těles. Na kvalitě akustiky se shodli všichni. Nakonec to plně potvrzuje úspěch našich pravidelných gala koncertů, únorové vystoupení Stinga nebo listopadové Diany Krall, jež bylo označeno za jeden z nejlepších koncertů roku 2012.

Pane generální řediteli, není tajemstvím, že je Kongresové centrum Praha zadlužené a proč tomu tak je. Ostatně posloupnosti příčin byl na přelomu let 2011 až 2012 věnován seriál článků i ve Všudybylu (viz www.e-vsudybyl.cz, články: „Kongresové centrum Praha (1)“, „Kongresové centrum Praha (2)“ a „Kongresové centrum Praha (3)“).
Nedá se říci, že bychom tahali peníze ze státu nebo z Prahy, tedy z veřejných rozpočtů. Zatím jsme se s dluhovou službou v podstatě prali sami. Přesto, že jsme tuto situaci nezavinili, jsme od roku 2000 z vlastních zdrojů uhradili dvě a půl miliardy korun. Bohužel, zbývá doplatit ještě téměř dvě miliardy. Zkoušeli jsme tuto zátěž eliminovat odprodejem majetku, který k hlavní činnosti nepotřebujeme. To se sice nepovedlo, ale rýsuje se dohoda s Ministerstvem financí ČR, že by stát do naší společnosti mohl vstoupit jako majoritní vlastník a zbytek dluhu uhradit. Hlavní město Praha, současný jediný vlastník, by se potom zavázalo, že během dalších čtyř let navýší náš základní kapitál o šest set až osm set milionů korun. Ty by šly na investice, do renovací technologií, na úpravu interiérů, na něž se v souvislosti se splácením dluhové služby nedostávaly peníze. A třeba i do rozšíření výstavních ploch, abychom mohli kandidovat i na ty největší kongresy s odpovídající doprovodnou výstavou.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy tento záměr odsouhlasilo již koncem února, Vláda jeho projednávání nejprve dvakrát odložila a na potřetí na dva měsíce přerušila. Bereme to jako výzvu, abychom jednoznačnými nezpochybnitelnými argumenty přesvědčili všechny ministry, že toto řešení je jediné správné a že ve výsledku se tato investice státu mnohonásobně vyplatí. Pokud by to vyšlo, mohla by se Praha vrátit na výsluní světových kongresových destinací.

Proč k tomu dochází až nyní?
Jednak proto, že se blíží termín úhrady obligací, které byly emitovány v roce 1999 a jsou splatné v dubnu 2014. Zadruhé proto, že Hlavní město Praha si v loňském roce nechalo zpracovat ekonomickou studii, pod kterou je podepsán pan profesor Michal Mejstřík. Studie mimo jiné prokázala, že z akcí, které proběhnou v Kongresovém centru Praha, do veřejných rozpočtů každoročně nateče bezmála půl miliardy korun. To je hodně peněz. A každý rok! Studie říká, že kdyby Kongresové centrum Praha zaniklo, část akcí by se mohla konat jinde. Valnou většinu by však v rámci Prahy i celé České republiky nebylo kde uspořádat. Nikde jinde na českém území než v Praze, tady u Vyšehradu nad Nuselským údolím, nemáme kongresové centrum se srovnatelnou kapacitou. A veřejné rozpočty by tak přicházely o cca 360 milionů ročně. To už je poměrně slušná částka, kterou by se mohlo vyplatit do Kongresového centra Praha investovat. Když nebude Kongresové centrum Praha zadlužené, bude vydělávat nejen na svůj provoz. A vložené peníze by se tak České republice mohly vrátit v poměrně krátkém časovém horizontu.


 

www.kcp.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001