Menu

Kongresové centrum Praha (1)

01. 12. 2011

Historie
Stavba Paláce kultury byla zahájena v roce 1976 a dokončena na konci roku 1980. Slavnostního otevření se Palác kultury dočkal 2. dubna 1981 za přítomnosti tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka a dalších čelných představitelů státu a režimu. První velkou akcí bylo zasedání 16. sjezdu KSČ. Samotná stavba je poplatná zadání a době vzniku. Obecně však lze konstatovat, že se nijak dramaticky neliší od podobných staveb, které v této době ve světě vznikaly. Jako vzor zřejmě posloužilo kongresové centrum v západoněmeckém Hamburku. S výjimkou svého využití pro politická jednání a sjezdy vládnoucí strany sloužil Palác kultury široké veřejnosti jako kulturní centrum. Promítaly se zde filmy, konaly plesy a sportovní vystoupení, vyprodaná byla i představení muzikálu Odysseus a divadelních představení různého žánru. Těsně po sametové revoluci v prosinci 1989 zde probíhala jednání o složení první polistopadové vlády Československa. Na podzim roku 1992 byl Palác kultury převeden do majetku hlavního města Prahy a v roce 1995 byl majetek transformován do nově založené akciové společnosti Kongresové centrum Praha, jejímž je hlavní město jediným akcionářem.

Dostavba a rekonstrukce
V polovině devadesátých let minulého století se Praze a České vládě podařil husarský kousek. Díky mimořádnému úsilí zainteresovaných orgánů státu uspěla v kandidatuře na uspořádání 55. Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky pro rok 2000. Setkání nejvyšších představitelů bankovního světa se tak mělo vůbec poprvé uskutečnit v zemi bývalého východního bloku. Garantem akce se stalo Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka a tyto instituce již na podzim 1994 začaly hledat prostory, které by odpovídaly náročným požadavkům spojeného sekretariátu Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky. Vzhledem k předpokládanému počtu účastníků se jejich pozornost logicky obrátila k Paláci kultury. Z řady variant, řešících logistiku a zajištění akce, byl nakonec vybrán návrh rekonstrukce stávající budovy a dostavba chybějících kapacit, které by pak jako celek splňovaly veškeré podmínky pro vznik velkého kongresového centra, které Praze dosud chybělo. Přípravné práce náročného projektu Rekonstrukce a dostavby Kongresového centra Praha začaly v červenci 1998. Vlastní stavební práce na původní budově se rozeběhly již v srpnu 1998. Základní kámen k nové multifunkční budově, ve které se dnes nachází Business Centre Vyšehrad a hotel Holiday Inn Prague Congress Centre, byl položen v dubnu 1999. Kompletní práce na obou budovách byly dokončeny k 15. květnu 2000.

Financování (I.)
Financování projektu Rekonstrukce a dostavby Kongresového centra Praha pro potřeby Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000 se stalo základním problémem akciové společnosti Kongresové centrum Praha, a.s. Původní dohoda totiž předpokládala, že celkové náklady v odsouhlasené výši 3 mld. Kč budou kryty z jedné třetiny státem, z jedné třetiny Českou národní bankou a z jedné třetiny Hlavním městem Prahou. Díky změně politické situace v roce 1997 však nebyla tato dohoda nikdy naplněna a v roce 1998, kdy už byla proinvestována značná částka z vlastních zdrojů Kongresového centra Praha, bylo rozhodnuto, že celá akce bude financována pomocí dluhopisů (55 mil. EUR) emitovaných společností Kongresové centrum Praha, a.s. Stát převzal prostřednictvím Ministerstva financí ČR pouze záruky za jejich úhradu, přičemž Kongresové centrum Praha, a.s. muselo za tuto garanci zastavit ve prospěch státu svůj prakticky veškerý nemovitý majetek. Na dofinancování rozdílu mezi výší částky, kterou společnost získala emitováním dluhopisů a celkovou potřebou finančních prostředků, si ještě musela vzít úvěry od konsorcia bank vedených Živnobankou ve výši 900 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se stát rozhodl finančně se nepodílet na rekonstrukci a dostavbě kongresového centra, bylo hned od počátku jasné, že celková úhrada dluhové služby z vlastního hospodaření Kongresového centra Praha, a.s. bude problematická. Proto byl jediný akcionář společnosti, Hlavní město Praha, nucen přistoupit ke krytí schodku v hospodaření společnosti Kongresové centrum Praha, a.s. dotacemi ze svého rozpočtu. V roce 2001 to byly dvě účelové dotace na úpravu nové budovy v celkové výši 257,8 mil. Kč, v roce 2002 82 mil. Kč a v roce 2003 70 mil. Kč jako dotace na úhradu kuponů. Od roku 2004 pak nese celou tíhu dluhové služby sama společnost Kongresové centrum Praha, a.s.

55. Výroční zasedání MMF a SSB
Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky začalo 18. září 2000 registrací novinářů. Od 19. září 2000 byl, za přísných bezpečnostních opatření, zahájen program zasedání řadou seminářů, tiskových konferencí a pracovních setkání ministrů financí, guvernérů národních bank, předních představitelů mezinárodních finančních organizací a celosvětově uznávaných ekonomů. Slavnostní zahajovací ceremoniál proběhl 26. září 2000, závěrečný ceremoniál pak 28. září 2000. Během deseti dnů navštívilo Kongresové centrum Praha víc než osmnáct tisíc delegátů a novinářů z celého světa. Příprava a hladký průběh celé této prestižní akce byl zatěžkávací zkouškou připravenosti celého komplexu kongresového centra a profesionality jeho pracovníků. Kongresové centrum Praha, a.s. obstálo na výbornou, a tím získalo hned od počátku svého fungování dobré jméno na trhu mezinárodního kongresového průmyslu.

Summit NATO
Po rozhodnutí Severoatlantické aliance z prosince 2000 uspořádat summit právě v Praze bylo nutno na české straně vytvořit formální rámec, který by umožnil co nejefektivnější organizaci příprav. Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí českého přípravného týmu ve spolupráci s přípravným týmem Mezinárodního sekretariátu NATO bylo najít objekt, kde by se summit, který vyžaduje ta nejpřísnější bezpečnostní opatření, konal. Pozornost obou týmů se obrátila na Kongresové centrum Praha nejen díky renomé, které získalo bezchybným průběhem Výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky, ale i strategické poloze objektu, kterou bezpečnostní složky výročních zasedání vyhodnotily co do bezpečnosti a ochrany VIP osob jako nejlepší z evropských kongresových center. Ve dnech 21. a 22. listopadu 2002 se v Kongresovém centru Praha uskutečnila vrcholná setkání a jednání hlav států a vlád Severoatlantické aliance a Severoatlantické rady partnerství. Byl to první summit NATO v zemi patřící k bývalé Varšavské smlouvě, tedy za bývalou „železnou oponou“. Do Prahy se sjelo téměř padesát čelných představitelů zemí světa. Například pro amerického prezidenta George W. Bushe to byla v té době nejdelší zahraniční návštěva. Zhodnocení průběhu celé této prestižní akce asi nejlépe vyjadřuje děkovný dopis Vládního zmocněnce pro přípravu summitu NATO, ve kterém mimo jiné píše „vaše společnost patří k těm, které přispěly k úspěšné realizaci setkání na nejvyšší úrovni. Je to poprvé v historii střední Evropy, kdy se jednání hlav států v takovém rozsahu konalo. Bezchybný průběh pražského summitu, kdy naše požadavky byly vaší firmou řešeny operativně a v nejkratším možném čase, má pro naši zemi mimořádný mezinárodní význam“.

Financování (II.)
Od roku 2001 se Kongresové centrum Praha, a.s. potýká s extrémní dluhovou zátěží, jež vznikla „na objednávku“ státu při rekonstrukci a dostavbě Kongresového centra Praha pro potřeby Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000. Průměrná výše splátek činí více než 38 % hrubých tržeb a společnost za tuto dobu uhradila přes 2,3 mld. korun. Do roku 2014, kdy je splatná jistina obligací (duben) i úvěr poskytnutý Komerční bankou, kterým byl přefinancován původní úvěr od Živnobanky, (poslední splátka prosinci) však zbývá uhradit ještě skoro další 2 mld. Do roku 2003 vypomáhalo Kongresovému centru Praha, a.s. se splátkami dluhové služby Hlavní město Praha. Od roku 2004 však nese celé dluhové břímě sama společnost a splácí jej výhradně z vlastních zdrojů. Společnost Kongresové centrum Praha, a.s. tak sice nezatěžuje veřejný rozpočet, současně ale musela velmi drasticky omezit veškeré investice a další rozvoj a minimalizovat náklady na údržbu a obnovu. V krátkodobém horizontu takto hospodařit lze, dlouhodobě se však jedná o likvidační strategii. Očištěná společnost by přitom mohla přinášet užitek nejen státu, jež prostřednictvím daní získává ročně z akcí konaných v Kongresovém centru Praha více než půl miliardy korun, ale i akcionáři, hlavnímu městu Praze. Samostatná hlavní budova, nezatížená splátkami dluhové služby, vydělá každý rok okolo 40 mil. korun. I proto je velmi důležité rozhodnout o další budoucnosti pankráckého kongresového centra a jeho případném rozvoji co nejdříve.

Budoucnost
Na první pohled nepříliš radostná. Do konce roku 2014 prodělek cca 1,7 mld. korun + další nárůst vnitřního dluhu. Krach a rozprodej. Konec kongresové turistiky v Praze. Stát přichází o roční příjmy ve výši přes 0,5 mld., hlavní město o majetek v hodnotě okolo 3 mld. korun. Při bližším zkoumání, za předpokladu rychlého přijetí strategických rozhodnutí a spolupráce státu jako ručitele obligací, v jehož prospěch je zastaven majetek společnosti, a hlavního města (akcionáře společnosti), to však tak zle vypadat nemusí. Samostatná nezadlužená hlavní budova je schopna generovat ročně okolo 40 mil. korun. Cena „zbytného“ majetku, který Kongresové centrum Praha, a.s. ke své hlavní činnosti v podstatě nepotřebuje, se pohybuje mezi 1,2 – 1,5 mld. korun. V případě, že by se stát přestal ke kongresovému centru chovat macešsky a přihlásil se (velmi omezeně) ke svému původnímu závazku (i s ohledem na své příjmy z akcí v pankráckém kongresovém centru), mohlo by se Kongresové centrum Praha konečně nadechnout a vrátit Prahu v žebříčku kongresových destinací znovu do první desítky. Prospěch by z toho měli všichni.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo