Komplexní lázeňská péče zůstane zachovaná

Téměř celý loňský rok a také rok letošní přinášela média řadu zaručených zpráv o konci tzv. lázní na křížek a také o tom, jak rozsáhlé změny v úhradách lázeňské péče chystá ministerstvo zdravotnictví a jak proti tomu provozovatelé lázní, odbory a pacientská sdružení protestují. Pravda je taková, že ministerstvo před rokem opravdu v rámci reformy zdravotnictví, respektive připravovaných úspor, zvažovalo vyřazení lázeňské péče z úhrad, nebo uvažovalo o jejím naprosto zásadním zúžení. Tyto své záměry postupně pod tlakem balilo do vět o pokroku v medicíně a klesající potřebě následného doléčení v lázních po stále méně zatěžujících operačních zákrocích. Pravda je i to, že všechny zmíněné organizace pochopitelně protestovaly a lobovaly, kde jen mohly. Mezi deklaracemi, protesty a mediálními výstupy se ale téměř rok vedla jednání, pracovala ministerstvem pověřená pracovní skupina a postupně se tupily hrany.
Novela vyhlášky, která přiznává nárok na tzv. komplexní a příspěvkovou lázeňskou léčbu, by měla vstoupit v platnost nejspíš v posledním kvartále roku 2012. Přes všechny změny a omezení, které přináší, je hlavní, že oba typy lázeňské hrazené péče zachovává i pro další roky. Lékařské návrhy vystavené do konce platnosti staré vyhlášky se budou řídit původními pravidly a při posuzování nároku na lázně se do celkového limitu opakovaných pobytů budou započítávat jen pobyty od roku 2010.
Pacienti, kteří lázně opravdu potřebují, stejně jako lázeňská místa a jejich zaměstnanci, se jistě nemohou z těchto změn radovat a rádi by viděli ještě mnohá změkčení. Je však třeba si uvědomit, že i po těchto regulacích se bude systém poskytování lázeňské péče blížit modelům známým z okolních států. Optikou globalizace Evropy si můžeme jen postesknout, že vedle lázní na náklady zdravotního pojištění u nás neexistuje systém pobytů hrazených ze sociálního či důchodového systému, který lázně zpřístupňuje třeba řadě německých seniorů. Při hodnocení výsledku vyjednávání je třeba vzít v úvahu i obecnou náladu ve veřejných rozpočtech celé Evropy a fakt, že v posledních letech proběhla podobná revize lázeňských úhrad téměř ve všech zemích Evropy a v řadě z nich byla tato péče z úhrad vyřazena zcela.
Zkrácení základní délky komplexního pobytu na 21 dní může být u některých postoperačních diagnóz vnímáno jako nevhodné. Je ale vyváženo možností pobyt prodloužit na návrh lázeňského lékaře po schválení revizním lékařem pojišťovny. Naopak příležitost zkrátit po dohodě lékaře s pacientem příspěvkovou léčbu na 14 dní vnímáme jako šanci zpřístupnit lázně i těm, kteří na třítýdenní pobyt nemají prostředky, nebo dostatek dovolené.
Nejvýznamněji se novela projeví v omezení možnosti opakovat komplexní pobyty u řady chronických diagnóz, což ale částečně kompenzuje možnost každé dva roky opakovat pobyt příspěvkový, a to v délce dvou, nebo tří týdnů. Ve zbývajících letech pak takovým pacientům české lázně nabídnou navíc některý z léčebných programů pro samoplátce, které se snaží cenově maximálně zatraktivnit. Kladným výsledkem naší roční argumentace a lobby je zachování nároku na opakované komplexní pobyty u astmatiků, bechtěreviků nebo pacientů s revmatoidní artritidou.
Rok 2012 a následující rokynebudou pro lázně ani jejích pacienty jednoduché a rozhodně nemůžeme čekat rozvoj lázní, jako tomu bylo v letech předchozích. Lázeňství už ale přežilo horší časy a vždy se dokázalo obrodit. A stejně jako naši předchůdci i my nyní děláme v českých lázních vše pro to, aby byly tyto české klenoty stále dostupné Čechům, rozvíjely se a dávaly práci lidem i perspektivu regionům. Držte nám (i sobě) palce!
MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní České republiky

• www.lecebnelazne.cz