Menu

Když někdo přiveze peníze do regionu

01. 12. 2011

Milan Chovanec

Na území Plzeňského kraje se nachází obrovské množství turisticky atraktivních míst, přírodních lokalit, památek (církevních, hradišť, hradů, zámků aj.), muzeí, galerií včetně nejzápadnější folklorně stále živé oblasti České republiky – Chodska. Hodně navštěvovanou se stává Šumava. Její krásy objevují nejen domácí turisté, ale i zahraniční hosté. Plzeňský kraj rozhodně stojí za návštěvu.

Cestovní ruch je v Evropské unii považován za největšího zaměstnavatele. To proto, že prostřednictvím příchozích domácích a zahraničních spotřebitelů vytváří prostor pro odbyt širokého spektra zboží, a hlavně služeb (lidské práce), které je tak důvod vyrábět nebo poskytovat. Je odvětvím, které výrazným způsobem posiluje a upevňuje základy tržní ekonomiky – kupní sílu trhů. Činí tak prostřednictvím útrat turistů a účastníků pracovních, studijních, léčebných cest a pobytů. Tímto konstatováním jsem 20. října 2011 zahájil rozhovor s Milanem Chovancem, hejtmanem Plzeňského kraje.
Pane hejtmane, nakolik cestovní ruch pomáhá spoluvytvářet tržní poptávku a ruku v ruce s tím pracovní místa v Plzeňském kraji?
Plzeňský kraj dosud není turisticky natolik proslulý, aby se k nám hrnuly zástupy turistů, ale i tak u nás cestovní ruch sehrává čím dál významnější roli. Jsem rád, že se naše krajská metropole stala centrem kongresové turistiky. Kongresoví turisté v Plzni absolvují tří čtyřdenní mítinky, utratí spousty peněz za služby a výrobky, a touto svou poptávkou po zboží pomáhají hospodářskému rozvoji našeho kraje. Své pobyty často spojují s fakultativními programy. Tedy i výlety na další místa našeho kraje. Následně je pak doporučují svým známým a sami se k nám nezřídka vracejí trávit pobyty a rodinné dovolené.
Na podporu rozvoje aktivit cestovního ruchu se chceme zaměřit zejména v příhraničí s Německem. V této oblasti bývalé „železné opony“ totiž s hospodářským útlumem a nedostatkem pracovních příležitostí dochází k velkému vylidňování. O tom, jak tomu čelit, jednáme s německými i rakouskými partnery. Všechny strany jsou nakloněny tomu, aby se v příštím plánovacím období Evropská unie zaměřila na podporu hospodářského rozvoje právě v této části Evropy. Zejména na podporu drobných řemesel, produkce regionálních potravin a s nimi spjatý tzv. gastronomický cestovní ruch.

Potkáváme se na zahájení Veletrhu cestovního ruchu ITEP.
ITEP jsme zdědili po našich předchůdcích. Velmi rádi jsme se této tradice ujali. Snažíme se ji rozvíjet. Letošní ročník je již sedmý. Máme tu rekordních sto dvacet pět vystavovatelů. Nejen z Česka, ale i Francie, Indie, Německa, Slovenska a Chorvatska. Na kontraktační jednání k nám přijela i delegace z Ruska. Návštěvu ITEPu se veřejnosti, a zejména návštěvníkům Plzeňského kraje, snažíme zatraktivnit i tím, že jim tu představujeme regionální potraviny a prostřednictvím zahraničních vystavovatelů regiony nejen České republiky.

Zmínil jste regionální potraviny. U jedné komodity potravin celý svět používá jméno, figurující v názvu vašeho kraje („Pils“ a „Pilsen“). Avšak že by toho Česká republika hodlala využít v oblasti obchodní propagandy, o tom lze s úspěchem pochybovat.
Naše krajská metropole dala jméno určitému typu piva. Využít toho při propagaci České republiky resp. Plzeňského kraje, by vyžadovalo nápaditou strategii a samozřejmě investice na její realizaci. Ale mohly by se vyplatit! Výkonnost cestovního ruchu totiž stojí a padá s proslulostí turistické destinace. S tím, jak a nakolik pevně je její jméno zakotveno ve světovém povědomí. Cestovní ruch vnímám jako jednu z mála oblastí, kde ještě lze Plzeňský kraj výrazně hospodářsky posunout. V oblasti průmyslového rozvoje jsme (co se týká Česka) na špičce. V cestovním ruchu máme ještě rezervy. Jsou tu oblasti Českého lesa, které jsou téměř neznámé, nebo Brd. Pokud dojde k tomu, že bude uvolněn vojenský újezd v Brdech, byl by to další významný prostor, kdy by bylo možné rozvíjet šetrný cestovní ruch.

Pane hejtmane, domníváte se, že tomuto záměru odpovídá současná společenská poptávka? Že si lidé uvědomují hospodářský přínos cestovního ruchu pro ně samotné? Že chtějí, aby k nám jezdilo co nejvíce turistů a svými výdaji posilovali jejich sociální jistoty?
Jsem přesvědčen, že každý člověk je rád, když někdo přiveze peníze do jeho regionu. Jsou oblasti světa, kde by bez cestovního ruchu – tedy peněz přivezených turisty – měli daleko nižší životní úroveň. Vezměte si Rakousko, Řecko, Egypt, Španělsko, kde pochopili, že udržet růst HDP znamená pozvat turisty do svých regionů. U obyvatel Česka stále víc dochází k odklonu od ležení u moře, k zážitkovým dovoleným. K tomu, poznat a ochutnat co nejvíc oblastí své země. Tomu odpovídá i rostoucí poptávka po tuzemských dovolených. Když na toto téma hovořím se starosty obcí, všichni rozvoj cestovního ruchu na svých územích vítají.


 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo