Když někdo něco umí

Předseda Senátu Parlamentu České republiky zahajoval 26. ročník Gastrodne 2018 Hotelové školy Teplice.

Hotelová škola Teplice pořádala 29. listopadu Gastroden na téma 100 let vzniku Československa. Moderoval ho bývalý pedagog školy Bohumír Mráz, který od ministryně školství, mládeže a tělovýchovy obdržel v roce 2017 medaili za celoživotní přínos pro školství. Program tradičně otevřel pěvecký sbor Pramínek se sbormistryní Taťánou Spodniakovou ze stejnojmenné teplické mateřské školy Pramínek. Poté ředitel Hotelové školy Teplice Jiří Nekuda přivítal účastníky slavnostní události, a než předal slovo předsedovi Senátu Parlamentu České republiky Jaroslavu Kuberovi, hejtmanovi Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi a primátorovi Teplic Hynku Hamzovi, vzpomenul odkazu svého letos zesnulého dlouholetého kolegy Jiřího Kašpara, organizátora všech dosavadních pětadvaceti ročníků Gastrodne.
Předsedu Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Kuberu jsem záhy po zahájení požádal o pár slov.
Už je to pošestadvacáté, co jsem se Gastrodne zúčastnil. Hotelová škola Teplice, to je pro mě skoro rodina. Byť město Teplice, jehož jsem byl řadu let primátorem, není jejím zřizovatelem (tím je Ústecký kraj), skvěle ho reprezentuje. Ani už nelze vyjmenovat, kolik prezidentů, premiérů, státních návštěv její žáci na Pražském hradě a dalších místech obsluhovali. Sám jsem se řady takových prestižních událostí zúčastnil a byl hrdý na to, že hotelová škola dělá Teplicím dobré jméno. Vždycky mám radost, když my, kluci a holky z vesnice, ukážeme Pražákům, že nejsme žádná „mejdla“.

Ředitel Hotelové školy Teplice Jiří Nekuda v nadsázce prohlásil, že zpěváčkům Pramínku rovnou rozdá přihlášky na hotelovou školu.
Ano, zmínil, že potřebujeme, aby se z nich stali studenti hotelové školy. Jako město Teplice jsme dávali stipendia, aby ti, kteří tu vystudují střední školu a pak odejdou na vysokou, se do Teplic vraceli. Bohužel to funguje tak, že si během studií najdou partnera nebo partnerku a do Teplic se už nevrátí. Pro toto město je strašně důležité, aby se sem Tepličtí a lidé z okolí vraceli. Je potřeba, aby v našem kraji a vůbec po celé České republice působili vzdělaní, odborně zdatní lidé. Vzdělání je základem budoucnosti. Bez toho Česko nemá šanci se prosadit. Světová konkurence je neskutečná. Technologie postupují tak rychle, že jim právo absolutně nestačí. Už jsme se s tím setkali v devadesátých letech a teď jsme ve stejné situaci: Právo nestačí reagovat na sdílenou ekonomiku. Než se vzpamatuje, tak místo vykázaných segwayů jezdí po pěších zónách elektrokoloběžky nebo něco dalšího nového. Takže vzdělání je důležité. Jiná věc je, jak vzdělání probíhá. To, že pedagogové musejí místo vyučování spoustu času věnovat vyplňování dotazníků a žádostí o dotace. Učitelům je třeba vytvořit podmínky, aby učili. Všichni o tom mluví, ale realita je jiná.

Pane předsedo, budete se, coby druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky, zasazovat o větší sepětí výuky s praxí?
Samozřejmě. Neúcta k řemeslu a představa, že všichni budou „bílé límečky“, vede k tomu, že když k vám někdo přijde opravovat umyvadlo, udělá to špatně, protože není vyučený. Že řemeslo má zlaté dno, není jen přísloví. Je to pravda. Musí se změnit náš hodnotový žebříček, aby taková ta výhružka: „Jirko, jestli se nebudeš učit, půjdeš na zedníka…“ nefungovala. Když je někdo pan zedník, je to stejné, jako když je pan profesor. Náš problém je, že si nevážíme práce druhých. Když někdo něco umí, měli bychom si jeho práce vážit.

• www.senat.cz
• www.sostp.cz