Tlumočník dí: „Co to než tvá fantazie dělá? Kdyby ty se ne tak v lidských věcech přebíral a vším všudy co svíně věchtem zmítal, byl by jako jiní mysli pokojné, potěšení, radosti, štěstí požívaje.“ „Kdybych totiž jako ty,“ řekl sem, „v zevnitřnostech1 vězel a nápadné2 nějaké nemastné zasmání za radost, přečtení nějakých trochu škaret3 za moudrost, kousek nějaký nápadného štěstí za vrch sytosti držel. Ale kde pak zustanou pot, slzy, stonání, motání, nedostatkové, pádové a jiná neštěstí, jimž sem počtu, míry a konce žádného nespatřil po všech stavích?
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

1 vnějších, pozemských věcech 2 nahodilé 3 papírů

Kdyby ty se ne tak v lidských věcech přebíral a vším všudy co svíně věchtem zmítal

Začátkem devadesátých let dvacátého století bylo žinantní ptát se cui bono (v čí prospěch) Československo tak důkladně decimuje svůj domácí obranný průmysl. Obdobně jako se tázat dnešních politiků a lékařů, kteří se zasazují o vymístění léčebného lázeňství ze systému zdravotní péče hrazené z veřejných zdrojů. Česko už sice není zbrojařskou velmocí, zato se dosud řadí k tomu nejlepšímu, co v oblasti léčebného lázeňství v Evropě je. Bohatstvím a účinností přírodních léčivých zdrojů, infrastrukturou i odborností lidí. Befelem sice ještě dělníci v žádné slovenské ani české zbrojovce nepřišli o svoji řemeslnou zručnost a konstruktéři o invenci, a ani žádný léčivý přírodní zdroj o schopnost uzdravovat. Jen daná místa a země přišly o mnoho pracovních míst a příjmů a o možnost dělat chronicky nemocným život žitelnější.

Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu