Naposledy spatřil sem Smrt mezi nimi všudy se procházející: ana kosou ostrou, lukem a střelami zaopatřena byvši, všechněch hlasem, aby se smrtedlnými býti pamatovali. Ale jejího volání žádný neposlouchal, každý svého bláznovství a neřádu předce hleděl. Takže ona střely dobývajíc¹, po nich na všecky strany házela: kterýmiž jak koho v houfu, mladého, starého, chudého, bohatého, učeného, neučeného bez rozdílu trefila, tak se káceli. Kdo trefen byl, křičel, řičel, řval; jiní okolo chodící když ránu uhlédali, prchali trochu, a hned zase nedbali nic. Někteří přijdouc podívali se na raněného chroptícího, a když nohy stáhna dýchati přestal, svolajíc se, zpívali sobě okolo někoho, jedli, pili, výskali; někteří přitom trošku se přišklebujíce. Potom se ho chytili, vlékli a vyhodili jej přes ohradu do tmavé té jámy, kteráž okolo světa jest.

Kdo trefen byl, křičel, řičel, řval

Je možné říci, že incidentem, který odstartoval epochu třicetileté války a putování Jana Amose Komenského, byla druhá pražská defenestrace. Rovněž je možné konstatovat, že když koncem třicátých let minulého století měly zbrojovky potřebu (po kolikáté již a ještě) vyskladňovat zbraně, a kdy pro „zachování míru“ bylo třeba postoupit jistá území, také jsme s tím měli cosi do činění. Nicméně lze věřit, že v očích pánů Dalladiera a Chamberlaina a všech, které reprezentovali, byl pan Hitler zřejmě člověkem, který nechtěl nic špatného, jen bezpečnost a pořádek. Současná epocha je věkem ještě globálnějších rizik, demagogie i snah o globální jištění se. Už proto, že každá existence je riziko. Proto je zřejmě téměř každé bytí spojeno s preventivními opatřeními. Živá příroda se jistí až marnotratným plýtváním v oblasti reprodukce. Lidé si zase vytváří materiální a sociální podmínky pro své přežití. Firmy mají snahu získávat zakázky, vytvářet rezervy, obchodní aliance a mobilizovat všechny síly, aby uspěly v hospodářské soutěži či džungli. Ale i džungle má své zákony. Před lidskými zákony lze občas kličkovat, před absolutními nikoliv. Ale i tak je možné se téměř proti každé srážce pojistit. A to i proti srážce nejnebezpečnější. Srážce s blbcem. Nebo se snad někdo domnívá, že jsme na tom dnes lépe než před čtyřmi sty lety za doby Jana Amose Komenského?