Menu

Nej… kongresy v roce 2013
Asociace pro lékařské vzdělávání v Evropě (AMEE) u příležitosti 40 let vzniku asociace pro tři tisíce odborníků ze stovky zemí. Účastníci byli Prahou tak nadšeni, že se sem kongres po pěti letech vrátil.
EAPC – 13th World Congress of the European Association for Palliative Care pro tři tisíce delegátů.
Konference praktických lékařů WONCA 2013 „Rodinné lékařství – péče pro generace“ pro tři tisíce účastníků.

Nej… koncerty v roce 2013
Hugh Laurie and The Copper Bottom Band – představitel seriálového doktora House poprvé zahrál a zazpíval v Praze s fenomenálním úspěchem – bylo potřeba přidat ještě další představení.
Koncert Kurta Ellinga, Vojtěcha Dyka & B-side Band
Koncert amerického bluesového kytaristy Joe Bonamassy
Koncert fenomenálního klavírního virtuóza Richarda Claydermana

Nej… kongresy v roce 2014
ICM Prague 2014 – mezinárodní konference porodních asistentek pro více než tři tisíce delegátů.
EAIE 2014 (European Association for International Education) pro tři tisíce účastníků.
IMC 2014 International Microscopy Congress – Mezinárodní mikroskopický kongres pro dva a půl tisíce osob s doprovodnou akcí Labyrinth of Microscopy zaměřenou na popularizaci vědy zvláště mezi mládeží.

Nej… koncerty v roce 2014
Koncert Natalie Cole – americké legendy soulu
Yes-Triple Header 2014 European Tour
Omega Rapsody
Paul Anka
Muzikál Mamma Mia s plánovanou premiérou 12. 12. 2014

Chystané kongresy
Kongres Evropské asociace geochemie – Goldschmidt Conference 2015 pro tři a půl tisíce delegátů. V KCP se bude konat už podruhé a v plánu je i další kongres v roce 2017 nebo 2018.
EFORT 2015 – Evropský kongres ortopedie a traumatologie s účastí až osmi tisíc delegátů
ORLHNS 2015 – Evropský otolaryngologický kongres pro dva a půl tisíce delegátů
ISPRS 2016 – XXIII. Congress of International Society for Photogrammetry and Remote Sensing pro čtyři tisíce delegátů.
EAP 2016 – Evropský kongres týkající se výstavby komunikací pro pět tisíc delegátů

Nejzazší potvrzené rezervace
2020 – konference Mary Kay, každoroční akce pro dva a půl tisíce účastníků
2020 – Světový anesteziologický kongres pro deset tisíc delegátů.

KCP, rok co rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů

15. 05. 2014

Kongresové centrum Praha patří mezi nejvýznamnější evropská kongresová centra. Kapacita jeho sedmdesáti sálů, salonků a jednacích místností umožňuje konání akcí i pro víc než devět tisíc účastníků. Variabilita pak pořádání jakkoli velkých kongresů, konferencí, výstav, společenských akcí, banketů a kulturních představení. Bohužel, sisyfovským údělem akciové společnosti Kongresové centrum Praha, a. s., se stalo financování projektu „Rekonstrukce a dostavba Kongresového centra Praha pro potřeby Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000“. Původní dohoda totiž předpokládala, že celkové náklady na financování tohoto projektu v odsouhlasené výši tří miliard korun budou kryty z jedné třetiny státem, z jedné třetiny Českou národní bankou a z jedné třetiny Hlavním městem Praha. Se změnou politické situace v roce 1997 tato dohoda padla. V roce 1998, kdy už byla proinvestována značná částka z vlastních zdrojů Kongresového centra Praha, bylo rozhodnuto financovat projekt dluhopisy (55 mil. eur) emitovanými společností Kongresové centrum Praha, a. s. Stát převzal prostřednictvím Ministerstva financí ČR pouze záruky za jejich úhradu, přičemž Kongresové centrum Praha, a. s., muselo za tuto garanci zastavit ve prospěch státu veškerý svůj nemovitý majetek. Vzhledem k tomu, že se stát a ČNB rozhodly na financování projektu nepodílet, bylo od počátku jasné, že úhrada dluhové služby z vlastního hospodaření Kongresového centra Praha, a. s., bude problematická.
S generálním ředitelem Kongresového centra Praha Ing. Michalem Kárníkem se ale 8. dubna 2014 potkáváme na prahu období, od kterého je akciová společnost Kongresové centrum Praha, a. s., po patnácti letech konečně zbavena údělu splácet dluhy za jiné a přitom nemít finance ani na prostou reprodukci, natož na investice a rozvoj.
Ano, to, co jsme absolvovali loni na jaře a na podzim, bylo naprosto unikátní. Rád bych využil této příležitosti a poděkoval všem, kdo se na tom podíleli.
V roce 2012 jsme vypsali výběrové řízení na prodej zbytného majetku. Takto získané finanční prostředky jsme chtěli použít na úhradu našeho dluhu. Nabídky, které jsme dostali, však byly tak tristní, že jsme byli nuceni výběrové řízení zrušit a začali jednat o oddlužení Kongresového centra Praha jiným způsobem. S podporou Magistrátu hl. m. Prahy se s ministrem financí podařilo dojednat, že stát uvolní zhruba dvě miliardy korun na vlastní oddlužení Kongresového centra Praha. Tímto krokem získá ve společnosti podíl ve výši 70 %. Ministr ale současně hlavní město zavázal, aby Kongresové centrum Praha zbavilo vnitřního zadlužení. Tedy aby eliminovalo dluh, který vznikl tím, že KCP nemohlo čtrnáct let kompenzovat amortizaci, natož investovat do svého rozvoje. Veškeré peníze spolkla dluhová služba. Po tomto kroku se podíly akcionářů ustálí na poměru 55 : 45 ve prospěch státu. Tento princip byl odsouhlasen začátkem února 2013. Plán schválila Rada i zastupitelstvo hlavního města, avšak jeho naplňování na vládě se zadrhlo. Pan premiér schválení nejdříve o dva měsíce odložil, pak vláda padla a z projednávání sešlo. Naštěstí nová úřednická vláda v tomto případě jednala přísně ekonomicky. Její ministr financí předložil dohodu o oddlužení KCP v tom stavu, v jakém byla na jaře připravena, a vláda ji v září 2013 schválila s podmínkou, že musí splňovat všechny evropské normy. To znamená, že musela být posouzena z hlediska veřejné soutěže a spojování soutěžitelů, protože k akcionáři hlavnímu městu přicházel další akcionář, stát. Obdobná posouzení trvají na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a u Evropské komise minimálně půl roku, běžně i daleko déle. Stalo se ale něco neočekávatelného. Do dvou měsíců jsme měli obě stanoviska. Z obou hledisek kladná. Pak už stačilo jenom připravit akcionářskou smlouvu mezi městem a státem, jejímž hlavním bodem je princip dalšího fungování a rozvoje společnosti. Podepsána byla 2. prosince 2013, 3. prosince schválila valná hromada navýšení základního kapitálu ze strany státu a 9. prosince jsme ministru financí předložili návrh smlouvy o úpisu akcií. Ta byla podepsána 17. prosince a 19. prosince 2013 byly ty dvě miliardy korun na našem účtu. To je věc naprosto nevídaná! Takhle rychle to nejde ani v soukromé sféře. Kongresové centrum Praha získalo jistotu, že bude schopno dostát všem svým závazkům.
Zní to trošku jako pohádka. Asi málokdo si dokáže představit, co všechno za tím stálo, kolik práce, jednání i nervů. Ale také bezpříkladné podpory a pomoci všech zúčastněných, snahy nalézt přijatelné řešení a prosadit zdánlivě nemožné. Samozřejmě se vyskytly i nemalé problémy. Tragická smrt našeho předsedy představenstva, duchovního otce dohody. Oslabení české koruny, které nás přijde na více než 140 milionů korun. Ale jistotu, že Kongresové centrum nejen přežije, ale během historicky krátké doby dojde i k jeho modernizaci, už nám nikdo nesebere.

Hlavní město Praha si v roce 2012 roce nechalo zpracovat studii, která prokázala, že díky eventům konaným v Kongresovém centru Praha do veřejných rozpočtů rok co rok nateče bezmála půl miliardy korun.
Než jsem do Kongresového centra Praha, a. s., na podzim roku 2004 nastoupil, s hospodařením této akciové společnosti jsem se podrobně seznámil. Pročetl jsem spoustu studií a materiálů. Obzvlášť důkladně ty datované po roce 2000 z období po výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky. Narazil jsem přitom na studii, kterou s naším přispěním zpracovala vládní agentura pro cestovní ruch CzechTourism. Ta uváděla, kolik za rok Kongresovým centrem projde zahraničních a tuzemských delegátů a návštěvníků, kolik peněz v té souvislosti v České republice utratí a jaký je z toho prostřednictvím daňových odvodů přínos pro veřejné rozpočty. To číslo mě překvapilo. 400 až 500 milionů korun! Každý rok! Studii jsme průběžně aktualizovali podle aktuálních statistických údajů a daňového zatížení. Výsledek ale zůstával přibližně stejný, 450 až 500 milionů korun. Upozorňuji, že nejde o obrat, ale o peníze už odvedené do veřejných rozpočtů. Tím číslem jsme argumentovali u akcionáře i jinde, ale reakce byla prakticky nulová. Zpracování studie z roku 2012, kterou jste připomněl, zadalo Hlavní město Praha členu NERVu panu prof. Ing. Michalu Mejstříkovi, CSc., z Karlovy univerzity, který ji realizoval ve spolupráci s poradenskou společností KPMG. Jako základ byly použity aktuální výsledky roku 2011 a i když tento rok co do objemu byznysu nepatřil v KCP k těm nejlepším, odvod do veřejných rozpočtů byl ve výši cca 480 milionů korun. Pan profesor ale udělal ještě jeden výpočet. Co by se stalo, kdyby Kongresové centrum Praha nebylo. Víme, že je jedinečné pro akce nad dva tisíce delegátů, které se jinde v Česku udělat prakticky nedají. U nás se každoročně koná zhruba tři sta akcí, z toho třicet až čtyřicet velkých. Ty menší by se asi mohly konat i jinde po Česku. Jenomže přínos velkých akcí, které se jinde v Česku uspořádat nedají, je pro veřejné rozpočty 360 milionů korun. Kdyby tu Kongresové centrum Praha nebylo, tak by miliardová inkasa končila v jiných státech a veřejné rozpočty České republiky by byly každoročně o tuto částku chudší. Kongresové centrum Praha v komplexu tak, jak nyní funguje, tzn. hlavní budova, Business Centrum Vyšehrad a hotel Holiday Inn Prague Congress Centre rozhodně není černá díra, do níž jen padají veřejné finance. Náš oficiální hospodářský výsledek v roce 2013 byl minus 230 milionů korun. Kdyby ale nebylo zadlužení, tak se pohybujeme okolo nuly. Máme kompletně pokrytý provoz a k dispozici přes 70 milionů korun odpisů. Kdyby nebylo zadlužení, tak v roce 2012 jsme na plus 50 milionech korun a k tomu plus 71 milionů korun odpisů. V momentě, kdy budeme oddluženi, budeme přínosem nejen pro veřejné rozpočty, ale i pro akcionáře.

Jak by mělo Kongresové centrum Praha do budoucna vypadat?
Stát si u Prahy vymohl, že během čtyř let investuje korun do rozvoje společnosti 800 milionů. Praha tento závazek přijala a její zastupitelstvo odsouhlasilo uvolnění peněz na navýšení základního kapitálu jednorázově během tohoto roku. Počítáme s obnovou technologií. Ve stávajícím stavu je naše budova děsivě energeticky náročná. Už osm let se zabýváme tím, jak zamezit tomuto plýtvání a energetické ztráty eliminovat. Objekt má za sebou jedenatřicet let provozu. Některé věci jsou těsně před koncem životnosti a velké množství z nich už je za svým zenitem. Další otázkou je, jak objekt vypadá. Chceme investovat do interiérů, zlepšit informační systém, zkrátka Kongresové centrum dovybavit. Chceme i „sáhnout do fasády“. Víme, že po světě rotuje na padesát prestižních, vysoce lukrativních kongresů, které se do Česka, respektive do Prahy, za stávajících prostorových dispozic Kongresového centra jednoduše nevejdou. Sice inzerujeme, že máme třináct tisíc metrů výstavních ploch a že umíme posadit najednou devět a půl tisíce delegátů. To je pravda. Platí ale buď jedno, nebo druhé. Máme-li tu devět a půl tisíce delegátů, potřebujeme prostory pro coffee breaky, pro obědy, rozptylové prostory. Pak už zbývá velmi málo na doprovodné výstavy, které takovéto události potřebují. Proto jsme se rozhodli rozšířit výstavní plochy o cca šest tisíc metrů čtverečních. To by mělo umožnit realizaci doprovodné výstavy, která významně přispěje k úhradě nákladů spojených s realizací takového kongresu. „Nová fasáda“ nám pak nepřinese pouze energetické úspory. Může být také signálem, že se s Kongresovým centrem Praha něco děje. Něco, co přinese hmatatelný užitek i veřejnosti. Chceme pokračovat v tom, na čem pracujeme řadu let. Ještě víc otevřít Kongresové centrum široké veřejnosti. K výstavám, koncertům a dalším událostem, které jsou určeny hlavně běžnému publiku, se nově připojí i muzikál „Mamma mia“, který tu letos zahajuje prosincovou premiérou a měl by mít okolo sedmdesáti repríz.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt