Menu

V Olympijském parku Rio–Lipno si návštěvníci budou moci vyzkoušet letní olympijské sporty. Uvidí ukázky plážových variant tradičních sportovních odvětví a atraktivních neolympijských disciplín, a navíc dostanou doporučení, kde se v okolí svého bydliště mohou vybranému sportu věnovat dlouhodobě.
Vstupné bude symbolické, aby bylo možné regulovat návštěvnost. Děti a mládež do 15 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, senioři a místní obyvatelé budou mít vstup zdarma.
Na velkoplošných obrazovkách poběží přímé přenosy sportovních klání a telemosty s českými olympioniky v Riu, z nichž mnozí se po návratu do Česka objeví v Olympijském parku Rio–Lipno 2016. Přítomni budou i olympionici, kteří nás reprezentovali v minulosti.
Sazka Olympijský víceboj dětem nabídne sportování s olympijskými vzory. Jednou z odměn za jejich aktivitu bude pobyt na táboře v Olympijském parku Rio–Lipno 2016 s renomovanými trenéry.
Lipenská přehrada je největší vodní plochou v Česku. V Lipně nad Vltavou a blízkých obcích je víc než kilometrová vybavená pláž, pobřežní promenáda, marina, trať na divokou vodu i rychlostní kanoistiku, běžecké, cyklo a in-line stezky, bike park, fotbalová hřiště, atletický ovál s doskočišti, sportovní střelnice. Jachting, surfing a kiting se budou odehrávat v Černé v Pošumaví. Vodácké sporty spojené s divokou vodou (kanoistika a rafting) se představí na kanálu v Loučovicích pod Lipenskou přehradou. Sportovat se bude i ve Frymburku, Přední Výtoni nebo v Kobylnici. Projekt Olympijský park Rio–Lipno v maximální míře využije stávající zmodernizovanou sportovní infrastrukturu.

Jižní Čechy olympijské

06. 05. 2016

Rozhovor s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou jsem 15. února 2016 začal návratem na Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech Regiontour 2016, kterému dominovala mohutná vysoká věž olympijského stánku Jihočeského kraje. U ní jsem s předsedou Sdružení cestovního ruchu Jihočeské hospodářské komory Ladislavem Havlem hovořil o projektu „Jižní Čechy olympijské“, který se těší velké podpoře podnikatelů. A nejen jich.
Jsem hrdý na to, že se nám v tvrdé konkurenci dalších krajských samosprávných celků – a zejména Hlavního města Prahy – podařilo uspět a stát se partnerem Českého olympijského výboru v rámci Olympijského parku Rio–Lipno. Ve spolupráci s Českou televizí a Českým olympijským výborem bude vytvořen televizní most mezi Lipnem a Českým domem v brazilském Rio de Janeiru. Se sportovci, kteří budou Česko reprezentovat na olympijských hrách, se budou návštěvníci našeho olympijského parku potkávat nejen na velkoplošných obrazovkách. Naši reprezentanti, kteří se budou vracet z olympiády, budou zajíždět na Lipno. Věřím, že mnozí i s olympijskými medailemi.

Můj starší syn Martin, který vesluje a trénuje na pražské Slávii, mi na předsedu ČOV Jiřího Kejvala prozradil, že se téměř každé ráno jde projet na skifu, což pan Kejval potvrdil slovy: „Jsem přesvědčen, že není možné ‚kázat vodu a pít víno‘. Ale není to tak, že bych se k veslování nutil, jsem tak naučený. Dělám to nějakých třicet let, že si vždycky ráno jdu zaveslovat. Odpoledne bych se k tomu asi nedostal. Mám povinnosti a těžko by se mi mezi ně veslařský trénink vešel. Ráno si můžu daleko snáze zorganizovat tak, abych stihl trénink a v osm už byl v práci. Mám to jako součást svého životního stylu.“ (Viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „Lázně a sportovci, to jde dohromady“.)
Inspirace vybudovat Rio–Lipno skutečně přišla od předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, protože to byl on, kdo inicioval vytvoření zimního olympijského parku v Praze na Letné v době konání zimních olympijských her v Soči. Jeho myšlenka zaujala nejen nás, ale také další, včetně představitelů Mezinárodního olympijského výboru, takže bylo rozhodnuto v tom pokračovat. Český olympijský výbor proto začal hledat lokaci pro vytvoření letního olympijského parku. Jak mi Jiří Kejval řekl, základním požadavkem bylo, aby tam už existovala základní infrastruktura a aby to bylo místo vyhledávané turisty, návštěvníky a sportovci. A samozřejmě aby tam byla pozitivní odezva z hlediska vedení místní a krajské samosprávy. To vše se mu dostalo u nás na Lipně. Pan předseda Kejval si prohlédl obec Lipno nad Vltavou a to, co se tam za posledních několik let podařilo uskutečnit. Nicméně, to by asi bylo málo na to, abychom zvítězili. Nám se totiž Český olympijský výbor podařilo přesvědčit, že projekt „Rio–Lipno“ bude fungovat déle než jen tři srpnové týdny, že sportem budeme žít po celý rok. Proto jsme přišli s projektem podporovaným Jihočeskou hospodářskou komorou „Jižní Čechy olympijské“. Chceme, aby se lidé dotkli sportu a myšlenky olympismu i na dalších místech Jihočeského kraje. Aby žili duchem olympismu po celý rok. Už v lednu jsme začali zimními sporty, kempem malých dětí na Kramolíně na Lipně. Na zimní sportování navazuje jarní a letní a projekt bude pokračovat až do podzimních měsíců. A ta „třešinka na dortu“, ta se uskuteční v srpnu na Lipně.

Díky úspěšné propagaci na sebe Olympijský park Rio–Lipno už teď strhává nebývalou pozornost, a tak lze s jistotou očekávat, že na území Lipenska přivede velkou kupní sílu nejen domácích, ale i zahraničních spotřebitelů. Zejména pak z Rakouska a Bavorska.
Ano, oslovili jsme i své jižní sousedy, ať již hornorakouské, nebo bavorské, aby přijeli a využili možnosti dotknout se v blízkosti svých domovů Letních olympijských her v Rio de Janeiru, aniž by museli letět devět tisíc kilometrů za oceán. Rio–Lipno si nehraje na to, že je místem, kde je možné fandit pouze českým sportovcům, i když je logické, že většina návštěvníků bude podporovat především ty naše.

Teď před hlavní turistickou sezonou si dovolím konstatovat, že i před projektem „Jižní Čechy olympijské“ byl můj rodný kraj rájem rekreačních sportů. Pane hejtmane, začněme cykloturistikou.
Síť jihočeských cyklotras a cyklostezek je v Česku jednou z nejbohatších. Máme jich tu pět a půl tisíce kilometrů. Já jako člověk, který když má chvilku, se rád vydá po značených i méně značených trasách, jsem na to hrdý. Myslím, že jediný, kdo nám v tomto může trochu konkurovat, je jižní Morava. Věřím, že se díky projektu „Jižní Čechy olympijské“ podaří jižním Čechám ujet všem pronásledovatelům.

Jižní Čechy jsou atraktivní i z vodáckého hlediska. Lužnice, Nežárka, Otava, Vltava…
Už jen Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny! Od mnoha vodáků jsem slyšel, že se sem rádi opakovaně vracejí, protože díky lipenské přehradě je Vltava sjízdná i v době, kdy jiné řeky nemají dost vody. Hodně oblíbené jsou i Lužnice a Otava.

Pane hejtmane, proč máte ve svém portfoliu cestovní ruch?
Protože cestovní ruch je pro Jihočeský kraj strategickou oblastí. A navíc mám pocit, že je u řady lidí včetně českých politiků doteď popelkou. Nepochopenou a neuchopenou šancí hospodářského rozvoje země. Že se jejich vztah k němu odvíjí od toho, kde kdo z nich byl na dovolené. Tedy že pro řadu z nich je cestováním spojeným s utrácením peněz v zahraničí. Pro české národní hospodářství je ale cestovní ruch důležitý z hlediska tržeb v českém hospodářském prostoru. O cestovním ruchu se tvrdí, že je největším zaměstnavatelem světa. Avšak to, co v tržních ekonomikách umožňuje, ba dokonce si vynucuje vytvářet nová pracovní místa a generovat zisk podnikatelským subjektům a plnit veřejné rozpočty, jsou poptávka, kupní síla a útraty spotřebitelů. V případě cestovního ruchu (který nevozí zboží za spotřebiteli, ale přiváží spotřebitele za zbožím) útraty lidí odjinud – spotřebitelů z vnějších ekonomických systémů. Avšak nejen zahraničních turistů či účastníků pracovních cest, ale i tuzemců v rámci domácího cestovního ruchu. Turista je otevřená peněženka! Proto chci dát příležitost jihočeským podnikatelům ve službách cestovního ruchu a v navázaných odvětvích, například dopravě. Pomoci by nám měl i připravovaný průzkum návštěvnosti Jihočeského kraje z pohledu turistů a dopravy, který by využila veřejná správa i firmy. Uvědomuji si, že jižní Čechy coby převážně zemědělský a rybniční region, kde není mnoho průmyslu, by měly na tržní platformu cestovního ruchu hodně sázet. Koneckonců, když se řekne jižní Čechy, téměř každému naskočí letní dovolená, rybníky, chalupa, pohoda a volný čas – a to vše musí náš region umět v tom nejlepší smyslu zhodnocovat. Cestovní ruch dokáže zvyšovat výkonnost mikroekonomik. Umožňuje fungování řady nevýrobních i výrobních odvětví. Tedy nejen primárně ubytovacích nebo stravovacích služeb apod. Obrovské množství pracovních příležitostí vytváří sekundárně. Stačí ho jen (zejména činnost nazývanou destinační management) správně uchopit. Proto Krajský úřad Jihočeského kraje zaštiťuje Jihočeskou centrálu cestovního ruchu jako námi přímo řízenou organizaci. I proto jsme, svým způsobem, přinutili města, obce a turistické oblasti spolupracovat a společně se produktově představovat. Pokud bychom si totiž měli každý hrát na tom svém písečku a být atomizovaní, výsledný efekt by byl takový, jaký si jižní Čechy nezaslouží. Připraven máme velký průzkum návštěvnosti jižních Čech, jehož srovnávací studie pomůže nejen turismu, ale i dopravní infrastruktuře.

Jižní Čechy jsou zajímavé svými produktovými řadami.
Nabízíme putování po jihočeských lázních, doporučujeme navštívit řadu domácích pivovarů. Nabízíme cestu po UNESCO památkách, po sakrální architektuře, proslulé trasy vedou kolem jihočeských rybníků, máme lákavé přírodní poklady v podobě řady chráněných území a národního parku Šumava. Zkrátka, u nás si najde každý to své a já mám za to, že se to donedávna neumělo uchopit. Všichni věděli, že se do jižních Čech jezdí na dovolenou. Řada mých známých říká: „Ale my jsme v jižních Čechách vyrůstali. My jsme tam trávili dětství u babičky…“ Avšak nedokázalo se to „prodat“. Jsem strašně rád, že se nám podařilo sjednotit produktovou nabídku a že všichni společně vystupujeme jako Jihočeský kraj. Jako jižní Čechy – společná cílová destinace s tím, že když návštěvník přijede, tak není důležité, jestli přijede zrovna na Toulavu, nebo do České Kanady, protože dokážou-li si ho turistické oblasti mezi sebou předávat a nabízet mu to nejlepší, tak tu cestovatel stráví víc dní a dá vydělat podnikatelům, kteří tvoří jihočeský turistický průmysl. To je také cílem mého snažení v oblasti cestovního ruchu jižních Čech. Podtržením toho, co říkám, je například i to, že na našem území máme nejen objevy planetek světově proslulou hvězdárnu na Kleti, ale i další hvězdárny včetně té v Zájezku u Chlumu u Třeboně, kde se návštěvníkům věnují astronomové z týmu doktora Grygara (viz www.e-Vsudybyl.cz článek „Školicí a rekreační středisko Zájezek v Chlumu u Třeboně“, pozn. red.). V jižních Čechách i díky relativně nízké úrovni světelného smogu si totiž můžete vybrat řadu lokalit i na pozorování nebeských těles. Jsou tu zkrátka úžasná místa nejen pro relaxaci a vyčištění hlavy, ale především pro život. Přijeďte se podívat!


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001