Menu

• na zemi alkohol, ve vzduchu vůně • zboží na palubách letadel ČSA o poznání levnější než v letištních duty free shopech • řada pasažérů má nakoupeno už na zemi • alkoholické nápoje se na palubách prodávají až jako třetí v pořadí • pražské letiště spěje k tomu, stát se evropským hubem • dynamický růst počtu cestujících na pražském letišti je výrazně ovlivňován úspěšnými výsledky Českých aerolinií a jejich vstupem do Sky teamu •

Jít si udělat radost

26. 08. 2001

Mezinárodní letecká doprava je spojena s fenoménem, jenž významnou měrou přispívá k oblibě tohoto druhu cestování, a to nejen v České republice. Je jím bezcelní prodej zboží. Duty free shopy jsou velmi oblíbené i v oblasti námořní dopravy. Zejména díky nim si např. mnoho Skandinávců rádo zpestřuje život plavbou trajektem. My, kteří jsme nebyli obšťastněni ani prohibicí ani opravdovým mořem, jsme této kratochvíle ušetřeni. Přesto, že se nacházejí také v blízkosti pozemních hraničních přechodů, nikdy si tyto duty free shopy u nás nedokázaly získat takovou pověst jako na letišti a na palubách letadel. Návštěva duty free shopu je totiž pro mnohé z nás samozřejmou a – na rozdíl od pasové a bezpečnostní kontroly – navíc zcela dobrovolnou procedurou. Také si mezi odbavením a přesunem do odletové čekárny říkáte: „Mám tady zbůhdarma čučet nebo si (případně někomu z blízkých) půjdu udělat radost?“
Jaká je historie duty free prodeje na našich letištích a u ČSA, na to jsem se zašel zeptat ředitele útvaru Duty Free Českých aerolinií JUDr. Václava Slavíčka.


Prapůvodním impulzem vzniku duty free zřejmě bylo to, že se různé státy chtěly „ukázat“ a zároveň vytvořit výjimečné podmínky pro to, aby se hýbaly obchody. Protože je zboží prodáváno v bezcelní zóně a společně se svými nabyvateli opouští území daného státu, je oproštěno nejen od různých daní, ale zejména od cla. Duty free se u leteckých společností aplikuje velmi dlouho. V Československu se s ním začalo nejdříve na palubách letadel ČSA a po nějakém čase i v zahraniční části pražského letiště prostřednictvím firmy Tuzex. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, když skončil monopol Tuzexu, si po dohodě s Českou správou letišť ČSA otevřely prodejny duty free na letišti v Praze a před třemi lety i v Karlových Varech. Pozemní prodej reprezentuje zhruba dvě třetiny, palubní pak asi jednu třetinu celkových prodejů duty free ČSA.

Co se nejvíce prodává?
To je rozdílné. Dole na zemi na letišti turisté kupují na prvním místě alkoholické nápoje, na druhém tabákové výrobky, na třetím cukrovinky a na čtvrtém kosmetiku a parfémy. Na palubách letadel se nejvíce prodává parfumerie, na druhém místě tabákové výrobky, teprve na třetím alkoholické nápoje a nejméně cukrovinky. Důvodem, proč se o poznání levnější alkohol (na rozdíl od pozemního prodeje) na palubách letadel prodává až na třetím místě je to, co už jste zmínil v úvodu, když jste naznačil, že si mnozí cestující jdou mezi odbavením a odletem udělat radost do našeho duty free shopu. Na palubě si pak sice obvykle všimnou, že tu jsou výhodnější ceny, ale většinou už mají obavy z případných postihů za překročení povoleného limitu dováženého alkoholu. Bohužel, v letadlech jsme také omezeni prostorem a hmotností zboží, což je dalším důvodem, proč palubní prodej nedosahuje výsledků pozemního.

Čím to, že v duty free existují dvojí ceny? Každý, kdo se podívá do palubního časopisu ČSA Reviwe a porovná tam inzerované ceny zboží s cenami v letištních free shopech zjistí, že jsou na palubách ČSA o poznání nižší.
Je tomu proto, že na palubách svých letadel je ČSA doma a nemusí tak do cen zboží promítat poplatky, které platí České správě letišť za pronájem prodejní plochy a obchodní provize.

Pane doktore, podstatná část z vašich čtyřiceti čtyř let prožitých u ČSA se váže k letišti Praha. Jak vnímáte jeho rozvoj?
Pozitivně. My, kteří zde pracujeme již desítky let, jsme hluboce přesvědčeni, že letiště Praha-Ruzyně spěje k tomu, stát se evropským hubem. Tento trend rovněž nahrává rozvoji Českých aerolinií. Dokud nebudeme žít ve světě, v němž se bude moci létat z jednoho bodu přímo do druhého, budou z toho profitovat letiště, kde se přestupuje. Geografická poloha i existence českého národního dopravce předurčují pražské letiště pro tranzitní přepravu. Mezinárodní úmluvy o vytváření aliancí leteckých dopravců k tomu významně přispívají. Alianční partneři si totiž v určitých leteckých uzlech vzájemně předávají pasažéry. Dynamický rozvoj ruzyňského letiště proto výrazně souvisí i se vstupem Českých aerolinií do Sky teamu. Na naše lety se již teď váže více než padesát procent jeho vytíženosti.

České aerolinie se letos v říjnu dožívají 78 let. Jaké jsou?
Mladé, silné a perspektivní. Mladé svým moderním letadlovým parkem. Silné svou 78letou tradicí, lidským potenciálem i stoupajícím počtem letadel. Perspektivní, protože v současné době jsou na tom za dobu celé své historie nejlépe, a to nejen co se týče počtu přepravených cestujících. Rozvoj ČSA kopíruje boom letecké dopravy v České republice. Věřím, že během deseti let se minimálně zdvojnásobí počet jejich letadel i počet jimi přepravených cestujících a tím i bezcelní prodej zboží na našich palubách a na letištích v Praze a v Karlových Varech.
 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001