Menu

Historie cestovního ruchu je relativně krátká. Až v polovině 18. století začalo větší množství lidí cestovat za hranice svých vlastí, aby viděli, co tam je, získali nové dojmy anebo si odpočinuli a zrekreovali se. Tento vzestup cestovního ruchu vzešel výhradně z vyšší a střední třídy společnosti, kde byly dostatečné finanční prostředky k cestování pouze pro radost. Někteří odborníci udávají, že za počátek turismu může zvyk z 18. století navštěvovat lázně.
Výňatek z článku Ing. Pavla Hortka „Alliance Internationale de Tourisme“, který vyšel v květnovém Všudybylu 1999.

Institut lázeňství a balneologie založen

25. 07. 2019

Rozhovor s uvolněným členem zastupitelstva pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Ing. arch. Vojtěchem Frantou jsem zahájil konstatováním, že nejexponovanější částí Česka z hlediska lázeňství a počtu lázeňských společností je tzv. západočeský lázeňský trojúhelník. Kromě léčebných lázní jeho tří lázeňských sídel ale v Karlovarském kraji lidem úspěšně navracejí zdraví i Léčebné lázně Jáchymov a Léčebné lázně Lázně Kynžvart.
Pane architekte, někteří experti udávají, že cestovní ruch nastartovalo právě lázeňství. Zejména pobyty šlechty, která do lázeňských sídel jezdila nejen kvůli léčení, ale i ze společenských důvodů a na diplomatická jednání. Z jejich množství si dovolím připomenout setkání našeho císaře Františka Josefa I. s anglickým králem Eduardem VII. 22. března 1904 v Mariánských Lázních.
Opakované pobyty anglického krále Eduarda VII. koncem předminulého a začátkem minulého století opravdu umocnily lázeňský boom na území dnešního Karlovarského kraje i proto, že král Eduard VII. měl pověst největšího gentlemana světa. Britská říše se navíc během jeho vlády (1902 až 1910) stala největší koloniální mocností světa. Eduard VII. do Mariánských Lázní poprvé přijel v roce 1897. Tehdy ještě coby princ, a to v inkognitu vévody z Lancasteru. Byl bodré postavy Jana Wericha a kvůli svému mohutnému břichu zavedl zapínání saka na jeden knoflík, nezapínání si spodního knoflíku u vesty a další prvky včetně záložek na konci kalhotových nohavic, které se v pánském odívání drží dodnes. Jako jeden z prvních jezdil automobilem, a to i v Mariánských Lázních a jejich okolí, kam si nechal dopravit vůz značky Renault. Nejezdil pouze do Mariánek, kde byl devětkrát, ale své inovace a další věci jezdil šířit i jinam. Když například poprvé přijel 29. srpna 1882 na léčení do Bad Homburgu, koupil tam a začal nosit plstěný šedý klobouk vyráběný firmou Möckel. Homburg Hut se tak na dlouhou dobu stal celosvětovým bestsellerem.
I díky Eduardovi VII. se lázeňství a cestovní ruch a s nimi spjaté aktivity, jako lázeňská kasina či golfová hřiště, rozšířily po Evropě a staly in. A to jsou prvky, které máme v rámci jedenácti lázeňských měst ze sedmi zemí Evropy, jež spolu s Karlovými Vary, Františkovými Lázněmi a Mariánskými Lázněmi podaly v rámci projektu Great spas of Europe nominaci na zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví lidstva UNESCO, společné. Většinu z těchto lázeňských míst totiž král Eduard VII. navštívil. A díky jeho příkladu je začala navštěvovat světová smetánka. Nutno podotknout, že tam tito lidé absolvovali pitné a další léčebné kúry. Navíc věřili, že léčebné lázeňství je spirituální záležitost, která jim pomáhá nabírat životní energii. Obzvlášť v Mariánských Lázních, kde to už od prvopočátku zdejší léčby bylo spjato s mariánským kultem. Proto tito hosté z vděku Mariánským Lázním, ale i dalším lázeňským místům dedikovaly kostely, spousty vyhlídek a monumentů.

Karlovarský kraj vás, svého zastupitele, před pár lety uvolnil pro výkon gesce nad lázeňstvím, cestovním ruchem a nominací lázeňských míst Karlovarského kraje na zápis na seznam UNESCO.
Než jsem se ujal této oblasti, Karlovarský kraj se v lázeňství věnoval především kontrole lázeňských zařízení a jejich správného rozdělení. Nebylo totiž jasně definováno, co je a co není lázeňské zařízení a zda procedury, které v něm probíhají, jsou opravdu léčebné, nebo wellnessové. Tyhle sféry, spa a wellness, se pořád jakoby přetahují. Přitom spousta lázeňských ubytovacích zařízení chce získat statut léčebného zařízení, neboť je to daňově výhodnější. Nicméně léčebné lázeňské zařízení musí splňovat spoustu striktních regulativů.
Co se této legislativy týče, tak v tom by Karlovarský kraj coby stěžejní lázeňský kraj České republiky a zákonodárná iniciativa mohl udělat důležitý krok ke změně přežitých normativů už proto, že chce rozvoj lázeňství jednoznačně podporovat. Máme tu ale obrovský výpadek, a to i kvůli zániku špičkového vědeckovýzkumného pracoviště, světem uznávaného Výzkumného ústavu balneo­logického, Mariánské Lázně, který s válečnými a převratovými přestávkami fungoval od roku 1902 do roku 1993. Od té doby, co se vývoje a výzkumu balneologie týče, jede léčebné lázeňství na setrvačnosti osvědčených léčebných kúr. Desítky let už se žádná státem podporovaná vědecká instituce balneologickému výzkumu nevěnuje. Přitom mnozí z představitelů ostatních medicínských oborů a na ně napojený průmysl a byznys vedou vůči přírodním léčivým zdrojům ostrý konkurenční boj – místo toho, aby ve prospěch zdraví obyvatel Česka využívali synergie, které může přinášet součinnost ostatních medicínských oborů s balneologií, respektive s uzdravujícími silami přírody.
A do toho další podpásovka – tradované klišé, že lázně jsou pouze pro staré a nemocné. Tedy nikoli pro mladé lidi, a to ani z hlediska zdravotní prevence.
Je proto zásadním úkolem posunout léčebné lázeňství na úroveň progresu zbývajících medicínských oborů ve smyslu inovací léčebných balneologických metod tak, aby korespondovaly s vývojem ostatních medicínských oborů. Proto je opět třeba v balneologii nastartovat vědecké a výzkumné aktivity. Zavést vzdělávací programy obsahující nejnovější poznatky a moderní postupy využívání přírodních léčivých zdrojů. Pokud by se to podařilo, česká balneologie by zase mohla zaujmout pozici světového lídra a lázeňská místa České republiky opět být hospodářsky prosperujícími a turisty z celého světa hojně navštěvovanými destinacemi.

Aby se slezské, moravské a české lázně staly místy, která stojí za to navštěvovat třeba i přes půlku světa, tak to je také o činnosti souhrnně nazývané destinační management.
V této souvislosti si dovolím podotknout, že se Karlovarský kraj musel přizpůsobit tomu, co bylo dáno shora, když bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová vyhlásila, že se nebude tvořit nový zákon o cestovním ruchu a že se nastaví segmentace společností destinačního managementu. Proto jsme vytvořili krajskou společnost destinačního managementu Živý kraj, která krom řady dalších činností doma i v zahraničí propaguje Karlovarský kraj coby cílovou destinaci cestovního ruchu. Velmi úspěšně se jí ve prospěch prosazování Karlovarského kraje daří využívat moderních informačních technologií. Ostatně, oproti klasické propagaci je návštěvnost internetových stránek snadno měřitelná. Když vyjedete někam na veletrh, byť byste tam rozdali tisíce katalogů, účinnost takovéto kampaně těžko změříte. Kdežto vedete-li on-line kampaň, můžete počítat prokliky i čas na strávený na té které stránce jejími návštěvníky.
Společnost destinačního managementu Živý kraj funguje sice teprve něco přes dva roky, avšak lze říci, že se jí daří, i když se dosud do spolupráce s ní v rámci Karlovarského kraje nezapojila některá z měst, jejichž mikroekonomiky výrazně těží z cestovního ruchu, a další subjekty, jež na našem území podnikají v turismu. Pořád tu totiž ze strany odborné veřejnosti existuje jisté nepochopení toho, co by měl dělat kraj, co jeho destinační agentura, co by mělo dělat město, co infocentrum a co lokální destinační agentura. Nicméně dobré vzory máme v sousedních západoevropských zemích, kde se mikroregionům a regionům na základě zastřešující funkční zemské destinační agentury daří úspěšně prodávat jejich produkty cestovního ruchu a lázeňství a samozřejmě zobchodovávat i další věci, neboť turista či lázeňský host je spotřebitel jako každý jiný. Jen v místech, kde pobývá, utrácí daleko víc peněz (zejména za ty nejobyčejnější služby a věci) než domácí trvale usazení spotřebitelé. A samozřejmě, z útrat těchto příchozích spotřebitelů odjinud (hostů a turistů) benefituje nejen navštěvovaný region včetně jeho podniků a živnostníků, přesto že řada z nich s turisty a lázeňskými hosty nepřichází do přímého obchodního styku, ale i stát a ti, kdo jsou financováni z veřejných rozpočtů. Jsem proto přesvědčen, že když to u našich západních sousedů funguje, zkrátka a dobře: když už „to kolo“ někdo vynalezl, že bychom se ho měli naučit používat také.

V lednu tohoto roku byla do Paříže podána nominační dokumentace projektu Great spas of Europe.
A v září k nám má přijet mezinárodní komise expertů ICOMOS (Mezinárodní rady pro památky a místa). V červnu nebo červenci příštího roku by se to mělo rozhodnout. ICOMOSem máme schválenu i druhou nominaci na zápis na seznam UNESCO, Mountain region Erzgeberge / Krušné hory. Synergie všech UNESCO statků v Karlovarském kraji včetně kynžvartské daguerrotypie bude pro další rozvoj cestovního ruchu klíčová. Samozřejmě, bude záležet na tom, jak to uchopíme. Němci a Rakušané nám předvádějí, jak nastavit marketing. Jak dělat branding. V Česku dost často nedokážeme cílit na hosta, o kterého máme zájem. Němci a Rakušané ano. A ti nám v rámci lázeňské nominace mohou velmi pomoct, protože převládající host by měl být stálé lázeňský host a na něj bude třeba správně cílit.
Památkovou inspirací nám mohou být zase Britové z města Bath. Ti přesto, že město bylo v roce 1987 zapsáno na seznam UNESCO se svou téměř monolitickou vápencovou architekturou, vypsali architektonickou soutěž a následně vystavěli pětipodlažní moderní lázeňský objekt v samotném jádru památkové zóny. Na jeho stavbu je sice použit stejný materiál, ale forma je soudobá. V našich podmínkách zatím nemyslitelné. A je to další zrcadlo, které je třeba nastavit Česku.
Dobře si uvědomujeme, že v rámci nominací UNESCO musíme pečlivě řešit také téma dopravy. Vzájemná blízkost měst západočeského lázeňského trojúhelníku je pro ně výhodou a zároveň nevýhodou. Pokud by jedno z nich zvolilo restriktivní opatření, v dalších by se pravděpodobně zvýšila návštěvnost. I to je motivuje ke spolupráci a Karlovarský kraj v tomto procesu plní roli koordinátora a vzájemného tmeliče.

Pane radní, spolu s Ústeckým a Moravskoslezským krajem patříte ke strukturálně postiženým regionům.
Nedávno nás v té souvislosti navštívili představitelé Evropská komise a my jim prezentovali projekt Institutu lázeňství a balneologie – veřejné vědeckovýzkumné instituce. Specializuje se na činnosti v oblasti balneologie, lázeňství, geologie a příbuzných oborů. Tento počin hodnotili velmi kladně. Institut byl se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR založen k poslednímu dubnu letošního roku. Má schválený rozpočet, úspěšně podanou žádost o dotační titul Smart Akcelerátor v objemu jedenácti milionů korun a výhledově schválený závazek vlády, že v RE-STARTu bude jedna miliarda korun na výzkum a vývoj balneologie. Teď jednáme s městem Karlovy Vary o jeho umístění na nábřeží Jana Palacha v přímé návaznosti na lázeňskou infrastrukturu. Partnery zabývající se léčebným lázeňstvím, ať už to byly Svaz léčebných lázní ČR, Sdružení lázeňských míst ČR, Český inspektorát lázní a zřídel, Obchodní komora ČR, Balneologický institut Karlovy Vary, či Výzkumný ústav balneologický Lázně Mšené, jsme posadili k jednomu stolu. Společně jsme definovali cíle a strategii. Z toho vzešlou koncepci schválilo krajské zastupitelstvo se zadáním navázat na úspěšnou činnost někdejšího Výzkumného ústavu balneologického.
Definovali jsme čtyři strategické oblasti, z nichž základní je vědecký výzkum s důrazem na obhajobu lázeňských procedur, reakce na současné trendy a téma prevence, jako téma lázeňské. Certifikace léčebných lázní je druhá oblast. Ideálně na úrovni Evropy. Balneologické vzdělávání třetí. Balneologie a zdravotní prevence totiž byla v Česku v posledním čtvrtstoletí odsunuta na pátou kolej. My bychom rádi, kdyby se v plné síle formou osvěty o ochraně přírody a přírodních zdrojích a o úzkém sepětí zdraví a kondice každého jednoho člověka s přírodou vrátila do mateřských a základních škol, do výuky na zdravotních školách a jako rovnoprávný medicínský obor na lékařské fakulty. Kde jinde než u nás, v Karlovarském kraji, by měli budoucí zdravotní sestry, fyzioterapeuti a balneologové čerpat poznatky, jak přistupovat k léčebnému lázeňství a přírodním léčivým zdrojům, k lázeňské terapeutické krajině?
Čtvrtou nosnou oblastí je development. Chceme přemostit propast mezi samosprávami, které někdy bývají hodně vzdáleny problematice lázeňství, a provozovateli léčebných lázní. Být autoritou, která dokáže podat, k čemu je lázeňský statut. Jak by obec nebo město měly k léčebnému lázeňství přistupovat. Poukázat na potenciály rozvoje. Na to, že se dané sídlo v této sféře může angažovat i skrze investice a projekty a participovat na veřejně přístupných lázních částečně vlastněných městem či obcí nebo je přímo provozovat tak, jako je tomu na Západě. Vytvořit takovou pobídku, aby do lázeňského projektu vstoupil dlouholetý partner. To je jedna z věcí, kterou se chceme naučit od německých partnerů. Koncipovat úspěšné PPP (Public Private Partnership) projekty. Máme ambice, aby ředitel institutu byl ambasadorem léčebného lázeňství pro celou Evropu. Zahraniční partneři nás v tom podporují, takže věřím, že institut bude mít celoevropský dosah. Chceme, aby se Karlovarský kraj jeho prostřednictvím stal vlajkovou lodí léčebného lázeňství.


Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Restaurace Novoměstský pivovar
Czech specials new