Od konce 90. let 20. století se Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace Středočeského kraje, zařadilo díky víc než šedesáti stálým expozicím mezi pět největších muzeí v České republice a k největším hornickým muzeím v Evropě. Díky pestrým zážitkovým prezentacím, jež obsahují např. sfárání do podzemí po skluzavce dlouhé 51 m nebo prohlídku třetí nejhlubší jámy v Česku (1600 m), se každoročně těší návštěvnosti, která přesahuje 100 tisíc platících osob. Muzeum je vítězem soutěže muzeí České republiky Gloria Musaealis, držitelem dvou Českých permonů, Zlaté medaile Českého báňského úřadu, Stříbrné medaile Evropského sdružení hornických měst a dalších tuzemských i zahraničních ocenění. Kromě členství v české Asociaci muzeí a galerií mu byl nabídnut vstup i do prestižních zahraničních organizací, jako např. Středoevropské unie technických muzeí či Německého muzejního spolku. Každoročně spolupracuje při řešení různých vědeckovýzkumných projektů s předními muzei a univerzitami od nás i ze zahraničí, nejednou na základě smlouvy o partnerství a s finanční podporou z Evropské unie. Zároveň využívá všech možností v rámci aktivit svého zřizovatele – Středočeského kraje, jakož i nepřehlédnutelné dlouhodobě příkladné spolupráce s městem Příbram i s dalšími obcemi v regionu a také se státním podnikem DIAMO.

Hornické muzeum Příbram v roce 2013

Hornické muzeum Příbram v roce 2013 chystá zprovoznění již třetí trasy hornického vláčku – tentokrát půjde o součást stálé interaktivní expozice o historii uranového hornictví v areálu Památníku Vojna. Při příležitosti 200. výročí otevření Ševčinského dolu připravuje novou specializovanou expozici dokumentující nejvýznamnější období báňského podnikání na Příbramsku v 19. století, kdy se zde vytěžilo okolo 90 % zásob stříbra a olova v rámci tehdejšího Rakouska-Uherska a místní revír se tak zapsal do světových dějin hornictví. Konečně bude nabídnuta veřejnosti také stálá expozice s názvem Z historie staré Vltavy, kterou se podařilo realizovat díky čerpání prostředků z Evropské unie a spolupráci s obcí Chotilsko. Tento projekt přibližuje slavnou historii těžby a zpracování povltavské žuly a také vývoj exploatace zlata ve středním Povltaví a další zajímavosti.
Chystá se i řada tematických akcí: 9. února 2013 proběhne v muzeu tradiční hornický masopust, od 18. do 31. března 2013 se uskuteční interaktivní projekt s názvem Velikonoce v hornickém domku, určený zejména nejmenším návštěvníkům, s nabídkou různých velikonočních zvyků a obyčejů spjatých s hornickým prostředím. 18. května 2013 nebude Hornické muzeum Příbram scházet při oblíbeném Festivalu muzejních nocí. Již po 24. se bude konat Prokopská hornická pouť pořádaná 30. června 2013, spojená s průvodem krojovaných horníků z tuzemska i ze zahraničí a s bohatým doprovodným programem. Velkému zájmu veřejnosti se každoročně těší Den řemesel ve skanzenu Vysoký Chlumec, v roce 2013 naplánovaný na 17. srpna. Při příležitosti státního svátku 28. října 2013, a s tím spojeného Dne Středočeského kraje, připravuje muzeum zábavný program na hornické téma s názvem Havířské šprýmování. Koncem roku proběhne další již tradiční akce – Vánoce v hornickém domku, nadílka v Prokopské štole a výstava příbramských havířských betlémů. Muzeum se v průběhu roku 2013 bude prezentovat rovněž čtyřmi výstavami pořádanými v zahraničí, účastí na veletrzích cestovního ruchu, na různých oborových seminářích, konferencích, sympoziích, atd. u nás i mimo naši republiku. Stranou nezůstane ani akviziční, badatelská, publikační a přednášková činnost, s cílem co nejlépe reprezentovat hornickou Příbram, Středočeský kraj i Českou republiku.

Ředitele Hornického muzea Příbram Dr. Josefa Velfla jsem oslovil s tím, že – podobně jako už šest let po sobě – se tomuto středočeskému muzeu i letos podařilo překonat hranici sta tisíc platících návštěvníků. Stalo se tak 16. listopadu 2012 na dole Anna. Stotisící návštěvnicí byla Klárka Prokešová, žákyně čtvrté třídy Základní školy v Mníšku pod Brdy, která se svou třídou přijela na Březové Hory na školní exkurzi. Hornické muzeum Příbram se ale mezi deset nejnavštěvova­nějších muzeí České republiky zařadilo nejen díky systematické spolupráci se školami. Jeho atraktivní industriální prostředí láká i organizátory nápaditých firemních a incentivních akcí.
Pane doktore, jak návštěvníci vašeho muzea reagují na to, jakým způsobem se živily generace před námi?
Lidé exkurze Hornickým muzeem Příbram vnímají jako zážitkovou a někdy i adrenalinovou turistiku. Tu jim skýtají i jeho pobočky: Špýchar v Prostřední Lhotě, Muzeum zlata v Novém Kníně, Skanzen Vysoký Chlumec, Památník Vojna a zejména tajuplné historické březohorské podzemí, kde se mohou setkat s postavičkami permoníků nebo je překvapí další plastiky v podobě havířů v plném pracovním nasazení. Některými podzemními úseky procházejí návštěvníci jen s důlními lampami, ze skály tam crčí voda, jež je odváděna do odvodňovací Dědičné štoly… Zdroje toho, že se země Koruny české mohly v průběhu historie opírat o vyspělé hospodářství, byly právě v takovýchto lokalitách s báňským podnikáním. Ukazujeme lidem, že tu existovala víc než tisíciletá montánní tradice. Snažíme se jim přiblížit, že by tomu tak nebylo bez obrovské dřiny, kterou havíři podstupovali, na straně jedné a na druhé straně bez uplatnění v té které době nejmodernějších hornických a hutnických technologií a postupů – objevů vědy a techniky. Naše největší pozornost se upírá zejména na industriální období 19. století, kdy se na Březových Horách vytěžilo neuvěřitelných 90 % zásob stříbra a olova na území rakouského mocnářství, tedy de facto ve střední Evropě. Technologie, které vytvořili naši předkové, byly v mnoha směrech tak nadčasové, že sloužily až do ukončení zdejší těžby v roce 1978. Patří mezi ně i dva parní těžní stroje vyrobené v Praze-Karlíně. První pracoval na Vojtěšském dole od roku 1873, s modernizací v roce 1889, a poté nepřetržitě do roku 1978, tedy 105 let. Druhý, na dole Anna, fungoval od roku 1914, tedy čtyřiašedesát let. Snažíme se návštěvníkům ukazovat doklady o úspěších našich předků. A byly to i úspěchy v oblasti sociální. Příbramské doly byly odjakživa státní záležitostí. Havíři i důlní management byli zaměstnanci státu. A byť jejich práce byla nesmírně namáhavá a nebezpečná (v roce 2012 jsme si připomněli stodvacáté výročí největší důlní katastrofy na světě, kdy tady roku 1892 zahynulo 319 havířů), měli k ní vřelý vztah. Svědčí o tom i skutečnost, že poté, co po šichtě přišli domů, pro své potěšení a radost svých dětí vyřezávali modely šachet nebo dělali hornické betlémy, v nichž se objevovaly figurky havířů i celé důlní scenérie.

• www.muzeum-pribram.cz