Menu

Hornické muzeum Příbram národní kulturní památkou

30. 12. 2014

Vláda České republiky
v roce 2014 schválila prohlášení souboru hornických památek v Příbrami – Březových Horách, spravovaných Hornickým muzeem Příbram, národní kulturní památkou. Po dvacetiletém úsilí se to podařilo zásluhou zřizovatele muzea, Středočeského kraje, jenž byl předkladatelem návrhu prohlášení.

1 100 000. Náv­štěvník
Do expozic a areálů Hornického muzea Příbram každoročně zavítá víc než sto tisíc platících návštěvníků. V listopadu 2014 tu přivítali návštěvníka s pořadovým číslem milion sto tisíc. Hornické muzeum Příbram patří mezi nejnavštěvovanější v Česku, ve Středočeském kraji pak spolu s Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře dominuje. Zároveň náleží k nejstarším muzeím na českém venkově, neboť vzniklo roku 1886. Je situováno v areálu Ševčinské šachty zaražené roku 1813 na místě staršího dolu z 16. století, a také v původních báňských objektech dolu Vojtěch založeného v roce 1779, dolu Anna z roku 1789 a dolu Drkolnov otevřeného roku 1836. Ke zhlédnutí skýtá několik kilometrů březohorského podzemí. Provozuje čtyři pobočky v lokalitách rovněž spjatých s montánní činností: Muzeum zlata Nový Knín, Muzeum Křižovnický špýchar v Prostřední Lhotě, Skanzen Vysoký Chlumec a Památník Vojna. Od prvopočátků se zabývá místní těžbou a zpracováním rud, jež sahají až do prehistorie. Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo až 90 % zásob stříbra v rámci celého Rakouska-Uherska a doly zaznamenaly řadu mezinárodních úspěchů, což muzeum dokumentuje četnými nemovitými i movitými památkami.

140 let dosažení světového rekordu
V roce 2015 uplyne 140 let od světového hloubkového rekordu. Důl Vojtěch totiž roku 1875 dosáhl nepřerušené svislé hloubky celých 1000 m. Otevřen byl roku 1779 a patří tak k nejstarším v novodobé historii revíru. V provozu byl do roku 1978. Jeho výročí souvisí i se skutečností, že v tehdejším Předlitavsko-zalitavském soustátí byla právě v březohorském revíru reprezentovaném dolem Vojtěch poprvé v rudném hornictví na našem území uplatněna drátěná těžní lana a výkonné parní a také tzv. stoupací stroje. Svědkem oné doby je spolu s hlavní šachetní budovou, cáchovnou a kompresorovnou strojovna s nádherným parním těžním strojem Vojtěšského dolu z roku 1874, upraveným v roce 1889, nejstarším na území Česka, který byl v provozu až do uzavření revíru v roce 1978.

Nejhlubší v Evropě
V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj sousedního dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě. V nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum atrakci, jakou nemá žádné jiné hornické muzeum v Evropě – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 m, které v době před nástupem parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území Česka a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu. Období prosperity v 19. století reprezentují v muzeu i další industriální stavby báňských provozních a správních objektů, důmyslné stroje, technologická zařízení, tajuplné podzemí s možností jízdy důlním vláčkem, havířský národopis zastoupený původní havířskou chalupou se základy ze 17. století, s hornickými betlémy a spoustou dalších zajímavostí, a také mineralogicko-geologické sbírky obohacené v roce 2014 o největší vytěžený kompakt příbramského stříbra, který je dle názoru odborníků ve sbírkách muzeí Evropy největší. Tento unikát se díky mimořádnému příspěvku Středočeského kraje podařilo vykoupit na burze v Mnichově a vrátit do Příbrami.

Vítězství v národní soutěži
Není tedy náhoda, že je Hornické muzeum Příbram kladně hodnoceno doma i za hranicemi. Podílí se na projektech s mezinárodním přesahem. Historii příbramského hornictví prezentuje v Německu, Rakousku, v Itálii, Belgii, na Slovensku i jinde. Za odbornou činnost získalo řadu ocenění. Zvítězilo v Národní soutěži muzeí České republiky Gloria Musaealis. Získalo Čestné uznání na Mezinárodním setkání hornických měst Evropy v německém Freibergu. Dvakrát od Památkové komory ČR převzalo cenu Český Permon a od Českého báňského úřadu Zlatou plaketu za uchovávání tradic a péči o památky českého hornictví.
Připravil PaedDr. Josef Velfl, ředitel muzea.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt
Side VSH