Hirudoterapie – staronový trend nejen v lázeňství

Léčebné lázeňství má v Česku několikasetletou tradici a je i významnou součástí cestovního ruchu. Tohoto faktu si je vědoma i Vysoká škola obchodní v Praze, která jako jedna z mála tuzemských vysokých škol lázeňství a wellness vyučuje. Studenti magisterského programu Management cestovního ruchu získávají nezbytnou teoretickou i praktickou přípravu a seznamují se s klíčovými trendy v léčebném lázeňství. Jedním z nich je tzv. hirudoterapie, v překladu léčba pijavkami, jež se po dlouhé době opět dostává do popředí světového zájmu.
Léčba pijavkami lékařskými (Hirudo medicinalis) je metoda známá již z dob vlády královny Kleopatry. Největší zájem vzbudila hirudoterapie v 18. století, kdy bylo jen v Rusku prodáváno 30 milionů pijavek ročně a dalších 80 až 100 milionů ročně vyváželo Rusko do západní Evropy, především do Francie. V polovině 19. století docházelo k postupnému upouštění od této metody kvůli podezření lékařů na možný přenos infekce při fyzickém kontaktu člověka s pijavkami. Ve 20. století byla hirudoterapie zmiňována především v lékařských časopisech jako užitečná metoda při záchraně tkáňových štěpů a transplantovaných prstů. Dnes znovu zažívá renesanci v oblasti alternativní léčby v Německu, USA nebo Švýcarsku. V roce 2004 byla tato léčba oficiálně uznána americkým úřadem pro kontrolu léčiv FDA, kdy byly pijavky lékařské označeny za „živý“ lék.

Účinné látky a indikace
Sliny pijavky lékařské obsahují účinné látky hirudin a canin, které zabraňují srážení krve, a více než stovku substancí působících proti zánětu a bolesti. Přikládání pijavek podporuje imunitu a detoxikuje organismus. Díky svému lymfodrenážnímu účinku jsou pijavky stále častěji využívány v plastické chirurgii. Hirudoterapie se rovněž osvědčuje při léčbě bércových vředů, migrény či závratí.

Terapie
Samotná terapie probíhá přiložením pijavky lékařské na postižené místo, které se nejprve omyje mýdlem a poté opláchne destilovanou vodou. Pijavky se na místo aplikuje rukavicemi či chirurgickými kleštěmi, přičemž nesmí dojít k jejímu zranění. V opačném případě hrozí infekce, jež může vést k otravě krve. Aby nedošlo k infekci, je předepisována dvojkombinace antibiotik – jedna během léčby a druhá po jejím skončení – po dobu dvou týdnů. Již vzniklá infekce se léčí rovněž antibiotiky. Každá pijavky odsaje z těla pacienta 5 až 15 ml krve. Nejvíce krve ztratí tělo až po odpadnutí pijavky, z malých otevřených ran může ještě vytéct dalších 15 až 30 ml krve, a to po dobu až 24 hodin. Léčba není hrazena zdravotními pojišťovnami. Kontraindikace je možná u těhotných žen, osob trpících chudokrevností nebo polyvalentní alergií a pacientů užívajících léky proti srážlivosti krve.

Z Biebertalu do Česka
V České republice je možné terapii podstoupit u kutnohorského certifikovaného lékaře Slavomíra Pietruchy. Pijavky zde využívané prošly certifikací a byly schváleny německou legislativou, neboť právě německý Biebertal, místo jejich kultivovaného chovu, je jejich exportérem na český trh. Doktor Pietrucha nabízí odborné semináře a zájemci si u něj mohou zakoupit pijavky pro vlastní využití. Cena jedné pijavky se pohybuje kolem 250 Kč.
Autorka: Ing. Petra Benešová, Vysoká škola obchodní v Praze

• www.vso.cz