Menu

Hévíz je nejvýznamnějším lázeňským letoviskem Maďarska. První dochovaný písemný záznam o něm pochází z roku 1328, kdy je místo latinsky zmíněno jako Locus vulgariter Hewyz dictus. Za proslulost vděčí léčivému termálnímu jezeru Hévíz, které je největším biologicky aktivním přírodním termálním jezerem světa. Kuželový tvar jeho dna napovídá, že se jedná o zatopený sopečný kráter. Nachází se 6 km západně od Balatonu, 198 km od Vídně a 193 km od Budapešti. Jeho léčivé účinky byly známy již v antických dobách. Jeho plocha je 4,4 ha. Voda do něj přitéká pramennou jeskyní, která se nachází v hloubce cca 38 m. Zdroj je velmi vydatný: tryská z něj 410 litrů za sekundu, voda v jezeře se tak vymění každé tři dny. Prameny termální vody jsou v jeskyni dva – na východní straně přitéká do jezera voda o teplotě 26 °C, na západní pramení o teplotě 41 °C. Jezero má i dva sladkovodní zdroje. Jeho voda je v neustálém pohybu, teplá stoupá k hladině, zatímco ochlazená z povrchu klesá ke dnu. Kromě toho se i díky oválnému tvaru jezera celá vodní masa pomalu otáčí vpravo. Tento dvojí pohyb napomáhá k regulaci teploty vody i k distribuci látek, které obsahuje. Teplota jezerní vody ani za mrazů neklesá pod 22 °C, obvykle se ale pohybuje mezi 24 °C v zimě a 33 až 38 °C v létě. Obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápníku a hořčíku, anionty fluoru, chloru, bromu, jodu, síry, hydrogenuhliči­tanový a síranový aniont a organické sloučeniny. Hladinu jezera zdobí lekníny. Ve vodě žije mnoho bakterií, které se podílejí na její léčivosti. Jezerní voda má příznivé léčebné účinky na revmatismus a další choroby pohybového aparátu. Spolu s bahnem ze dna jezera se používá i k regeneraci po aplikacích kloubních náhrad nebo u některých dermatologických indikací.

Hévíz nejvýznamnějším lázeňským letoviskem Maďarska

06. 06. 2015

Se starostou nejvýznamnějších maďarských lázní Hévíz panem Gáborem Pappem se potkáváme 9. května 2015 v kavárně u proslulého termálního jezera Hévíz.
Pane starosto, jaký postoj vůči léčebnému lázeňství zaujímá maďarská vláda?
Vnímá jej jako významnou součást systému veřejně dostupné zdravotní péče. Z hlediska cestovního ruchu pak jako stěžejní prvek rozvoje mikroekonomiky lázeňských sídel. Pro obce a města, jež na svých územích mají léčebné lázně, proto stanovila podmínky pro získávání finančních dotací na podporu rozvoje lázeňství.

Význam Hévízu podtrhuje existence stejnojmenného letiště Hévíz.
Ano. A právě vyjednávání o leteckých linkách bylo důvodem, že jsem naše setkání přeložil ze včerejška na dnešek. Hévíz-Balaton Airport má totiž v hlavní sezoně přímé letecké spojení s Moskvou a bylo potřeba, abych se včera v Budapešti zúčastnil jednání s ruskými partnery. S tím, jak došlo k posunu v mezinárodní situaci a klesla hodnota rublu, nás navštěvuje méně ruských turistů a lázeňských hostů. V důsledku této situace byl i pozastaven přímý let z Moskvy do Hévízu. Předtím směrem k nám tři partnerské ruské cestovní kanceláře dokázaly plně vytížit tři letadla týdně s kapacitou víc než dvě stě dvacet pasažérů. Probírali jsme tedy možnosti, aby do Hévízu létaly o něco menší stroje. Co se týče ruských lázeňských hostů, loni, v době největšího poklesu, jsme zaznamenali třicetiprocentní propad jejich příjezdů. Letos už propad nepokračuje, naopak dochází k oživení. Nicméně oproti době před zavedením hospodářských sankcí jsme stále ještě na o dvacet procent nižší úrovni. Ruští hosté, kteří volí leteckou dopravu, dnes létají do Budapešti nebo do Vídně, odkud jsou transferováni k nám do Hévízu. Průvodním jevem současné situace je, že rostou počty individuálních rezervací ruských či rusky hovořících hostů. Věřím, že v příštím týdnu se už dohodneme, aby se od června na letiště Hévíz z Moskvy létalo.

Přímé spojení s Hévízem měla loni nejen Moskva, ale i Praha.
Ano, létal k nám jeden spoj týdně. Původně jsme očekávali, že jej budou využívat hlavně čeští pasažéři. Posléze této frekvence začali ve větší míře využívat i hosté a turisté z dalších zemí, pro něž se Letiště Václava Havla Praha stalo letištěm tranzitním – tzv. hubem. Tedy i pasažéři linek z destinací Ruské federace a ostatních zemí Společenství nezávislých států. S českými partnery jsme zahájili rozhovory o letech dvakrát týdně, protože mezi českými hosty je řada těch, kteří by k nám rádi přiletěli na kratší pobyt či prodloužený víkend. Hévíz se totiž u českých klientů svým světově unikátním termálním jezerem, atraktivitou a šíří nabídky služeb, prostředím malebného lázeňského města a jeho okolí a zejména pro Čechy velice výhodným poměrem cena/kvalita začíná čím dál víc prosazovat jako atraktivní cíl léčebných i krátkodobějších wellness a relaxačních pobytů. Už proto, že pro řadu těch, kdo si Hévíz oblíbili, je dlouhodobější absence v práci či podnikání těžko řešitelnou věcí.

Jaká byla loni s ČSA spolupráce?
Musím říci, že opravdu výborná. Ale i do chodu této letecké linky, provozované v rámci schengenského prostoru, negativně zasáhly dopady unijního embarga Ruska. Díky tomu, že Praha má velice dobré letecké spojení s destinacemi v Ruské federaci a ruské turisty hodně přitahuje, svou cestu za léčením v Hévízu nezřídka kombinovali s několikadenní návštěvou Prahy. Bohužel, i v důsledku embarga Evropské unie a poklesu hodnoty ruského rublu musely České aerolinie některé spoje s Ruskem zrušit. Tím pádem se změnily i poměry ovlivňující pro­vázanost na leteckou linku Praha–Hévíz. Nicméně na podporu leteckého spojení Hévízu s českou metropolí jsme i letos vyčlenili nemalé finanční zdroje a děláme vše pro to, aby se k nám z Prahy opět létalo. Zatím však k podpisu smlouvy nedošlo. Jednání vedeme i se skandinávskými zeměmi, kde naše potenciální partnery nadchla idea, že by k nám mohli létat přes Prahu. Tato situace přispěla k tomu, že jsme se daleko víc zaměřili na získávání české klientely. Poslední dobou tak u nás registrujeme zvýšený počet českých hostů. Každoročně jich je několik tisíc. I nadále proto podnikáme kroky, jejichž prostřednictvím potenciální české hosty seznamujeme s Hévízem jako takovým, zejména s vynikajícími léčebně rehabilitačními a léčebnými účinky zdejších přírodních léčivých zdrojů a procedurami, při nichž jsou aplikovány.

Při své poslední návštěvě Česka jste krom Prahy navštívil i Karlovy Vary.
Ano setkal jsem se tam s jejich primátorem Petrem Kulhánkem. Společně jsme zahájili jednání o statutu Karlových Varů a Hévízu coby partnerských měst. Mimo jiné proto, že si léčebná lázeňská zařízení na území našich měst svými indikacemi vzájemně nekonkurují.

Pan primátor Kulhánek je zároveň předsedou Sdružení léčebných míst České republiky. Máte v Maďarsku nějakou obdobnou asociaci?
Celomaďarské sdružení, které by sdružovalo starosty lázeňských sídel, nemáme. Zato tu v oblasti lázeňství máme některá jiná. Mou ambicí je iniciovat vznik celosvětově působící lázeňské asociace. Máme velkého ruského partnera – zakavkazské město Pjatigorsk. V Evropě pak jednáme s řadou dalších měst. Své síly zaměřujeme na sumarizaci přírodních léčivých zdrojů ve světě a na analýzu jejich léčebných účinků. Rádi bychom, aby se tyto kroky promítly i do projektů financovaných Evropskou unií. Abychom do léčebných lázní mohli dostávat víc hostů, je třeba daleko úžeji spolupracovat se zdravotními pojišťovnami. Účinně je oslovovat. A k tomu je třeba disponovat relevantními údaji o přírodních léčivých zdrojích a jejich účinnosti. Ano, naše ambice překračují hranice Evropy. Partnerským městem Hévízu je i egyptský Sharm el-Sheikh. Jednáme s tureckou lázeňskou destinací, s níž budeme smlouvu teprve podepisovat. Pro obyvatele řady zemí včetně skandinávských jsou naše maďarské léčebné postupy využívající přírodní léčivé zdroje neznámou věcí. Nezřídka se stává, že výsledky absolvování balneoterapie například u norského hosta, který si u nás léčil revmatismus, jsou rapidně lepší než ty, kterých prostřednictvím dlouhodobé aplikace drahých farmak dosáhl jeho skandinávský lékař. Ve Švédsku existuje klub sdružující zhruba milion osob trpících revmatismem, které bychom mohli naučit využívat našich lázeňských léčebných metod. Ostatně Maďarsko má v oblasti medicíny se Skandinávií navázány unikátní vztahy i díky Norsku, kde na univerzitách nemají žádnou lékařskou fakultu. Zemí, kde studuje nejvíc budoucích norských lékařů, je totiž Maďarsko – na univerzitách v Debrecínu a Budapešti. Stávající mezinárodní situace ilustruje, jak je ožehavé dominantně se orientovat na jeden hlavní trh. Maďarské lázeňství, a Hévíz naprosto určitě, se proto otevírá nejen ruskému, ale i ostatním zdrojovým trhům. Evropskému, arabskému a světovému vůbec.

Jak obyvatelé Hévízu vnímají přínosy či zápory toho, že žijí v lázeňském městě? Jaký je jejich vztah k lázeňským hostům?
Velmi vstřícný, s vysokou mírou pohostinnosti. Uvědomují si, že jejich osobní prosperita i prosperita města Hévíz jsou s lázeňstvím úzce svázány. Stálých obyvatel Hévízu je necelých pět tisíc, včetně turistů a lázeňských hostů jich ale má na patnáct až dvacet tisíc. Hévízské lázeňství je největším zaměstnavatelem v regionu. Díky lázeňství v Hévízu nacházejí pracovní uplatnění lidé z okruhu víc než třiceti kilometrů, a to přesto, že i třeba přímo ve svých obcích mají termální lázně. Hévíz je nejvýznamnějším lázeňským sídlem Maďarska. Za to, že mikroekonomika řady okolních sídel dobře funguje, tyto obce děkují existenci Hévízu. Žijí z toho, že díky němu – a zejména pak našemu světově unikátnímu termálnímu jezeru – do Maďarska přijíždí a v našem regionu peníze utrácí obrovské množství turistů, o čemž svědčí i jeden milion sedmdesát tisíc přenocování ročně.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt