Havířov

Havířov, "zelené město",jedinečný slohovou čistotou

je nejmladším městem České republiky. Městská práva mu byla udělena 4. prosince1955. Jeho základem byla sídliště Šenov-Šumbark a Bludovice uhelných dolů v Petřvaldu a Radvanicích, a v krátké době z nich vyrostlo moderní město. Po založení mělo 12 tisíc obyvatel. V roce 1961 přes 53 tisíc, o pět let později téměř 73 tisíc a po dočasném připojení Horní Suché v roce 1975 víc než 90 tisíc. Nejvyššího počtu dosáhlo v roce 1985, přes 94 tisíc. Nyní má přes 83 tisíc obyvatel. Jeho jádro bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu. V roce 1992 bylo vyhlášeno chráněnou památkovou zónou „Sorela“. Ta je ohraničena na jedné straně lesoparkem Stromovka. Na druhé meandry řeky Lučiny. Na severozápadě areálem zámku a kostelem sv. Anny. Na jihovýchodě končí kinem Centrum. Architekti Havířova nechtěli stavět v předválečném stylu, a tak se inspirovali českou renesancí, o čemž vypovídají četné dekorativní římsy, štíty, čučky a sgrafita, jimiž jsou domy vyzdobeny.

K přírodním památkám
patří „Meandry řeky Lučiny“ se vzácnou vegetací a živočišnými druhy. Neregulovaný tok se vine v několikametrových hliněných naplaveninách a umožňuje další vývoj říčních meandrů, které mění polohu a tvar. Díky korytotvorné činnosti se Lučina podílí na vznikání pestré mozaiky stanovišť, jako jsou nátrže a hlinitopísčité naplaveniny. Střídají se v ní peřeje a tůně, štěrkové ostrůvky s naplavenými a podemletými stromy z břehových porostů.

K rekreaci jsou určeny
dvě v bezprostřední blízkosti ležící přehradní nádrže – Žermanická a Těrlická, s četnými rekreačními středisky všech kategorií. Na Těrlické je elektrický vlek pro vodní lyžování, který může využívat i veřejnost. Blízké Beskydy jsou synonymem pro zimní sporty a celoroční turistiku.

Kulturními památkami
se Havířov může pochlubit hned několika. Patří k nim zámek s parkem, jehož historie zřejmě sahá do 15. století, kdy zde stála tvrz, na jejímž místě byl v 18. století zbudován barokní zámek se zahradou. Po požáru v roce 1823 byl přebudován v empírovém stylu. Od roku 1845 přestal sloužit jako panské sídlo a plnil funkci administrativní budovy přilehlému statku. Jeho devastace pokračovala až do roku 1997, kdy zásluhou města došlo k jeho rozsáhlé rekonstrukci. Nyní nabízí luxusní ubytování a stylovou restauraci včetně konferenčního zázemí. K nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku patří Kotulova dřevěnka. Roubená chalupa se sedlovou, došky krytou střechou byla postavena v roce 1781. Dnes je v ní expozice o způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska.

S primátorem města Havířova Ing. Františkem Chobotem se známe řadu let. Od dob, kdy jsme se potkávali v parlamentu a na veletrzích cestovního ruchu. Po šest let totiž vykonával funkci poslance Parlamentu České republiky, kde byl členem Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, předsedou Podvýboru pro regionální rozvoj a členem Podvýboru pro cestovní ruch při Zahraničním výboru. Pane primátore, jak dnes vnímáte oblast cestovního ruchu?
Jako vysoce perspektivní pro získávání benefitů v podobě nových pracovních míst a velkého objemu domácího a zahraničního inkasa. Bohužel ve srovnání s odvětvími spadajícími pod kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR nebo Ministerstva zemědělství ČR se pro něj až tolik nedělá. Zřejmě to bude tím, že je řadou, a to i směrodatných lidí, stále odmítáno si připustit, že je jednou z významných oblastí zahraničního obchodu a obrovským přínosem pro ekonomickou a sociální když ne prosperitu, tak určitě stabilitu obcí, měst a regionů. A protože my, starostové měst a obcí, a další představitelé samospráv povětšinou chápeme jeho přínos a možnosti (na rozdíl od národohospodářských stratégů přebudovávajících Slezko, Moravu a Česko na „strojně traktorovou stanici“ vyspělejších ekonomik), je odvětví cestovního ruchu spíš takovou regionální záležitostí. To vůbec není špatně. Cestovní ruch je opravdu strategickým odvětvím ve smyslu reálné prosperity obyvatel našich měst a obcí! Nicméně odvětví cestovního ruchu je regionální záležitostí asi tak, jako strojírenství. Mladoboleslavskou ŠKODA AUTO určitě nikdo nepodezírá z toho, že by neměla význam pro svůj region a Středočeský kraj. Bohužel málokdo z čelných představitelů našeho státu je ochoten zaujmout postoj, že zahraniční a domácí inkaso z cestovního ruchu má obrovský globální význam pro celou Českou republiku. Takže místo řady menších investic do vytváření desetitisíců nových pracovních příležitostí prostřednictvím rozvoje malého a středního podnikání (synergické efekty cestovního ruchu jsou obrovské) se dotují projekty velkých projektů zahraničních investorů, nezřídka pak zaměstnávajících zahraniční dělníky, techniky a úředníky. Tím si Česko koleduje o velkou potenciální hospodářskou nestabilitu, protože odchod každého takového investora za lepšími podmínkami jinam (což byl důvod pro jejich příchod k nám) nebo krach vyvolá obrovské problémy, jež koneckonců bude sanovat náš stát. Dotování vytvoření jednoho pracovního místa (a to nezřídka ještě pro zahraniční pracovníky) více jak milionem korun je těžko pochopitelné.

Kde není společenská poptávka, a to i aby cestovní ruch na stát a jeho občany vydělával, tam se dá těžko co dělat.
A přitom nejedna vyspělá ekonomika, např. i sousední Rakousko, jehož životní úroveň v šedesátých letech minulého století zaostávala za životní úrovní tehdejšího Československa, díky své strategické orientaci na cestovní ruch, z něho výrazně profituje. U nás, pokud vůbec, tak se hlavně zdůvodňuje, proč to v Česku nemůže být jako v Rakousku, a už vůbec ne jak cestovní ruch povýšit na sféru strategických hospodářských zájmů České republiky a vrátit mu punc formy preferovaného zahraničního obchodu. K velkému oživení naštěstí dochází i v rámci domácího cestovního ruchu. Dnes je tak uchopení a zhodnocování možností cestovního ruchu hlavně na regionech, nás městech a obcích.

Pane primátore, Havířov je unikátní urbanistickou koncepcí se specifickými prvky dekorativní architektury. Právě kvůli tomu k vám jezdí milovníci architektury a urbanismu.
Havířov je jedinečný slohovou čistotou. Byl koncipován a vystavěn v duchu tzv. sorely. Tento sloh je, vzhledem k době, s níž je spjat, vnímán různě. Z hlediska hospodářských přínosů z cestovního ruchu je však pro Havířov kapitálem. Potvrdila to i konference, jíž se zúčastnili architektonické kapacity světového formátu. A i díky ní jsme si mnozí uvědomili, jak jsme výjimeční a z hlediska rozvoje cestovního ruchu zajímaví. V duchu sorely se stavělo i v dalších československých městech. Např. v Dubnici nad Váhom, část Ostravy-Poruby i části řady dalších měst, kde po druhé světové válce vznikla potřeba ubytovat lidi. Nikde, kromě Havířova, to však nebylo koncipováno jako městský celek. Pokud se podíváme na letecký snímek můžeme vnímat, jak účelně byl Havířov vybudován v symbióze přírody, bytové zástavby a občanské vybavenosti. Právě proto, záhy po svém vzniku, získal přídomek: „zelené město“. Bylo zde vysázeno velké množství stromů a dalších dřevin, a to nejen v rámci nesčetných parků, ale i domovních dvorů a vnitrobloků. Největší předností Havířova je kvalita života, dostatek veřejné zeleně ve vnitřní zástavbě, minimální povrchová degradace krajiny důlní těžbou a blízkost možnosti rekreace v Beskydech a na okolních přehradách.

Pane primátore, naše opětovné setkání iniciovala ředitelka Městského kulturního střediska paní Mgr. Yvona Dlábková.
Paní ředitelka je velmi agilním člověkem. V Havířově máme čtyři kulturní domy a hodně možností pro volnočasové aktivity našich obyvatel. Nedávno jsme po rekonstrukci znovuotevřeli Kulturní dům „Radost“. Původně byl kinem, v jehož promítacím sále byl Havířov vyhlášen městem. Odehrávala se v něm většina důležitých událostí včetně stěžejních mítinků po 17. listopadu 1989. Každoročně zde udělujeme cenu města a slavíme založení Havířova. Objekt je pečlivě stylově zrenovován. Nechali jsme sem přemístit varhany z kulturního domu Janáček. Záhy po otevření v jeho sále za varhanního doprovodu vystoupil houslový virtuóz pan Svěcený a vychválil jej jako vysoce akustický. V Kulturním domě „Radost“ je i krásná restaurace a konferenční zázemí. Havířov se má čím chlubit.

www.havirov-city.cz