Garanční fond cestovních kanceláří
26. 04. 2019
Od 1.
července 2018 zahájil činnost Garanční fond cestovních kanceláří
(dále jen Garanční fond) spravovaný Státním fondem rozvoje bydlení.
Garanční fond byl zřízen novelou zákona o některých podmínkách
podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu,
která reagovala na požadavky Evropské unie směrem k větší ochraně
zákazníků při platební neschopnosti (úpadku) poskytovatelů služeb
cestovního ruchu.
Poskytovatelé služeb cestovního ruchu mají i nadále zákonem stanovenu
povinnost sjednat si pojištění pro případ úpadku, případně namísto
pojištění sjednat bankovní záruku s tím, že pojistné musí činit
minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Novela
zákona o cestovním ruchu výše uvedené povinnosti nezrušila, pouze je
doplnila o povinnost další, a to povinný příspěvek do Garančního fondu
s cílem co možná největší ochrany koncového zákazníka –
spotřebitele.
Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních
kanceláří, pokuty vybrané za přestupky a peněžní prostředky
zajištěné Státním fondem rozvoje bydlení. Prostředky sdružené
v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky, hospodaření s nimi
přísluší Státnímu fondu rozvoje bydlení. Prostředky vybrané do
Garančního fondu jsou nevratné.
Povinnost hradit tyto příspěvky vyplývá cestovním kancelářím přímo ze
zákona a není podmíněna žádným předpisem ani výzvou. Kontrolu plnění
povinností cestovních kanceláří v souvislosti s hrazením příspěvků
do Garančního fondu provádí Ministerstvo pro místní rozvoj. Základem pro
výpočet ročního příspěvku cestovních kanceláří do Garančního fondu
pro rok 2019 byly roční plánované tržby pro tento rok z prodeje zájezdů
a z prodeje služeb cestovního ruchu.
V případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné
události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkům v celém
rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění (bankovní záruky)
cestovní kanceláře, předloží do 14 dnů od tohoto zjištění
Garančnímu fondu seznam zákazníků včetně jejich zákonných nároků
přesahujících limit pojistného plnění a pojistnou smlouvu, na jejímž
základě je plněno. Seznam musí obsahovat jména a příjmení zákazníků,
jejich adresy, požadovanou částku nároku u každého zákazníka a celkovou
částku přesahující limit pojistného plnění. Z fondu je následně
těmto zákazníkům vyplacena částka rozdílu tak, aby došlo k jejich
plnému odškodnění.
Garanční fond je jednoznačně institutem zvýšení ochrany koncového
zákazníka a tento rok ukáže, nakolik se ustanovení o Garančním fondu
uplatní v praxi, či zda budou způsobovat aplikační potíže.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha
& Kolář
