Menu

Žábě ve studni
se nikdy nezdá o oceáně.
Francouzské přísloví

Gagarin přiletěl ve středu

21. 12. 2000

Ve středu 23. listopadu proběhla ve Francouzské restauraci Obecního domu v Praze tisková konference, jejímž ústředním protagonistou byl Michail Alexejevči Gagarin, generální ředitel moskevského závodu Kornet. Závod Kornet má registrovanou ochrannou známku na sekt Rossijskoe Igristoe. Českou republiku navštívil pan Gagarin proto, aby podpořil spolupráci se společností Soare sekt a.s. Tato druhá největší vinařská společnost v České republice byla v roce 1998 vybrána k exkluzivní výrobě sektu Rossijskoe Igristoe. Během dvou let pak bylo prodáno přes milion lahví tohoto šumivého vína vyráběného klasickými postupy.

Akademika Profesora M. A. Gagarina jsme požádali o krátké vyjádření.
Nejprve trochu historie. Závodu, který se dnes jmenuje Kornet se tradičně říkalo: Moskevský závod na výrobu „šampaňských“ vín. Jeho založení se traduje do roku 1803. V roce 1942 byla zahájena výroba šumivých vín. Legenda říká, že když Winston Churchil podruhé navštívil Moskvu, ptal se Josifa Visarionoviče Stalina: „Čím budete oslavovat vítězství?“ Stalin odtušil: „My už něco vymyslíme.“ V 1942 se německá armáda probila až k Černému moři, kde byl (a stále je) nejstarší závod na výrobu „šampaňských“ vín v Rusku. Část jeho zaměstnanců a zařízení proto byla převedena do Moskvy, kde byla zahájena produkce „šampaňských“ vín tradiční francouzskou technologií s tříletým cyklem výroby. Tenkrát se expedovalo čtvrt milionu lahví ročně. Poptávka však byla čím dál tím vyšší. Hledal se způsob jak tomu přizpůsobit proces výroby. Místo lahví se začaly užívat tanky na kontinuální šampanizaci vín. Naši partneři zde v České republice v Soare Sekt a.s. ale Rossijskoe Igristoe vyrábějí periodickou, přerušovanou šampanizací. Vyrábí tak u Vás, v České republice, stoletími a mnoha národy prověřeným postupem klasické šumivé víno.

Pane Profesore, často používáte termín šampaňské víno. Ale Šampaňské víno se vyrábí pouze ve Francii v oblasti Champagne.
Máte naprostou pravdu. V Rusku je však pojmenování „šampaňské“ historicky zavedeným synonymem pro šumivá vína. Jsem však přesvědčen, že je to daleko menší prohřešek, než když se sodovka vydává za sekt. Proč to říkám? Nejdříve krátce o tom čím se liší Šampaňské víno, dejme tomu, od sodovky. Proces šampanizace probíhá v uzavřené lahvi či tanku. Vznikají bublinky CO2. Čím jsou drobnější a čím organičtěji prostupují vínem, tím je šumivé víno kvalitnější. Rád bych zdůraznil jednu věc, že se bublinky CO2 do šumivého vína nedostávají sycením z vnějšku. Vznikají v něm procesem kvašení. Kdežto sodovky a perlivá vína jsou CO2 uměle syceny z venku. Vy Češi jste národem pivařů. Proto jiný příklad, který vám bude bližší. Necháte-li si natočit dobré české pivo, v němž je rovněž díky kvasnému procesu přítomen organický CO2, bude se rovněž velmi zvolna uvolňovat v drobných bublinkách. Proto kvalitní piva dlouho drží pěnu a kroužkují. U sodovky či limonády se může stát, že sice překotně vypění, ale pěna rychle spadne. U vás v České republice by výrobcům a distributorům jistě neprošlo, kdyby na trh vyšli s rychleným pivem syceným kysličníkem uhličitým. Ani to, kdyby se jen pokusili parazitovat na obecném povědomí, vydávajíce nepivo za pivo. Bohužel, totéž se zde nedá říci o vašem vnímání výrobně levnějších, kvalitou jiných perlivých vín a ochucených sodovek na straně jedné a šumivých vín tzv. sektů na straně druhé.
-šum-



Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001