Posláním holdingu enteria je majetková a funkční integrace malých a středních českých firem v zájmu posílení jejich globální konkurenceschop­nosti. Vychází z faktu, že v moderní ekonomice mohou úspěšně obstát pouze silné společnosti; tedy velké a zároveň flexibilní. Výhodou holdingem integrovaného souboru menších podnikatelských subjektů je především zachování lidského rozměru a srozumitelné identity organizací pro zaměstnance a zákazníky. Cílem holdingu enteria je budovat skupinu ekonomicky úspěšných prosperujících společností, které, kromě mzdových a dalších stimulů, své zaměstnance k podávání kvalitních výkonů motivují vytvářením podmínek pro jejich seberealizaci a radost z existence.

Členové holdingu
Projekční a stavební firma Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., založená v roce 1994, poskytuje komplexní služby v oblasti výstavby, rekonstrukce a oprav technické infrastruktury státu (koleje, silnice, mosty, vodovody a kanalizace) a také v segmentu pozemního stavitelství (občanské, průmyslové, bytové, sociální, nemocniční stavby). Klientům nabízí profesionální servis již ve fázi formulace jejich záměrů, od zpracování důkladné projektové dokumentace až po vlastní realizaci stavby.

Předmětem činnosti firmy KVIS Pardubice a.s. je výstavba, rekonstrukce a opravy inženýrských sítí, a to především vodovodů a kanalizací včetně příslušných objektů. Dále jsou to úpravy vodních toků, výstavba hrází a monolitických betonových konstrukcí. V rámci mateřské společnosti je zabezpečována v plném rozsahu projekce vodohospodářských staveb včetně jí příslušející inženýrské činnosti. KVIS operuje na celém teritoriu Česka.

Pardubická stavební firma MARHOLD a.s. působí na trhu již od roku 1991. Nejvýznam­nější místo v její produkci zaujímá odstraňování vad panelové výstavby včetně statických a povrchových sanací těchto objektů a jejich zateplení. Jako generální dodavatel zajišťuje i opravy, rekonstrukce a výstavbu pozemních objektů, vodohospodářských staveb a v rámci ucelenosti svých služeb nabízí i projekční servis a pronájem rámového lešení PERI.

Těžiště činnosti firmy INSTAV Hlinsko a.s. spočívá v realizaci vodohospodářských staveb. Kromě nich se zabývá i výstavbou, rekonstrukcí a opravami vodojemů, občanských a průmyslových staveb, sportovních hřišť a areálů a revitalizací krajiny.

Developerská společnost BERTH a.s. vznikla v Pardubicích v roce 2004. Zabývá se vyhledáváním a realizací zajímavých investic v českých městech a obcích, a to komerčních, administrativních i rezidenčních nemovitostí.

REGENA, spol. s r.o., sídlící v Hranicích, od roku 1994 zajišťuje odtavovací stykové svařování kolejnic všech běžných tvarů, používaných na tratích ČD dále regeneraci použitých kolejnic, výrobu přechodových kolejnic, skládání dlouhých kolejnicových pasů se současnou výměnou za stávající kolejnice a nakládku kolejnic přímo v trati a jejich následné uložení na skládce k regeneraci.

Duchcovská svařovna, a.s. byla založena v roce 2005 jako následnická společnost svařovny Českých drah. Hlavní náplní její výroby je regenerace kolejnic, jejich svařování do dlouhých pasů a přeprava a skládání do koleje. Doplňkovými službami jsou výroba přechodových kolejnic a stavební činnost včetně logistických služeb.

Centrum je moderní sportovně relaxační areál v Pardubicích – Starém Hradišti. Vznikl s cílem vybudovat pro občany Pardubic a okolí příjemné místo, kde mohou aktivně a příjemně trávit volný čas. Nabízí vysokou kvalitu služeb, špičkové sportovní vybavení a přátelskou atmosféru.

Enteria, nová dimenze českého stavebnictví

Se členem představenstva holdingové společnosti enteria a.s. a jejím náměstkem pro porážky a prohry Ing. Ondřejem Chládkem jsem se potkal 7. dubna, poté, co jsem se vrátil z vyhlašování výsledků soutěže „Dopravní stavba roku Pardubického kraje“, kde členská firma tohoto holdingu – Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – převzala ocenění ve třech kategoriích.
Pane náměstku, 1. května 2009 uplyne rok od zapsání společnosti enteria a.s. do obchodního rejstříku.
Vzhledem k současnému „hitu“, který od začátku roku dominuje v médiích – finanční a ekonomické krizi, jsme museli dát zřetelně najevo, jaké stanovisko k tomu naše skupina zaujímá. Pravdou je, že když jsem vymýšlel, co bychom s ohledem na tuto krizi měli dělat jinak, tak jsem na nic nepřišel. To může mít dva důvody. Buď jsem zdegeneroval, anebo je enteria natolik nadčasový projekt, že byl finálním krokem k tomu, abych mohl před našimi zaměstnanci tvrdit, že byl koncipován právě kvůli tomu, aby jejich firmy mohly takovýmto situacím zdárně čelit. Že se tím naplňuje heslo, které jsme před lety aktivovali: „Tam, kde vzniká problém, my už dávno nejsme.“ Resp., že maléry slouží výhradně k tomu, abychom na nich vydělali. V současné době se mi jeví, že enteria byl krok „za pět minut dvanáct“, který naši skupinu uspořádal tak, že se krizí nemusí obávat. Že jí nehrozí, že se z ní stane těžkopádný moloch, protože její dceřiné společnosti disponují velkou mírou suverenity. Takováto organizačně řídicí diverzifikace byla nezbytná, protože pokud se stroze centralizovaně řídí cosi velkého, špatně to dopadá. Holding enteria zároveň vytváří dostatečně velký subjekt na to, aby mohl obstát v současné bouři. S ohledem na poslední události mohu říci, zaplať Pán Bůh, že jsme enterii stihli založit ještě v loňském roce, kdy po krizi nebylo téměř ještě ani památky. Podařilo se nám najít cestu, která je do budoucna bezpečnější než ta, kterou jsme šli do 1. května 2008. Naplňuje naši základní filozofii: velký podnik jako integrovaný soubor menších a středních firem s jednou velkou, která plní funkci letadlové lodi svazu, a tou je akciová společnost Chládek & Tintěra Pardubice.

Dnes jste byli oceněni za své tři dopravní stavby. Co Česko a dopravní infrastruktura?
Dopravní infrastruktura, zejména v předminulém století byla zdrojem a jednou z hlavních podmínek prosperity našich historických zemí, Slezska, Moravy a Čech, na jejichž územích vznikla kvanta lokálních železnic. Tenkrát jiná alternativa takřka nebyla. Železnice v té době byla natolik důležitá a nadčasová, že v následné epoše usnula na vavřínech. Teprve ke konci minulého století se začalo cosi dělat, aby nastala její renesance. Bohužel jsme se dostali k tomu tradičnímu, že pokud se neopřeme jednou nohou o dno, odmítáme plavat směrem vzhůru. S ohledem na budoucí požadavky, jak ve smyslu energetickém, tak prostorovém, lze na železniční dopravu hledět s velkým optimismem. Velké uplatnění nových systémů železnic, jak v oblasti vozidel, tak traťových těles, je velmi pravděpodobné a kvalitní infrastruktura je k tomu podmínkou. U železniční dopravy patrně musí dojít k podstatné změně produktové nabídky ve formě orientace na osobní dopravu. Nákladní přeprava substrátu ve velkých objemech neustále klesá. Tu je třeba nahradit přepravou nákladů lehčího typu, což je otázka kontejnerů. Ale jak říkám, osobní, zejména příměstská doprava a dálková doprava vysokorychlostními vlaky je to, co je pro železniční dopravu perspektivní. Samozřejmě, že i segment těžkotonážních přeprav bude mít na železnici stále svůj podíl, ale už se nebude rozvíjet. Spíš bude docházet k jeho stagnaci nebo útlumu.

Tak, než se vrhneme na silniční dopravu a případně na to, že byste rádi dělali vzletovou a přistávací dráhu v Praze-Ruzyni, že bychom se věnovali vodní?
Paralelní vzletovou dráhu určitě dělat nechceme. Jsme skupinou menších a středních firem, a tak se orientujeme na menší a střední stavby. Těžiště činnosti holdingu enteria, zejména naší hlavní firmy – Chládek & Tintěra Pardubice, spočívá v oblasti menších a středně velkých stavebních zakázek v objemu od milionu do desítek milionů korun. Důvod je prostý. Tyto zakázky nejsou až tak moc předmětem zájmu „velkých žraloků“, a pro firmy typu „otec a syn“ jsou zase příliš velké sousto, takže tam má kvalitní firma naší dimenze šanci obstát.

Takže co vodní dopravní tepny?
Vodní cesty? Tak do této infrastruktury se v Česku moc neinvestuje. Původně to nebyla „naše parketa“. My jsme primárně železničním stavitelstvím a v ostatních produktech firmou regionální – východočeskou. Takže i když přes Pardubice vede jedna z evropských „vodních dálnic“, a my už jsme některé, např. protipovodňové, stavby na Labi realizovali, nestojíme si v této sféře až tak „pevně v kramflecích“. Bude-li poptávka, budeme se samozřejmě snažit uspět, už proto, že děláme velmi příbuzný typ zakázek. Jak po stránce obchodní, tak technologické, resp. výrobní. Je to i otázka naší konkurence. Pokud ta je v této sféře lépe zapsána než my, jde především o to, dokážeme-li zadavatele zakázky lépe nebo alespoň srovnatelně zaujmout.

Česko prý staví nejkvalitnější dálnice, protože není tak bohaté, aby si mohlo dovolit tak levné, jako v Německu…
Já se s tímto názorem neztotožňuji. To, že se v České republice dálnice údajně staví dráž, je hlavně propaganda různých aktivistů, či spíše teroristů stylizujících se za ochránce životního prostředí. Tato tvrzení nejsou opřena o seriózní fakta a relevantní srovnání. Zhruba před sedmi lety nám investoři vyčítali, že naše mosty jsou dražší než v Německu. Avšak když se na tuto problematiku podívali zevrubněji, zjistili, že je to tak pouze vykazováno. Že v Německu deklarovaná cena mostu vyjadřuje vodorovný čtvereční metr nosné mostní konstrukce, kdežto u nás je do ceny mostu započítáno sakumprásk všechno. Včetně základů a opěr. Takže i na relativně malém mostu musí být naše vykazovaná cena podstatně vyšší, než je vykazovaná v Německu, protože vodorovná mostovka tvoří zhruba čtyřicet až šedesát procent celkové ceny mostu. S tím, že se v Česku dálnice staví dráž, rozhodně nemohu souhlasit. Už proto, že kdyby tomu tak bylo, zahraniční stavební společnosti by se k nám horem pádem hrnuly, aby tuto prémii inkasovaly taky. Cizí firmy samozřejmě po realizacích českých liniových staveb mlsně pokukují. Avšak ne po tom, aby něco udělaly, ale pouze, aby inkasovaly kompletační přirážku a práci přenechaly českým.

• www.enteria.cz