Deset let Shell Aviation na českém trhu

22. června 2006 se v prostorách letiště Brno-Tuřany konala slavnostní party. Slavilo se zde deset let provozu Shell Aviation na českém trhu. Účastníky akce, mezi nimiž byli náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík, primátor města Brna Richard Svoboda, předseda Antimonopolního úřadu Martin Pecina a řada dalších hostů, přivítal ředitel Shell Aviation Česká republika Milan Kačaba. Spolu s ním k účastníkům akce promluvili Xavier le Mintier, globální výkonný ředitel sekce Aviation Royal Dutch Shell, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík, ředitel Letiště Brno Tomáš Plaček a generální ředitel Shell Czech Republic a.s. Pavel Šenych, kterého jsem při té příležitosti požádal o rozhovor. Pane generální řediteli, proč se potkáváme právě v Brně?
To proto, že náš letecký byznys firmy Shell Czech v Brně startoval. Bylo to první letiště v České republice, kde jsme začali svou aktivitu. Bylo tomu i proto, že zde byla třeba akutní investice, kterou jsme měli připravenu. Logické rozšíření na další česká letiště už jen následovala. To je vždycky tak. Něco je vždy poprvé. U Shell Aviation Česká republika bylo první a už navždy zůstane Brno. Takže v Brně-Tuřanech se dnes vůbec nescházíme náhodou. Až po Brně následovala letiště v Ostravě-Mošnově a v Praze-Ruzyni.

Shell Czech Republic a.s. v letošním roce slaví několik významných úspěchů.
Pokud bych měl zmínit taková výročí, pak kromě desátého výročí aktivit naší aviatické sekce jsme oslavili patnáct let působení firmy Shell v České republice.
26. dubna 1991 totiž byla společnost Shell Czechoslovakia a.s.zapsána do registru československých fi­rem.

Shell Czech Republic a.s. za dobu svého působení na místním trhu získala velkou oblibu ve všech svých sektorech. To se nemohlo neodrazit v tom, jak vás vnímají odborníci. Zároveň, díky komplexnosti vašeho byznysu, máte i velmi široký rozsah aktivit.
Ano. Od výroby pohonných hmot, a to i díky naší aktivní účasti v rafinériích, přes distribuci, velkoobchod i prodej na čerpacích stanicích, ale také právě plnění letadel na českých letištích. Nesmím zapomenout na divizi olejů, ať už automobilových nebo průmyslových, která tvoří druhou největší sekci Shell, jež v České republice funguje.

Již téměř tradičně firma Shell Česká republika patří na špici v rámci vyhlašování Czech Top 100 nejobdivo­vanějších firem i TOP 100 nejvýznam­nějších firem.
To nás pochopitelně těší. V letošním roce jsme obhájili loňskou pozici mezi „Top 100 nejvýznam­nějších firem“ a při obratu větším než šestatřicet miliard korun jsme se umístili na prvním místě ve svém oboru a dvanáctí v rámci celé České republiky. A to je, alespoň já si to myslím, krásný úspěch našeho malého, dvě stě hlav čítajícího kolektivu. Samozřejmě, před námi jsou tak obrovské giganty jako ČEZ, Škoda Auto, na něž se můžeme dotáhnout jen obtížně. Dvanácté místo bez rozdílu kategorií v rámci Česka je významná pozice. Jsem velmi rád, že i takto mohu poděkovat všem svým kolegům a obchodním partnerům, kteří se na našem výsledku podíleli. Navíc velmi příjemné druhé místo mezi TOP 100 nejobdivo­vanějšími firmami v naší kategorii (hned za Volvo Czech) nás nejen těší, ale dává možnost postoupit v příštím roce ještě o jednu příčku výš.

Aviation je technologicky i organizačně velmi náročný byznys.
Je to taková, troufnu si tvrdit, aristokracie mezi petrolejářskými provozy. Letadla létají čím dál zahuštěnějším vzdušným prostorem. Jejich přistání, starty i pohyby po letištní ploše jsou proto důsledně organizovány a striktně časovány. Veškeré činnosti kolem leteckého provozu přitom samozřejmě podléhají nejvyšším bezpečnostním zajištěním. Pokud se zastaví motor automobilu, ještě se až tak moc neděje, ale motory letadla? Je to po všech stránkách nesmírně náročná práce. Jestliže Shell Aviation plní na českých letištích řádově stovky milionů litrů leteckých pohonných hmot, je možné si udělat hrubou představu, kolik pasažérů létá s našimi obchodními partnery. Ať už je to ten náš největší České aerolinie nebo další letecké společnosti. Samozřejmě prioritou nás všech je naprosto bezpečný provoz pozemní techniky a letadel. Obojí je dáno kvalitou organizace práce i kvalitou pohonných hmot dodávaných společností Shell Česká republika.

Ředitele Shell Aviation v České republice Ing. Milana Kačabu jsem oslovil s tím, proč Shell Aviation slaví desáté výročí, když už v Česku začal působit v roce 1994.
Dnes slavíme 10. výročí zahájení provozu Shell Aviation v České republice. Činnost Shell Aviation na území České republiky ale byla opravdu zahájena už v roce 1994. Nejdřív však bylo nutné vypracovat projekty a uvést je v život. Provoz prvního depa Shell Aviaton jsme tak zahájili až v roce 1996 v Brně. Tenkrát před deseti lety, 1. července 1996, jsme na tomto místě slavnostně přestřihli pásku s panem Xavierem le Mintierem. Zahájení výstavby depa a samozřejmě i zahájení jeho provozu předcházelo odtěžení a následná dekontaminace půdy původního vojenského stáčiště. Rekonstrukce železniční vlečky. Výstavba administrativního objektu se zázemím pro provoz. Instalace stáčecích ramen, nádrží, potrubních rozvodů, čerpadel, filtrace, měřicích sond. Dodávka nových letištních plnicích cisteren. Teprve poté, v roce 1996, mohl v Brně-Tuřanech Shell Aviation zahájit plnění letadel leteckými palivy (leteckým petrolejem Jet A-1 a leteckým benzinem Avgas 100 LL).

Byl to vůbec první provoz Shell Aviation nejen v Česku, ale i v zemích bývalého východního bloku.
Ano, právě zde jsme zahájili novou etapu rozvoje. O tom, jak úspěšně, svědčí následné zahájení provozů na letišti Ostrava (1997) a zejména Praha (1998). V nedávné době jsme pokořili hranici 1,5 miliardy prodaných litrů na českých letištích. Nebojím se konstatovat, že jsme to dokázali díky tvůrčí radostné týmové spolupráci projektantů, stavařů, provozních odborníků i komerčních pracovníků. Kompletní realizace depa byla provedena ve velmi krátké době (zahájení stavby jaro 1995, zahájení provozu léto 1996).

Někdejší generální ředitel Shell Czech Republic pan Xavier le Mintier je dnes prezidentem celosvětového Shell Aviation Limited v Londýně.
Velice si vážíme, že v tento významný den přiletěl oslavit toto výročí spolu s námi. Chtěl bych využít příležitosti a poděkovat nejen jemu, ale všem, kteří tehdy stáli u zahájení úspěšné cesty Shell Aviation v České republice. Ing. Lubomíru Dudáčkovi, CSc., Ing. Miloši Šťastnému, Ing. Tomáši Chytráčkovi a řediteli brněnského letiště Ing. Tomáši Plačkovi. Zejména posledně jmenovaný spolu s předsedou představenstva Letiště Brno a.s. panem Jiřím Filipem patří k partnerům, kteří již tehdy měli a stále více mají velký podíl na rozvoji brněnského letiště, a tím pochopitelně i na úspěchu Shell Aviation.

Prvního náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Milana Venclíka jsem se při příležitosti oslav desátého výročí působení Shell Aviation v České republice zeptal, co pro něj dnešní akt znamená.
Jsem velice rád, že se slaví desáté výročí právě na našem letišti. Znamená to, že brněnské letiště žije, že má za sebou úspěšnou historii. Jihomoravský kraj toto letiště dostal do svého vlastnictví teprve před dvěma lety. Jsem přesvědčen, že je pro náš kraj i pro město Brno naprosto nezbytnou součástí dopravní infrastruktury. Děláme vše pro to, abychom podpořili jeho rozvoj, a jsem přesvědčen, že se nám to daří. V září otevřeme novou odbavovací halu, kterou jsme postavili za dvě stě milionů korun. Padesáti miliony se na tom podílely i evropské strukturální fondy. Za velký úspěch považuji to, že se nám podařilo rozlétat dvě pravidelné linky. Do Londýna, jež má vytíženost přes devadesát procent, a do Mnichova, která létá dvakrát denně. To letišti Brno umožňuje spojení s celým světem, neboť z Mnichova do jedné hodiny po přistání spoje z Brna odlétá dvaadevadesát spojů do dalších destinací.

Co podle vás bylo důvodem, že si Shell jako první místo v rámci někdejších zemí RVHP, v nichž začal investovat v rámci leteckého byznysu, vybral právě Brno?
V prvé řadě bych podotkl, že Shell je velmi moudrá společnost a že ukázala, že má velmi progresivní myšlení. Město Brno a jeho okolí investoři dlouhou dobu nenacházeli. V poslední době naopak. Začínají si uvědomovat, že jsme po geografické stránce jedním z nejvýhodněji položených míst v České republice, kde je možné investovat. V Brně je šest univerzit – na padesát tisíc studentů, a tím pádem i obrovské soustředění mozkové kapacity a kvalifikované pracovní síly. Kromě toho je v Jihomoravském kraji mnohem levněji než v Praze a v řadě dalších lokalit. V okruhu dvou set kilometrů od Brna jsou tři hlavní města. S úsměvem říkám, že nejdále máme do Prahy, protože jak do Bratislavy, tak do Vídně je to blíž. Brno je křižovatkou Evropy. Odnepaměti se zde křižovaly tranzitní evropské obchodní stezky. Ty dnes přibližně kopírují dálniční síť i železniční koridory. Dálniční tah na Vídeň sice ještě není dokončen, Rakušané ale budou v roce 2010 se svou dálnicí v Mikulově. My budeme dělat vše pro to, abychom zbývající kousek dálnice do Mikulova postavili také. Z hlediska perspektiv jsme pro investory ideálním místem. Shell nemohl udělat nic lepšího než si prozíravě vybrat právě letiště Brno-Tuřany.

Jihomoravský kraj je báječným místem i z hlediska obchodních aktivit cestovního ruchu…
Jihomoravský kraj je unikátní evropský region. Se vstupem do politiky jsem si stanovil dva základní okruhy priorit. Podporu vzdělání, vědy, výzkumu a inovačních technologií a podporu cestovního ruchu. Cestovního ruchu z toho důvodu, že v našem kraji jsou unikátní krajinné i historické turistické cíle. Máme zde dvě památky UNESCO – brněnskou vilu Tugendhat a Lednicko-Valtický areál. Na severu je to Moravský kras, Slavkovské bojiště atd. atd. Mohu zmínit i oblast kolem Pasohlávek, kde nejenže se rodí kvalitní vína a mají autentický folklor, ale jsou zde přírodní léčivé zdroje – minerální termální voda. Proto jedním z našich projektů je vybudovat zde lázeňství. Fungující lázně, na něž jsme velmi hrdí, už totiž máme v Hodoníně, a v současné době se rozšiřují i do Lednice. Musím ale přiznat, že jedním z největších problémů Jihomoravského kraje je, že zatím nedokázal tyto atraktivity více zhodnocovat. To, co nás čeká, tedy je, abychom dokázali přivést do Jihomoravského kraje další návštěvníky. Jsem totiž přesvědčen, že turistický ruch bude do budoucnosti jeden z nejlépe fungujících sektorů hospodářství, jež bude na jižní Moravě zvedat hrubý domácí produkt. Už před několika lety jsem říkal, že Jihomoravský kraj má na to být druhým krajem v Česku. V rámci tvorby hrubého domácího produktu se nám to podařilo už v loňském roce. V návštěvnosti turistů jsme zatím na třetím místě. Jsem přesvědčen, že ve velmi krátké době se i v této oblasti staneme po hlavním městě Praze druhým nejúspěšnějším krajem České republiky.

www.kr-jihomoravsky.cz
www.shell.cz