Menu

Cizí jazyky a univerzální dorozumění

06. 05. 2016

Univerzální jazyk?
Jan Amos Komenský viděl ve vytvoření univerzálního dorozumívacího jazyka nástroj světové všenápravy, osvícenství a poklidného soužití národů. Uváděl zajímavé důvody, jejichž předvedení přesahuje rámec tohoto článku, proč univerzálním dorozumívacím prostředkem nemá být žádný z existujících přirozených jazyků, počítaje v to i latinu, jež v jeho době byla jako mezinárodní jazyk (přinejmenším vzdělanců) celkem samozřejmě používána.
Myšlenka jednotného a obecného dorozumívacího prostředku neopouští ani nás, jeho novodobé následovníky, byť její alespoň částečné uskutečnění vidíme ve zvládnutí některého ze světových jazyků spíše než v sestrojení a uplatnění umělého, „dokonalého“ jazyka. Ačkoli mezi důvody, proč se dnes učíme cizí řeči, obvykle neuvádíme touhu po světové harmonii, jsem přesvědčen, že někde v hloubi duše sdílíme Komenského vizi a že naše pragmatické důvody pro zvládnutí cizích jazyků (studium, práce, společenské uplatnění, rozšíření kulturního obzoru nebo prostý zájem) koneckonců vyvěrají z hlubších motivů ne nepodobných těm, které vidíme u Komenského.

Cizí jazyky ve škole: cíl, nástroj, předmět
Mluvíme-li o škole, třeba i vysoké, jak je tomu v našem případě, v souvislosti s cizími jazyky, nabízí se hned jasné spojení: škola učí jazykům. Toto spojení, jakkoli je pravdivé, však souvislost mezi vysokou školou a cizími jazyky zdaleka nevyčerpává. V dřívějších vydáních časopisu Všudybyl jsme prezentovali Univerzitu Jana Amose Komenského Praha coby významného poskytovatele kvalitní jazykové výuky pro potřeby studijní a pracovní a jako exkluzivní místo, kde lze vykonat zkoušky a získat prestižní jazykové certifikáty telc (The European Language Certificates). Tyto certifikáty jsou mezinárodně uznávány jako kvalifikační předpoklad pro výkon činností na školách, ve firmách i ve státní správě a veřejné samosprávě. Život Univerzity Jana Amose Komenského Praha (UJAK) s cizími jazyky je však ještě širší a podstatně komplexnější.
Zatím jsme popsali situaci, kdy škola hraje hlavní roli ve výuce cizích řečí, přičemž tako výuka je prováděna s cílem naučit jazyk. Můžeme hovořit o cizím jazyku jako o cíli studia. Ovšem škola, a především moderní škola vysoká, podporuje cizí jazyky také jako nástroj odborného studia v rozmanitých oblastech vědění a nástroj využívaný ve vědecké práci. Tady můžeme mluvit o cizí řeči jako o prostředku studia. Podpora cizojazyčné výuky v odborném vysokoškolském provozu je v dnešní době obrovsky významná: povyšuje dnes často zmiňovanou a podporovanou „internaciona­lizaci“ celé instituce, rozšiřuje její možnosti v získávání studentů i kvalifikovaných akademických pracovníků ze zahraničí a zvyšuje mezinárodní renomé školy ve výuce i ve vědecké práci. Pouze pro úplnost je třeba zmínit ještě jednu vazbu mezi cizími jazyky a vysokou školou: cizí jazyk jako předmět studia. Tato vazba je patrná ve specializovaném ja­zykovědném studiu cizích jazyků, kdy sám cizí jazyk a příslušná národní literatura jsou předmětem vysokoškolského studia a vědeckého bádání.

Jak podpořit cizojazyčné studium
Formy rozvoje cizojazyčného studia na moderní vysoké škole jsou předmětem mnoha „internaciona­lizačních“ úvah, studií, strategií i sdílených či tajených zkušeností. Na UJAK neznáme žádný zázračný recept, ale zato bezpečně víme, že internacionalizace studia se musí odpracovat a že jde o relativně pomalý proces spojený s překonáváním řady překážek. Škola musí mít cizojazyčné studium zabezpečeno po všech stránkách.
Relativně nejsnadnější je zapojení školy do známého evropského výměnného programu Erasmus+, což předpokládá jistou certifikaci školy ze strany Evropské komise, získání tzv. „Erasmus Charter for Higher Education“. UJAK má tuto certifikaci zajištěnu v plném rozsahu do roku 2020 a akademickou výměnu provozuje s více než čtyřiceti partnerskými vysokými školami v Evropě i mimo ni.
Zajištění cizojazyčné výuky celých studijních oborů je mimořádně náročné. Vysokoškolští pedagogové musejí být kvalifikováni, a navíc schopni učit svou odbornost v cizím jazyce. Studium v cizím jazyce musí být zvlášť akreditováno. Zahraniční studenti musejí mít zajištěno nejen studium, ale i všechny podpůrné a administrativní činnosti. Pracovníci studijního a zahraničního oddělení musejí umět komunikovat nejen v dnes standardní angličtině, ale stále častěji i v ruštině a nejlépe též v mandarínštině. Škola musí umět komunikovat nejen se zahraničními studenty, ale i s jejich rodiči, kteří mají často co mluvit do studia svých zletilých dětí. Musíte umět řešit legislativní, vízové, nostrifikační a další problémy. Od školy se očekává, že má cizojazyčné mutace svých internetových stránek a zahraniční marketing. Samostatnou kapitolou je možnost studia cizinců v češtině, což je pro cizince ekonomicky výhodná forma vzdělávání na veřejných vysokých školách, kde je studium v češtině bezplatné. Soukromé vysoké školy, kde je zpoplatněno i studium v češtině, musejí umět této skupině studentů nabídnout něco navíc, aby se jim studium vyplatilo.
Univerzita Jana Amose Komenského Praha podporuje svou internacionalizaci postupně a s ohledem na všechna výše zmíněná úskalí. Učíme se především z mobilitního programu Erasmus+, z více než osmiletého provozování mezinárodně akreditovaného programu Master of Business Administration (MBA), z intenzivní mezinárodní spolupráce při uskutečňování našich oborů akreditovaných v angličtině i z mezinárodních vědeckých projektů, jichž se účastníme. A z našich materiálů a webu www.ujak.cz o nás pak vědí třeba i v ruskojazyčné oblasti nebo na čínském internetu.
Petr Kolář


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

for kids