Menu

Některá NEJ Plzeňského kraje
Nejstarší celistvě dochovaná architektonická památka na českém území (Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci).
Nejvyšší kostelní věž v Čechách (102 m, katedrála sv. Bartoloměje v Plzni).
Druhá největší synagoga v Evropě a třetí na světě (Plzeň).
Jediné pivovarské muzeum na světě v původním středověkém právovárečném domě (Plzeň).
Největší soubor evropských gotických hákovnic (Západočeské muzeum v Plzni).
Jediná současně zoologická a botanická zahrada v Česku (Plzeň).
Nejstarší letiště v Česku (Plzeň – Bory 1911).
Největší pivnice v Čechách (Na Spilce, Plzeň – 580 míst).
Nejstarší kniha v Čechách v českém jazyce (Kronika trojánská, vytištěna r. 1468).
Nejcennější kulturní památka regionu (gotické fresky z r. 1351, kostel Narození Panny Marie, Starý Plzenec).
Jedna z nejzajímavějších barokních staveb v Čechách (kostel sv. Víta v Dobřanech).
Největší konventní budova na dubových pilotách v Evropě (Klášter Plasy).
Největší vodní hamr v Česku (Dobřív).
Jediné muzeum na demarkační linii (Rokycany).
Nejmenší město ve střední Evropě (Rabštejn nad Střelou).
Druhá největší pseudorománská jízdárna v Evropě (Světce).
Vzácně zachovalý systém městského opevnění ze 14. století (Tachov).
Jedna z největších svatyní v Čechách (klášter v Kladrubech).
Minerální uhličitá voda s nejvyšším obsahem volného kysličníku uhličitého v Česku (Konstantinovy Lázně).
Nejnakloněnější šikmá věž v Česku (Domažlice).
Nejzachovalejší národopisná oblast v Čechách – Chodsko.
Jediný kostel na světě se skleněným oltářem (sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic).
Jedno z nejvýš položených keltských hradišť v Čechách (Sedlo na Sušicku, 902 m n.m.).
Nejrozsáhlejší lesní pásmo ve střední Evropě (Šumava a Český les).
Nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách (Rabí).
Nejvýše položený královský hrad v Čechách (Kašperk, 886 m n.m.).
Zcela ojedinělý (v evropské hradní architektuře) kamenný most se čtyřmi oblouky na válcových a jednom na hranolovém pilíři (Velhartice).
Nejvýše položené sídlo v Česku (Filipova Huť, 1093 m n.m.).
Největší jezero v Česku (Černé jezero na Šumavě 18,4 ha).
Nejdelší železniční tunel v Česku (1747 m, pod sedlem Špičáku na trati Klatovy – Železná Ruda).
Nejmladší jezero v Česku – (Odlezelské /Mladotické/ vzniklé 25. 5. 1872 sesuvem půdy).
Katakomby (Klatovy).
Nejvyšší na kruhu vytočený keramický objekt na světě (desetimetrový maják, Plzeň-Slovany, zapsán v Guinessově knize rekordů).
Jedna z nehlubších hradních studní v Evropě (163 m, Zbiroh).

Cestovní ruch, šance pro rozvoj venkova

29. 12. 2009

S radním Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch panem Václavem Koubíkem se potkáváme 20. listopadu 2009. Rozhovor jsem začal vzpomínkou na vodácký čundr, který jsme na raftu loni po Berounce absolvovali s mým tehdy pětaosmdesátiletým tátou a se syny Martinem a Matoušem. Když jsme pluli kolem Libína, otec prohlásil: „Tady jsem před dvaasedmdesáti lety stanoval.“ Z Plzně, kde se narodil a prožil dětství, to sem neměl až tak daleko. A navíc, krajina kolem téhle řeky (i tam, kde se ještě jmenuje Mže) je velmi romantická.
Příroda tu je neobyčejně pestrá. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa na západní hranici s Bavorskem přes vrchovinu šumavského podhůří až ke zvlněnému vnitrozemí. Všude se setkáte s barvitými městečky a vesnicemi, hojností lesů a vodních ploch. Pro náš kraj jsou typická hluboká údolí potoků a řek. Na Šumavě Úhlavy, ve vnitrozemí zejména kaňony Střely u Rabštejna nebo Berounky pod Plzní. Na území Plzeňského kraje jsou i části chráněných krajinných oblastí Křivoklátska a Slavkovského lesa. Díky Konstantinovým lázním a Chodové Plané jsme nejen krajem, v němž se v Úterý před 230 lety, 29.12. 1779, narodil zakladatel Mariánských Lázní opat Kašpar Reitenberger, ale i krajem lázeňským. Pestrost našeho kraje je podmíněna především reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem bezesporu jsou pásmo pohraničních pohoří a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje. Ostatní naše území tvoří Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Na našem území se nachází 162 maloplošných chráněných území a rozmanitosti krajiny chrání i přírodní parky. A když už jste začal Berounkou, členíme-li Plzeňský kraj podle vodních toků, největší část tvoří právě povodí Berounky (Plzeňsko, Kralovicko, Tachovsko, Domažlicko, Rokycansko a část Klatovska). K povodí horní Otavy pak patří Sušicko a zbytek Klatovska. Provozovatele vodácké infrastruktury, kempů a půjčoven lodí podporujeme z dotačního Programu rozvoje venkovského cestovního ruchu. Rok co rok na to vyčleňujeme zhruba dva miliony korun. Prostřednictvím tohoto programu podporujeme i agrofarmy, tradiční řemesla a malá muzea.

Pane Koubíku, proč jste si vybral oblast cestovního ruchu?
Proto, že je mi nejbližší. Toto hospodářské odvětví je úzce spjato s kulturou a památkovou péčí, které je s to ekonomicky zhodnocovat. Málokdo totiž do Česka cestuje proto, že se chce projet vlakem, autem, autobusem nebo prolétnout dopravním letadlem nebo aby bydlel v hotelu a jedl po kioscích a restauracích. Důvodem, proč turisté někam jezdí, jsou zpravidla zážitky spojené s poznáváním historie země, jejích památek, umění, lidí a přírody. A na to vše je naše samosprávné území nesmírně bohaté. Jsme krajem hradů a zámků. Nachází se tu unikátně dochovaná část Pangey (viz radnické paleontologického naleziště). Ve starším období prvohor se tu totiž rozkládala mělká mořská pánev s příznivými podmínkami pro rozvoj života. V mladším období prvohor jsme tu měli tropické pralesy, a díky tomu se tu dnes nachází množství zkamenělin. Unikátní jsou především rostlinné, zachované ve vulkanickém popelu, který na území Plzeňského kraje vytvořil zřejmě nejstarší objevené „Pompeje“ světa. Uloženiny z našeho moře ze starších prvohor začal v polovině 19. století vědecky zpracovávat proslulý Joachim Barrande, a tak se část našeho kraje stala jednou z prvních souborně geologicky a paleontologicky zpracovaných oblastí světa.
Ale zpátky k cestovnímu ruchu. Téměř každý, kdo navštíví Plzeňský kraj, ať už např. Šumavu nebo neméně malebné Brdy, třeba vrch Žďár u obce Hůrky, které starostuji, aby se podíval do míst, kde stávalo laténské hradiště a kde jsou dosud keltské mohylové hroby, se zpravidla potřebuje někde najíst, někde bydlet apod. Snad každému by ale mohlo být jasné, že turisté vydávají peníze nejen za základní potřeby, za vstupy do galerií, muzeí atd. K cestovnímu ruchu by proto v zájmu obyvatel naší republiky bylo užitečné začít daleko razantněji přistupovat jako ke komplexní oblasti hospodářských zájmů státu. Ale nejen jako ke sféře, ze které lze prostřednictvím útrat lidí odjinud dostávat do českého ekonomického systému peníze z jiných systémů, tedy jak rozhýbat domácí a zahraniční obchod. Ale i jako k oblasti iniciující tvorbu nových pracovních míst a zejména pak jako k velké šanci pro rozvoj venkova. Tj. umožnit, a to zejména mladým lidem, zůstat žít a bydlet v hospodářsky málo rozvinutých lokalitách, v nichž by jinak nesehnali práci. Kapitolou samou o sobě – a pro ekonomiku kraje zřejmě nejlukrativnější sférou cestovního ruchu – ale stejně asi zůstane kongresová turistika a zajišťování firemních akcí včetně incentiv, protože Plzeňský kraj je nejen krajem malebným, ale i krajem průmyslovým, tedy i častým cílem pracovních cest. A určitě tu jsme hrdí i na to, že jsme rodným krajem takových osobností, jako byli inženýr František Křižík nebo rytíř Emil Škoda.

Pane radní, jak se Plzeňský kraj připravuje na Regiontour 2010?
Naší expozici bude dominovat obří pivovarský sud. Již tradičně na ní budeme mít patnáct až osmnáct spoluvystavovatelů z řad měst, obcí, informačních center, hotelů, minipivovarů apod. Návštěvníci našeho stánku se tak mohou opět těšit na ochutnávky jejich piv. Rád bych čtenáře Všudybylu pozval na náš stánek 001 do pavilonu P.


 

Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new