Český poslanec Evropského parlamentu
04. 04. 2015
Miloslav Ransdorf v Evropském parlamentu pracuje od roku 2004.
- Z jeho iniciativy se komisařka Viviane Redingová chopila regulace roamingu a přenosu dalších dat. Snížené ceny za roaming pocítilo 380 milionů klientů ve všech zemích Evropské unie. Byl jediným Čechem, který byl u závěrečných třístranných jednání, kdy šlo o úpravu cen směrem dolů.
- Má klíčový podíl na tom, že jednání o třetím energetickém balíčku skončila pro český průmysl snesitelným kompromisem. Mimo jiné prosadil odstranění tzv. dvacetiprocentní klauzule – ta požaduje povinné rozdělení podniků s nejméně dvacetiprocentním podílem na trhu. V případě rozdělení ČEZu by to totiž znamenalo rapidní zvýšení cen za energii pro finální spotřebitele. Opět byl jediným českým poslancem, který byl u závěrečných třístranných jednání mezi EP, EK a Evropskou radou.
- Pomohl vyjednat vyšší emisní kvóty pro Česko v prvním období obchodování s emisními povolenkami. Tuto problematiku sleduje i nadále, protože se jedná o tzv. backloadingu – nových pravidlech pro využívání emisních povolenek.
- Podílel se na výsledné podobě sedmého a osmého rámcového programu pro vědu a výzkum, bez něhož by nefungovala centra základního výzkumu, a podporoval komisaře Barota v jeho boji za záchranu programu Galileo.
- V Evropském parlamentu prosadil zprávu o nanovědách a nanotechnologiích s vědomím, že je to pro českou vědu klíčový obor. Podal 52 pozměňovací návrhy u regulace chemického průmyslu REACH, z nichž 30 bylo přijato (REACH sice není ideální, ale jeho původní podoba byla pro český průmysl daleko horší).
- K jeho prioritám patří i ochrana zájmů České republiky v boji proti porušování Schengenských dohod z německé strany, viz korespondenci s předsedou Evropské komise Barrosem a především úsilí o podporu pozic českého průmyslu, kdy svou činností v Bruselu už českému průmyslu ušetřil miliardy korun.
Miloslav Ransdorf v je Evropském parlamentu členem politické skupiny
GUE/NGL (European United Left – Nordic Green Left). Léta před tím působil
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Prognostickém ústavu ČSAV.
Odborné činnosti se nevzdal ani po vstupu do politiky. Vydal pětadvacet
odborných publikací a další připravuje. V Evropském parlamentu Pracuje
jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Je
náhradníkem ve Výboru pro mezinárodní záležitosti (AFET). Členem stálé
delegace pro Ukrajinu a delegace pro Střední Asii. Je viceprezidentem
Evropského energetického fóra. V Brusel hájí zájmy českého průmyslu,
neboť jak tvrdí, jeho vývoj je pro Česko a existenční jistoty obyvatel
rozhodující. Sleduje i věci týkající se energetiky (v minulosti třetí
energetický balíček, povinné zásoby ropy, spolehlivost dodávek plynu
atd.), stejně jako věci spojené s vědou, výzkumem a inovacemi (sedmý a
osmý rámcový program, EUROSTARS 2). Nemenší pozornost věnuje digitálním
technologiím. Osobně inicioval regulaci roamingu, kterou navzdory velkému
odporu nadnárodních operátorů prosadila komisařka Redingová. K tomu, aby
mohl zvládat tak rozsáhlou agendu, mu pomáhá pět asistentů a vedoucí
kanceláře.
Pan Ransdorf hovoří patnácti jazyky a v řadě dalších je schopen studovat
literaturu. Sleduje mnoho vědních oborů.
Novinářům se svěřil: „Co mne v Evropském parlamentu vyděsilo,
byla a je skepse poslanců a politiků vůči vědě a výzkumu. Chybí tam
něco, co bych nazval průkopnickým duchem (pioneering spirit). Průkopnický
duch a odvaha k novým, netradičním řešením totiž byly základem
dějinného úspěchu Evropy. V této složité době je proto nutno hájit
evropské hodnoty. Racionalismus, humanismus a úctu k lidské důstojnosti.
Evropská integrace by v tom měla hrát významnou roli, ale obávám se, že
správné cíle jsou realizovány špatnými metodami a že Evropská unie
naléhavě potřebuje institucionální reformu. Problém byrokracie určitě
nevyřešíme tím, že ustavíme protibyrokratickou komisi.
V poslední době ale Evropská komise přišla s některými iniciativami,
které je třeba vítat. Zjistila totiž, že akciová spoluúčast
zaměstnanců zvyšuje jejich motivaci a že tyto podniky činí odolnějšími
vůči krizi. Významný je také zájem Evropské komise o podporu
družstevnictví, protože družstevní podniky si vedou v krizi nadprůměrně
úspěšně. O problematice participace a spolurozhodování zaměstnanců při
řízení podniků na základě americké, japonské a západoevropské
zkušenosti teď píši ve své poslední knize, která čeká na vydání.
Snažím se v ní o spojení mikroekonomického a makroekonomického
hlediska.
Rád bych se také někdy vrátil k některým filozofickým otázkám.
K problematice evropské racionalistické tradice a otázkám, jak vznikají a
prosazují se nové myšlenky. Po mém soudu evropská a zejména česká
politika není na výši současné doby. Chybí jí odvaha. Panuje bezbarvost a
myšlenková vyprahlost. Říká se tomu krize vůdcovství. Ale což nepsal
Komenský, že i omyl je účasten pravdy? Evropská komise nemá skutečnou
průmyslovou politiku. Ve vědě a politice, stejně jako v oblasti energetiky
je mnoho nedostatků. Bez důkladných a promyšlených investic do lidského
kapitálu se krize vůdcovství zvládnout nedá. Pro Evropu je zapotřebí, aby
obnovila svoji identitu na pevných základech. I k tomu bych chtěl přispět
podle svých sil a možností.“
Do
Evropského parlamentu jsem nastoupila v roce 2004 společně s Miloslavem
Ransdorfem. Znala jsem ho už z dřívějších dob a byla jsem ráda, že jsem
ho v Bruselu potkala. Každý, kdo s ním přišel do kontaktu, si uvědomil,
jakým je mimořádným člověkem. V Evropském parlamentu o něm hovoříme
jako o všestranném vzdělanci. Miloslav Ransdorf je autorem řady knih a
studií. O dějinách reformace (Hus a Komenský), o Marxovi a Che Guevarovi,
o původu americké politické kultury, o Kurtu Konrádovi, o společenském
myšlení od Luthera po Jeffersona. Nezáleží na tom, na které téma s ním
diskutujete, z každé debaty odcházíte obohaceni o nové poznatky a odkazy
na odborné výzkumy. Dává přednost komunikaci v rodném jazyce svého
protějšku. Jednou jsem ho dokonce zastihla studovat perský slovník, zatímco
jiní si četli noviny. Ve výboru, který se v Evropském parlamentu zabývá
průmyslem, výzkumem a energetikou (ITRE), je proslulý odbornými znalostmi.
Jeho fundovanost mu vynesla zvolení do funkce místopředsedy. Stejnou funkci
zastává také v Evropském energetickém fóru. Ne vždy s ním souhlasím,
nicméně je složité čelit jeho odborným argumentům. V tomto volebním
období je rovněž aktivním členem Výboru pro zahraniční věci, kde se
zaměřuje zejména na země východní Evropy. Nechci uvádět všechny jeho
funkce v této oblasti, nicméně musím vyzdvihnout jeho angažovanost
týkající se Ukrajiny. Cestuje do různých regionů této země, setkává se
s místními obyvateli a diskutuje s nimi. Podobné informace týkající se
každodenního života lidí a jejich poměrů na Ukrajině totiž má málokdo.
Miloslav Ransdorf se rozhodně neschovává za nějaké teoretizování
odtržené od života. Angažuje se v každé ze zvolených oblastí
motivovaný výrazným politickým a sociálním závazkem.
Gabriele Zimmer, předsedkyně GUE/NGL
