Česko zemí vynálezce oční kontaktní čočky

Před deseti lety, v roce 1993, byla jedna z planetek naší sluneční soustavy pojmenována Wichterle.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Po gymnáziu šel v roce 1931 na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství. Od roku 1940 pracoval v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem polyamidů. Jejich průmyslová výroba s označením Silon ale byla zahájena až po válce.
Od roku 1952 se na Vysoké škole chemicko-technologické začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Podařilo se mu připravit čirý polyhydroxyet­hylmethakrylá­tový (HEMA) gel, který pohlcoval až čtyřicet procent vody a měl vhodné mechanické vlastnosti. Při politické čistce však byl, spolu s řadou dalších vynikajících učitelů, ze školy vyhozen. Výzkum nitroočních čoček byl na VŠCHT zlikvidován.
V roce 1958 byl jmenován ředitelem Ústavu makromolekulární chemie Československé akademie věd. Rozhodující pokusy s převedením hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky ale profesor Wichterle provedl doma. Na Vánoce 1961 si z dětské stavebnice Merkur sestrojil první prototyp odstředivého odlévacího zařízení. Poháněl jej dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor. Na něm odlil první čtyři pravidelné čočky, které nedráždily oko. Jeho vynález se záhy rozšířil do celého světa.