Menu

České vinaře chceme podporovat

01. 03. 2020

S ministryní financí České republiky JUDr. Alenou Schillerovou, Ph.D., hovořím na setkání s představiteli tuzemských výrobců moravských vín a obchodníků z Asociace českého tradičního obchodu, které ve Velkých Pavlovicích u hostitelské společnosti VINIUM zorganizoval náš společný kamarád Ing. Zdeněk Juračka

Paní ministryně, časopis na podporu obchodu a cestovního ruchu Všudybyl pětadvacátým rokem šíří osvětu, že cestovní ruch je užitečnou tržní platformou. Velká část populace totiž cestovní ruch bere jen jako cestování spjaté s utrácením peněz v zahraničí. Není tu silné politické zadání, aby násobil kupní sílu v regionech Slezska, Moravy a Čech, otvíral prostor podnikání a zlepšoval platební bilanci státu. A to navzdory tomu, že v zemi s turistickým potenciálem České republiky je s to zásadně přispívat k nastolení západoevropské platové a životní úrovně. Naštěstí domácí i cizí turisté mají naši vlast čím dál tím raději a utrácejí tu rok od roku víc peněz, takže výkonnost domácího cestovního ruchu a incomingu sice pomalu, ale postupně roste. Paní ministryně, potkáváme se v turisticky atraktivním regionu, proslulém pohostinností, malebnou krajinou, živým folklorem a vinařskými tradicemi. Jaký je váš vztah k vínu a této části republiky?
Pocházím z jižní Moravy. Narodila jsem se v Brně a vyrůstala kousek od něj. V Brně mám také rodinu, k níž se z Prahy každý týden vracím. Takže k jižní Moravě mám vřelý vztah – je to můj rodný kraj, velmi ho miluji a cítím se tady dobře. A víno? Pokud si je někdy dám (dejme tomu na rodinné oslavě), je to u mě spojené s pohodou, s příjemnou atmosférou a milými lidmi. Vždycky je to suché bílé víno. Jsem patriotka, preferuji zásadně vína moravská. Když jezdím po jižní Moravě, tak navštěvuji spíš menší vinaře. Ale i tady, ve velkém podniku VINIUM, jsem si prohlédla zajímavou produkci a promluvila se spoustou lidí, kteří tu pracují. Vyslechla jsem si, co je trápí, z čeho mají radost. Co si odsud jednoznačně odnáším, je to, že svoji práci dělají s láskou. Jsou to srdcaři. Ať jsem se bavila se sklepmistrem, s pánem, který má na starosti plnicí linku, nebo s dámami, které ji obsluhují.

To, aby české vinařství bylo konkurenceschopné, záleží na připravenosti nastupujících generací. Tedy i na českém odborném školství.
Určitě. Vinařství je hodně o rodinné tradici. Tak jak je to tady na jižní Moravě. Menší vinařství se často dědí z otce na syna. Setkala jsem se s řadou vinařů, kdy táta nebo děda měli vinařství a jejich syn či vnuk vystudoval vysokou školu – víno dělá na úplně jiné technologické úrovni, ale zachoval si i starý sklépek (říkám to po našem, po moravsku), kde používá tradiční způsob výroby. Takže určitě je to o vzdělávání, o tom, abychom měli dobré střední a vysoké školství, protože současné vinařství je o moderních postupech a špičkových technologiích. Jako v tomto závodě, kde lidé řídí výrobu prostřednictvím počítačů. Ať už kvasné procesy, zrání, či lahvování.

I sám váš resort financí jako by byl patriotem českého vinařství, protože umožnil firmám nakupovat tichá vína pro svou propagaci.
To není nic nového, ale letitá úprava o daních z příjmu, platná řadu let. Já u toho nebyla, když se to prosadilo, takže na tom nemám žádnou zásluhu. Ale určitě je dobré smysluplně uplatňovat naše regionální výrobky a víno k nim bezesporu patří.

Neuvažujete o zavedení spotřební daně na tichá vína?
Rozhodně ne, protože bychom tím našim vinařům způsobili velký problém, a to ze dvou úhlů pohledu. Zaprvé bychom snížili jejich konkurenceschop­nost, protože spotřební daň na tiché víno má v okolí jen Polsko. A zadruhé, každý vinař by musel vést daňový sklad. Čili zvedli bychom mu výrobní náklady a zatížili jej administrativou a to v žádném případě nechceme. Naopak chceme české vinaře podporovat.
-jk-


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czech specials new