České lázně pro českou klientelu
14. 06. 2012
Se starostou Třeboně Ing. Jiřím Houdkem se potkáváme
16. května 2012, tedy den poté, co jsem dělal rozhovor s místopředsedou
Českého olympijského výboru Ing. Jiřím Kejvalem „Lázně a sportovci, to
jde dohromady“. Říká v něm, že do třeboňských lázní jezdí jak
aktivní, tak i naši bývalí olympionici.
Spolupráce třeboňských městských slatinných lázní s Českým
olympijským výborem, zejména se skupinou olympioniků, kteří se významně
postarali o popularizaci naší vlasti v zahraničí, funguje od roku
1997. Tehdy s námi paní Dana Zátopková jako předsedkyně Klubu
olympioniků, společně s bratry Svojanovskými, dojednala jejich zdejší
léčebné pobyty. Naše lázně se orientují na pohybové ústrojí, takže
jak léčebnými indikacemi, tak i prostředím krásného Třeboňska jsme jim
mohli vytvořit podmínky, aby tradice nastartovaná koncem minulého století
pokračovala dodnes. Od té doby už u nás byla celá řada olympioniků
včetně aktivních reprezentantů. Služeb našich lázní využili např.
i desetibojař Tomáš Dvořák, oštěpař Jan Železný či hokejisté
včetně Jaromíra Jágra. A jezdí k nám i olympionici, kteří vystupují
na paralympijských hrách. Lázně Třeboň pro ně vytvořily skvělé
zázemí. Třeboň se dlouhodobě profiluje jako české lázně pro českou
klientelu. Českým městem jsme i historicky. Nikdy se tu významněji
neusadilo jiné než české obyvatelstvo. Před čtyřmi sty padesáti lety za
dob Rožmberků tu z bažinatých hvozdů svedením vody do vodotečí a
rybníků vznikla hospodářsky velmi efektivní krajina a zároveň krajina,
která respektuje přírodní zákonitosti. Proto je Třeboňsko zapsáno na
Seznam UNESCO jako biosférická rezervace. Zároveň tu vznikla velmi
příhodná krajina k rekreaci a turismu. Samozřejmě hlavním magnetem
v rámci cestovního ruchu je třeboňské lázeňství. Kdokoli do našich
městských slatinných lázní přijede a vidí, jak se do nich investuje a
rozvíjí se lázeňská péče, nemá důvod pochybovat, že město může být
dobrým vlastníkem a provozovatelem léčebných lázní jako takových.
