Menu

• řídící letového provozu jsou špičkovými specialisty – rychle se rozhodují a nepodléhají stresu • s čím si žádný dopravní systém, vyjma letectví, neporadí? • v noci, v době zahájení přesunu sil NATO do Kosova, došlo ke 43% nárůstu provozu • každý víkend několik hlášení o incidentech či leteckých nehodách ultralehkých letadel • když je potřeba plnit nesplnitelné úkoly, letecká záchranná služba je vždycky na místě • historie ŘLP ČR je historií snižování poplatků za letové provozní služby a zkvalitňování služeb • regionální letiště mají velkou perspektivu • cíl: transformace Řízení letového provozu České republiky, s.p. na akciovou společnost vlastněnou státem •

Česká republika státem, nad nímž letový provoz zásadně narůstá

26. 08. 2001

Řízení letového provozu České republiky, s.p. není leteckým dopravcem ani provozovatelem letiště. Jeho posláním je vytvářet bezpečné prostředí leteckého provozu a poskytovat veřejné letecké služby uživatelům vzdušného provozu České republiky na letištích Praha-Ruzyně, Brno – Tuřany, Ostrava-Mošnov a Karlovy Vary-Olšová Vrata a na dalších letištích na komerčním základě. Řízení civilní letecké dopravy se na našem území datuje od začátku dvacátých let minulého století. K jeho hlavnímu rozvoji však došlo až po II. světové válce. Zásadní zlom znamenal přechod na velmi krátké vlny a radarové řízení. Novodobá historie pak začala v devadesátých letech minulého století. V souvislosti s osobou stávajícího generálního ředitele Řízení letového provozu České republiky, s.p. Ing. Petrem Maternou, s nímž si teď budeme povídat, si neodpustím podotknout, že tato novodobá historie odstartovala jeho jmenováním do čela podniku.
A to vám řekl kdo…? U Řízení letového provozu České republiky jsem od roku 1973. Napřed jsem měl na starosti radionavigační zařízení a jeho výstavbu. Byla to velmi uspokojivá činnost. Udělal jste si průzkum v mapě, podíval se na terén a málem udělal v zemi důlek patou a řekl: „tady to bude stát“ a během půl roku tam to zařízení stálo a v řadě případů stojí dodnes.
Po roce 1978 došlo k zásadní změně v organizaci civilního letectví. Řízení letového provozu bylo poprvé vyčleněno jako samostatná organizace. V tomto roce jsem byl požádán, abych se ujal vedení údržby zabezpečovací letecké techniky (radarů, radiokomunikací, datových komunikací, telefonních systémů a veškeré elektroniky a už tenkrát výpočetní techniky). V roce 1985 jsem se stal vedoucím oddělení plánování a rozvoje zabezpečovací letecké techniky, což jsem vykonával do roku 1991, kdy jsem byl na základě výběrového řízení jmenován technickým náměstkem ředitele. Tato kariéra ale trvala jen do července 1991. Mým úkolem bylo vybrat nový radarový systém pro zásadní rozvoj řízení letového provozu. Výběrová skupina vybrala systém, avšak tehdejšímu panu řediteli se výběr nelíbil a se závěrem komise nesouhlasil. Pak jsem poskytl interview Hospodářským novinám. Byl jsem odvolán a propuštěn.
V květnu 1992 jsem se po výběrovém řízení vrátil jako ředitel.

A právě tehdy začala éra zásadní modernizace…
Nelze říci, že je to jen moje zásluha. Investiční plán na modernizaci jsme v technické sekci připravili již v roce 1990. Snažil jsem se podniku otevřít dveře do světa, což se docela dařilo. Naše infrastruktura je na evropské špičce. Radarový systém, který naši řídící používají, představuje beze sporu špičku světovou. Do dnešního dne jsme proinvestovali cca 2,5 mld. Kč.

Od roku 1992 se ale letový provoz nad českým územím ztrojnásobil.
A to vše při nezměněném počtu řídících letového provozu, což z dnešního pohledu nevidím jako jednoznačné pozitivum. Nárůst, ke kterému došlo v roce 1999 je takový, že mu nejsme schopni čelit kontinuálním přírůstkem pracovníků. Je to takový uzavřený kruh. Čím máte méně lidí, tím méně jich jste schopni vycvičit. Ale i za těchto podmínek máme plán na doplnění stavu. V příštím roce začne být jeho plnění patrné.
Podíváte-li se na výsledky našeho podniku z hlediska letového provozu, tak nám v roce 1999, kdy byla kosovská krize, letový provoz narostl zhruba o 30 %. To je číslo ve světovém kontextu naprosto nevídané. Tu noc, kdy došlo k zahájení přesunu NATO do Kosova, jsme zaznamenali 43% nárůst provozu, avšak naši dispečeři a vůbec všichni zaměstnanci to zvládli excelentně, byť za cenu maximálního úsilí, vypětí a velké nervozity.

Ale ani rok 2000 poté, co došlo k ukončení krize v Kosovu a otevření vzdušného provozu nad bývalou Jugoslávií, neznamenal pro letecký provoz v našem vzdušném prostoru zpomalení růstu.
Ano, opět došlo k nárůstu. V letošním roce tento trend pokračuje. Česká republika je jedním ze tří států, nad nimiž letový provoz zásadně roste. Teorie říká, že bez dramatických problémů nelze v dopravě zvládnout nárůst o více než 3 %. Ve srovnání s loňským rokem odhaduji průměrný nárůst pohybů v našem vzdušném prostoru v roce 2001 na 16 až 18 %. To je něco, s čím si žádný dopravní systém na světě, vyjma letectví, neporadí. Letos činí průměrný nárůst v Evropě 1,7 %.
Kromě nás mají podstatný nárůst ještě Slovinci a Slováci, jinak většina evropských států jej má mírně nad nulou nebo nulový. Jsou i státy, které mají pokles a dostávají se do problémů, neboť nejsou schopny financovat svou činnost. My, jako většina evropských států, svoji činnost financujeme z poplatků, které za své služby inkasujeme a ještě k tomu platíme docela slušné daně a finanční odvody, které souvisejí se zaměstnáváním lidí.

Místopředseda Hospodářského výboru a předseda Stálé pracovní skupiny pro letectví při Hospodářském výboru Parlamentu ČR pan poslanec Zdeněk Švrček je vášnivým ultralightistou. Vzhledem k jeho mohutné postavě si ale neodpustím nepatřičně rozvernou poznámku, a to, že ať sedne do jakéhokoliv ultralehkého stroje, rázem je z něj ultratěžký. Ale když mu to letecký úřad trpí… Teď vážně. Jak vám komplikují život ti až příliš lehcí, kterým nestačí letová hladina do 300 m?
To je velmi kontroverzní kapitola. Bohužel, celé léto dostávám každý víkend na mobilní telefon několik hlášení o incidentech a v horších případech i o leteckých nehodách ultralehkých letadel.
Přesto, že amatérům neposkytujeme letové provozní služby, snažíme se jim pomáhat v tom, že jim poskytujeme informace, které potřebují k tomu, aby zdárně provedli a zakončili let. Naše internetové stránky /www.ans.cz/ obsahují volně přístupné údaje, které by měli znát, když se do vzdušného prostoru odváží. Vždy je to otázka nejen letecké, ale i lidské kázně. Ultralightisté by se měli pohybovat v prostorech, které jsou k tomuto druhu létání určeny. Jejich ambice jsou ale často příliš vysoké. Začíná to vybavením letadel – vším, co se snaží do ultralehké kategorie nacpat. Pokračuje to tím, že chtějí vzdušný prostor využívat kompletně. Není však možné, aby se dostávali do kontaktu s pravidelnou i nepravidelnou obchodní leteckou dopravou, protože mohou způsobit vážnou nehodu.

Čtvrté vydání Všudybylu (str. 31) přineslo informaci o Sdružení nestátních provozovatelů vrtulníků letecké záchranné služby. Jaké s nimi máte zkušenosti?
Když jde do tuhého a je potřeba plnit nesplnitelné úkoly, letecká záchranná služba je vždycky na místě. Zajišťují ji vysocí profesionálové a nejsou s nimi sebemenší problémy. A tady není nutno mezi vojenskými, policejními nebo civilními letci rozlišovat. To je zase velmi pozitivní kapitola letectví.

V interview s dvojnásobným olympijským vítězem Martinem Doktorem (str. 17) mne potěšilo, že se opět stal (potřetí) vítězem Světového poháru. Obdobně hřejivý pocit jsem měl při shlédnutí dvou videosnímků z kompaktního disku, který je přílohou vaší výroční zprávy. Jsou působivým zpracováním přechodu na nový řídící systém Eurocart 2000, který vyvrcholil v noci ze 17. na 18. února 2001. Dokládají, že tu v Česku nejsme „žádná ořezávátka“.
Ano, řídící letového provozu jsou špičkovými specialisty. Umějí se rychle rozhodovat, nepodléhají stresu a očekávají, že výsledky jejich rozhodnutí budou vidět okamžitě. Mimochodem, letos v dubnu zvládli i zásadní změnu letových tratí.Náš kaviár určitě není levný. Pouze cenově dostupný. Pro hotely jej zavážíme v balení bez čárkového kódu cca za 99 Kč za skleničku. Nicméně, vámi zmiňovaní „velký kluci“ mají pravdu. Jeho cena je velmi přijatelná. Je proto nejen na repertoáru renomovaných zahraničních a tuzemských cateringových společností, v pokojových minibarech luxusních hotelů, v restauracích, ale i v maloobchodní síti. V supermarketech se jeho prodejní cena pohybuje od 115 do 128 Kč.
Ve vizuálním kontaktu s letadly jsou řídící, kteří vykonávají službu na letištní věži. Jednou z jejich povinností je sledovat provoz na letišti a v blízkosti letiště. Řídící v přibližovací kontrole a v oblastním středisku řízení jsou v kontaktu s letadly zprostředkovaně přes radiokomunikaci a obrazovku radaru.

Že jsou vaši lidé významným činitelem pro to, aby letecké společnosti rády využívaly český vzdušný prostor?
Náš raketový nástup lze přičíst i tomu. Služby, které poskytujeme jsou kvalitní, bezpečné a přátelské k zákazníkům. Letecké společnosti jsou rády, když jim nabídneme zkrácenou trať, kde mohou ušetřit palivo. Mají rády, když je někdo podrží v situaci, kdy je na palubě problém (naštěstí to nejsou každodenní situace) a že za tyto služby platí poplatky, které jsou v rovnováze s kvalitou služeb.

Škoda, že není běžné setkávat se s takovouto vstřícností v pozemském životě. A tím nemám na mysli pouze chování některých úředníků, kteří mají tolik práce, že nemohou pro lidi vůbec nic dělat…
A zažil jste někdy situaci, kdy zaměstnanci ve světě lobbovali za více práce? Přesně to byla naše situace v polovině devadesátých let. Naše historie je historií snižování poplatků za letové provozní služby. Od roku 1997 snižujeme poplatky a zkvalitňujeme služby. Nyní jsme v dolní třetině 32 států, jejichž poplatky se centrálně sledují. Dnes jsme na 36 €, zatímco nejvyšší poplatky jsou přes 80 €. Nejnižší jsou kolem 20 €, ale to jsou speciální případy, kdy řízení letového provozu nevyžaduje vysoké náklady, protože tam (na rozdíl od našeho) není komplikovaný vzdušný prostor.

Kdo kryje řídícím záda?
Lidé, kteří zajišťují údržbu a nepřetržitý provoz zařízení. Technici musí být schopni rychle identifikovat závadu, opravit ji a dokonce ji předvídat – zajišťovat naprosto bezchybný chod. Další sféru tvoří plánování a rozvoj letových služeb. Pochopitelně, že musíme mít střednědobou i dlouhodobou koncepci rozvoje letových služeb. Vědět, jaká je žádoucí struktura vzdušného prostoru, jak je potřeba zajišťovat technickou infrastrukturu. V evropském měřítku v rámci organizace Eurocontrol spolupracujeme na zlepšování a změně vstupů pro řízení letového provozu a pravidel. A pochopitelně plánujeme i rozvoj lidských zdrojů.
Ekonomický úsek pak musí , kromě jiného, zajistit, aby Řízení letového provozu bylo schopno poskytnuté služby zpoplatnit a poplatky vybrat.

Už proto, že podstatná část vašich výkonů souvisí s přelety nad naším územím, kde se odhaduje, že v letošním roce dosáhnete kolem 350 tisíc pohybů v horním vzdušném prostoru.
To je činnost, která není přímo vidět tak, jako na českých letištích. Všichni se mohou přesvědčit, jak se rozvíjí letiště Praha. Přitom neméně dynamicky se musí rozvíjet i naše služby. Velkou perspektivu mají také regionální letiště. Proto tam investujeme. V loňském roce jsme dokončili výstavbu a modernizaci v Karlových Varech, kde máme novou řídící věž. Od letošního roku máme novou věž spolu s novým objektem i v Brně. Kromě toho připravujeme výstavbu nového střediska v Praze. V roce 2006 tedy budeme letový provoz řídit z nových prostor a na novém systému.
V roce 2007 by mělo dojít k otevření Střediska řízení středoevropského letového provozu ve Vídni, kam by se kolem roku 2010 měla převést i část našeho provozu. To je projekt, ve kterém jsme velmi aktivní. Je modelem pro další řešení řízení letového provozu v Evropě v souvislosti s unifikací vzdušného prostoru.

A jak dál v Česku?
Na komerčním základě v současné době poskytujeme služby provozovateli letiště Pardubice. Sám vybírá poplatky. To je model pro budoucnost i pro nově vznikající letiště. Naší snahou je transformovat Řízení letového provozu České republiky, s.p. na akciovou společnost vlastněnou státem, založenou podle obchodního zákoníku tak, abychom byli kompatibilní s podniky tohoto typu v zahraničí. Abychom s nimi mohli vstupovat do asociací a aliancí. Standardní obchodní zákoník je tuzemským i zahraničním partnerům daleko srozumitelnější, než speciální zákon o státním podniku. Máme připravený projekt a věříme, že se nám ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a spojů ČR podaří tuto transformaci realizovat. Bylo by to jednoznačně ku prospěchu civilního letectví.
 

www.ans.cz

Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new