Menu

Být žádaným místem příletů a odletů

31. 08. 2011

Radek Zábranský

Marketing karlovarského letiště je specifický. Jsme nejmenším letištěm v Česku odbavujícím velká dopravní letadla, a sídlíme v rozlohou nejmenším, přesto po Praze druhém nejnavštěvovanějším kraji České republiky. V současné době osmadevadesát procent pasažérů odbavených naším letištěm tvoří lázeňští hosté, tedy oblast incomingu. Z hlediska marketingu proto úlohu karlovarského letiště členíme na udržení a rozšíření klientely, která jej tradičně využívá, tedy ze zemí Společenství nezávislých států; a na otevření nových linek směrem na Západ, které by diverzifikovaly dominantní závislost na jednom zdrojovém trhu. Letecká spojení Karlových Varů se západní Evropou by zároveň velmi pomohla outgoingu. Nejen obyvatel našeho regionu, ale i regionů s ním sousedících.

S manažerem marketingu Letiště Karlovy Vary panem Radkem Zábranským se potkáváme 3. června 2011.
**Pane Zábranský, kdysi jste pracoval jako ředitel Kanceláře Mezinárodní asociace leteckých společností (IATA) pro Českou a Slovenskou republiku. **
Ano, tuto roli jsem převzal po panu Venušovi (viz článek na www.e-vsudybyl.cz: „Pan Venuš odchází“) a zároveň jsem se stal ředitelem IATA pro střední Evropu. V r. 2008 jsem začal pracovat na letišti v Bratislavě v pozici obchodního a marketingového ředitele a člena představenstva. Díky tomu jsem získal na některé věci nový pohled.

Když čas od času představitelé mimopražských regionů hudrají, že turisté navštěvují hlavně Prahu a Karlovy Vary, ptám se, zda kdyby měli na výběr, by si koupili zubní pastu z nějaké málo známé či neznámé země, anebo švýcarskou. Odpovídají, že samozřejmě švýcarskou. A tak tomu je i s navštěvovaností regionů České republiky. Na rozdíl od ostatních, co do turistických cílů neméně atraktivních míst naší země, totiž povědomí o České republice Karlovy Vary ani Prahu až tak nehandicapuje, neboť jsou daleko proslulejšími pojmy než samo Česko. Pane řediteli, budování bonitní značky destinace je nejen věcí profesionálního marketingu, ale i těch, kdo v ní žijí.
Coby regionální letiště spolupracujeme s Karlovarským krajem, městem Karlovy Vary a ostatními lázeňskými sídly. Letiště je totiž prvkem dopravní infrastruktury, a ta sama o sobě nebývá cílem cest pasažérů leteckých společností. Proto ani nemůže být stimulantem jejich zájmu o Karlovarský kraj. Zato je jedním ze základních předpokladů k tomu, aby Karlovarský kraj mohli navštěvovat. A aby chtěli cestovat zrovna do Karlových Varů, je třeba, aby se cíle našeho kraje těšily jejich zájmu, a Karlovarský kraj a Česká republika vůbec dobré pověsti. Tzn., aby o nás věděli a byli motivováni referencemi těch, kdo už Karlovarský kraj navštívili. Aby tomu tak bylo, Karlovarský kraj by se měl daleko razantněji prosazovat v konkurenci ostatních destinací. Úlohu letiště vidím v tom, že bude koordinátorem některých k tomuto směřujících aktivit. Jsme totiž schopni odhadnout, který zdrojový trh je perspektivní, a který letecký dopravce by mohl uvažovat o letech do Karlových Varů. Avšak hlavní úloha: být žádaným cílem, aby se vygenerovala poptávka po příletech, ta je na kraji a statutárním městě Karlovy Vary. Je nám jasné, že při hledání potenciálních leteckých dopravců musíme brát v potaz, aby byli ekonomicky dostupní jeho stálým obyvatelům. Karlovarský kraj není z nejbohatších. Takže takové, kteří nabídnou lety za cenu konkurenční jiným druhům dopravy. Naše letiště se proto zapojilo do projektu CHAMPIONS, který je implementován prostřednictvím Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa a je spolufinancován Fondem pro evropský regionální rozvoj. V rámci tohoto projektu bychom měli získat podrobnou analýzu celkového potenciálu letiště, tj. nejen z karlovarského regionu, ale i přilehlých regionů Německa, a zejména návrh možných linek včetně propočítání jejich výnosnosti tak, abychom měli maximum podkladů pro jednání s leteckými společnostmi.

Jaké jsou priority českého dopravního letectví?
Problémem regionálních letišť je zejména to, že se zahraničními kon­kurenčními letišti bojujeme za ne zcela rovných podmínek. Tedy i co se týče subvencí a podpor, ať už letišť samotných nebo nových linek. Pro nás by bylo strategicky přínosné, kdyby se takovéto věci nastavily legislativně tak, aby i v Česku byly srovnatelné s ostatními zeměmi Evropské unie. Tím mám na mysli i to, že česká letiště si financují úplně všechno sama. Tj. bezpečnostní kontrolu, hasiče a další složky, které letiště musí mít, aby mělo mezinárodních status. Ve světě, u regionálních letišť našich dimenzí, je zcela obvyklé, že tyto složky jsou přímo zajišťovány státem. Tzn., slouží na nich státní hasiči, bezpečností kontroly provádí policie atd. V našich podmínkách by bylo vhodné uvažovat například o tom, aby stát refundoval náklady, které vznikají letištím při výkonu aktivit, které by za normálních okolností příslušely státním orgánům. Typickým příkladem je oblast bezpečnosti a ochrany letišť. Mají tak jiné finanční možnosti investovat do svého provozu, propagace a při získávání nových dopravců. Finanční prostředky, které na tyto činnosti Letiště Karlovy Vary má, jsou podstatně omezenější.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo