Menu

Baťův kanál je dopravně využívaná vodní cesta 0. třídy. Bez oprávnění je na něm možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW. Tzn., že osoba starší osmnácti let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu. V půjčovně ji obsluha pouze proškolí k manipulaci s lodí. Na kanálu je povolena maximální rychlost 8 km/hod. Délka Baťova kanálu od Otrokovic do Sudoměřic je cca 60 km. Šířka kolem 12 m. Některé úseky vedou řekou Moravou. Je splavný od Kroměříže po Hodonín, avšak má několik překážek. Na severní straně chybí plavební komora na Bělovském jezu u Otrokovic. Úsek od tohoto jezu po Kroměříž není napojen na zbytek vodní cesty. Na jižní části Baťova kanálu chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje plavbu od tabulového stavidla do Hodonína, kde je samostatně splavný úsek. Plavební hladiny s výškovým rozdílem18,6 m udržuje třináct jezů. Vyrovnává je stejný počet zdymadel o rozměrech 5,3 × 38 (50) m. Z toho jedenáct je plně automatizováno. Hloubka kanálu je průměrně 1,5 m. Ponor lodi by neměl přesahovat 80 cm. Velikost lodí by se měla řídit plavebními komorami. Neměly by být širší 5 m. Na kanálu je na padesát mostů. Mnohé jsou unikátní technickou památkou. Na říčních úsecích podjezdná výška mostů kolísá podle průtoků. Nejčastější je 3,3 m. Most u Huštěnovic má jen 2,2 m. Na vodní cestě je devět pevných sjezdů do vody různých parametrů. Doporučuje se využívat sjezdy v přístavech, kde jsou i hlídaná parkoviště. Na Baťově kanálu lidé tráví dovolené, víkendové pobyty nebo se přijíždějí svézt a užívat si přírodu z úrovně hladiny. Loď si mohou vypůjčit v některé z osmi půjčoven. Oblíbené jsou i plavby na velkých výletních lodích či pobyty na hausbótu. Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu, jak to počasí dovolí. Slavnostní „Odemykání plavební sezony“ je vždy 1. května a „Zamykání plavební sezony“ 28. října. Je-li příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy fungují i po tomto termínu.

Baťův kanál, spojnice atraktivit Moravského Slovácka

27. 04. 2010

Nejkrásnější část dětství jsem prožil v Baťově Sezimově Ústí II. Velmi rád jsem se proto 9. dubna 2010 v souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání s Baťovým úvodníkem vydal do Veselí nad Moravou za ředitelem obecně prospěšné společnosti Baťův kanál panem Vojtěchem Bártkem.
Pane řediteli, Jan Antonín Baťa ve své vizionářské knize „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“ zveřejnil svůj koncept dopravní infrastruktury, v němž výrazně figurují vodní kanály.
U Baťů se velmi dbalo na dopravní infrastrukturu. Začátkem devatenáctého století tady začala probíhat regulace Moravy. Narovnával se tok a řeka rychleji odváděla vodu z krajiny. Proto se Země moravskoslezská rozhodla vybudovat závlahové dílo, které mělo odstranit negativní důsledky regulace. Myšlenky se chopil i Tomáš Baťa senior, který chtěl páteřní závlahový kanál využít pro plavbu. V okolí řeky nebyla pole jako dnes, ale hlavně louky, honitby a pastviny. Během léta se tu tak díky kanálu prováděly okalové závlahy, které přírodě prospívaly. Vybudováním čtrnácti plavebních komor (díla, které se za Velké hospodářské krize v letech 1934–38 stavělo bez použití mechanizace, tak trochu jako „hladová zeď“) Baťa splavnil páteřní kanál a část Moravy. Vodní cestu použil pro dopravu lignitu ze svého dolu Tomáš v Ratíškovicích. V Sudoměřicích, kam byl dopravován železniční vlečkou, byl výklopníkem sypán do nákladních lodí. Do jedné se vešlo deset vagonů (150 tun) lignitu. Po kanále byla tažena koňmi nebo traktorkem Slavia o výkonu deset koní, výrobkem Baťových závodů v Napajedlech. Kolem kanálu byly potahové stezky, které dnes využíváme pro výstavbu cyklostezek. Vodní cesta částečně vedla korytem Moravy, ve kterém byly lodě taženy remorkéry do podnikového přístavu v Baťově. Plavba byla spuštěna 2. prosince 1938. Na sklonku války ale německá vojska zničila všechny mosty, plavební komory a jezy. Po válce byl Baťův kanál kompletně obnoven. Se změnou politických poměrů byla firma Baťa jako jedna z prvních znárodněna a plavba probíhala jen na několika úsecích. V 60. letech minulého století zcela zaniká. Na začátku 90. let vznikají první snahy o obnovení této vodní cesty. Od roku 1995 pak nadační fond Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, sdružující sedm obcí, položil základ obnovy kanálu pro turistický ruch. Posléze se přidávaly další obce a města a začala se budovat infrastruktura cestovního ruchu. Dnes je Baťův kanál vnímán jako spojnice turistických atraktivit Moravského Slovácka. Po vzniku současných krajů jsme v nich získali další podporovatele a k pilotním projektům vytváření strategie pro marketing, propagaci i pro samotnou infrastrukturu podporu z evropských dotačních titulů.



Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new