Menu

Anketa

15. 05. 2001

V České republice převažuje povědomí, že lázně jsou především pro nemocné. Nehodlám tento názor komukoliv vyvracet, ale podle mne jsou lázně České republiky díky svým jedinečným přírodním léčivým zdrojům, prostředí a vybavenosti jek pro nemocné, tak pro zdravé lidi zároveň. Není důvod jednu skupinu diskriminovat na úkor druhé už proto, že lázeňská letoviska – sídla či místa – jsou s to uspokojit všechny. Lázeňská turistika je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících disciplín českého hospodářského odvětví, kterým bezesporu průmysl cestovního ruchu je, a české léčebné lázeňství je světově proslulé. A pro koho tedy české lázně jako by nebyly? Odpověď si můžete odvodit i podle žebříčku priorit deklarovaných skutky nebo alespoň slovy námi volených představitelů a jimi řízených úřadů.
Anketní otázka pro šesté vydání Průvodce labyrintem českého cestovního ruchu Všudybyl, jehož hlavním tématem je lázeňství, zní:

Co českému lázeňství přinesl návrat tržního hospodářství?

Jiří Milský – předseda představenstva a.s. Imperial Karlovy Vary
Každá změna přináší jak pozitivní, tak negativní stránky. My, jako akciová společnost primárně podnikající v lázeňství a hotelnictví, máme tendenci vidět spíše ty pozitivní a využívat jich ku prospěchu našich klientů. Hlavním pozitivem je to, že s otevřením trhu po roce 1990 nastal mimořádně silný tlak na zvýšení kvality poskytovaných služeb. V českém lázeňství, v jeho  komerčním způsobu provozování (tzn. bez permanentní závislosti na zdravotních pojišťovnách), došlo k obrovskému nárůstu kvality poskytovaných služeb a kvantity – šíře nabídky. Naprosto zásadně se změnila struktura pobytů. Oproti dřívějšímu až téměř kasárensky nemocničnímu způsobu jsou dnes pobyty stavěny na poptávce klientů a na snaze lázeňských subjektů jim vycházet vstříc. Toto vše s sebou přineslo zvýšený tlak na financování, na kvalifikaci a dovednostní úroveň personálu. Udělali jsme veliký krok k tomu, že za medicínskou složkou, která byla nosnou a měla v českém lázeňství vysokou úroveň, jsme na vysokou úroveň dostali i služby ubytovací, stravovací a programové. Průmysl volného času pokročil notně vpřed. Již dnes jsou naše lázně ve sjednocované Evropě vysoce konkurenceschopné.

MUDr. Jiří Poděbradský – Lázně Lipová
Skončilo rozdělování lázeňské léčby zasloužilým odborářům, postupně převládá především zdravotní hledisko a důraz je kladen na léčení (nikoliv rekreaci). Je potěšitelné, že náhled na aktivní postoj k vlastnímu zdraví se stává naší populaci vlastní. Pacientům se dostává individuálně přizpůsobená specializovaná zdravotnická péče, bez negativního vlivu delší hospitalizace. Edukace optimálních životních návyků (stravovacích, pohybových a dalších) probíhá v příjemném prostředí, obvykle jak individuální, tak skupinovou formou a tím je jejich začlenění do běžného denního stereotypu snazší.
Negativní stránka spojená s návratem tržního hospodářství je nesystematický přístup Ministerstva zdravotnictví ČR k začlenění lázeňské léčby do subsystému následné zdravotní péče, donedávna odlišný přístup zdravotních pojišťoven k tvorbě cen lázeňské péče, spontánní rozdělení lázní na „západní“ (bohaté) a „východní“ (chudé). Přetrvává názor (především u části státní administrativy), že lázeňská léčba je spíše rekreací než léčením. Ekonomický přínos lázeňské léčby (zvýšení kvality života, snížení nemocnosti, snížení nákladů na léky apod.) je diversifikován do řady resortů a tím obtížně kvantifikovatelný.

MUDr. Mečislav Lukosz – ředitel Státních léčebných lázní Darkov, s. p. Karviná
Z pohledu Státních léčebných lázní Darkov se domnívám, že pozitiva tržního hospodářství silně převažují. Nástup tržního hospodářství nám např. umožnil zmodernizovat naše lázeňské zařízení. Všeobecně pak začíná českých lázní využívat čím dál tím více zahraničních klientů. To je přínosem nejen pro podnikatelské subjekty provozující lázně, ale i pro stát. Novodobá epocha umožnila rozšířit výměnu zkušeností a spolupráci v evropském kontextu a pomalu se nám daří etablovat i v zámoří. Co se týče naší klientely, začali nás vyhledávat lidé, kteří to obzvlášť potřebují a ubývá těch, kteří jezdili trávit tzv. „křížkovou“ dovolenou. Navíc lázeňství z pohledu preventivní péče přimělo přemnohé lidi zamyslet se nad sebou a vyčlenit si určitou část roku a peněz na preventivní ozdravné lázeňské pobyty.

Mgr. Milena Březinová – obchodní manažerka Lázně Velichovky a.s.
Za posledních 50 let, kdy slatinné Lázně Velichovky společně s dvěma dalšími lázněmi tvořily „Státní lázně“, neproběhly žádné rozsáhlejší úpravy objektů. Pojišťovnami několik let neupravované ceny za léčebné, ubytovací a stravovací služby k modernizaci lázní nijak nepřispěly. Byli jsme proto nuceni ubytovávat pacienty v pokojích, které byly mnohdy na nízké úrovni. Se změnou hospodaření v posledním období si ale i tak malé lázně jako Velichovky vytvořily prostor k modernizaci a rekonstrukci lázeňských objektů a provozů. Od roku 1998 jsme po rekonstrukci otevřeli 3 lázeňské vily, které pacientům a klientům nabízejí téměř 150 lůžek v pokojích s vlastním příslušenstvím a v současné době již standardním vybavením TV, lednicí, telefony, na některých pokojích i s možností připojení k internetu. Dnes můžeme ubytovat necelé čtyři stovky pacientů, kteří si v našich lázních léčí nemoci pohybového ústrojí.
Lázeňství jako součást cestovního ruchu podléhá vlnám módnosti, na které je třeba reagovat.
Vytváří se prostor pro komerční nabídku pobytů a služeb. Otevření hranic do Evropy má také za následek skutečnost, že klienti mají po zkušenostech v zahraničí zvýšené nároky na kvalitu poskytovaných služeb.

Josef Neufus – obchodní ředitel Orea Hotels
Porovnání stručné retrospektivy a současné reality ukazuje na negativa i pozitiva samo.
Československé lázně dříve – týdenní pobyt s plnou penzí na poukaz nebo za 180,– Kčs, lázeňští hosté, chlubící se navzájem (ti, kteří se nebojí), jakým způsobem tentokrát převezli doktora, aby jim „napsal lázně“ nebo jak jim jde závodní rada či rekreační referent na ruku (ti pracovně nebo ideologicky zasloužilí), diametrálně rozdílný přístup k tzv. rekreantům, samoplátcům a devizovým cizincům … To vše v kulisách vesměs vybydlených hotelů, často nevkusně a stroze účelově rekonstruovaných a vybavených více či méně unifikovaným nábytkem; recepční v hotelech, kteří vlastně nejsou recepčními, ale vrátnými, jednotné nástupy na stravu a referentem přidělená místa u stolů, sporadické úsměvy zaměstnanců, z nedostatku obvyklých forem kultury zřízené funkce kulturních referentů…
Rok 2001 – OREA Hotels s 23 hotely a 5800 lůžky je největším provozovatelem hotelů a franšízorem v hotelnictví ČR. V lázeňských městech a místech (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Luhačovice, Sedmihorky) lze nalézt značku OREA Hotels celkem na 12 zařízeních a jejich kapacita čítá 1896 lůžek.
Vnímám rostoucí význam fenoménu lázeňské turistiky, kdy využití lázeňských míst není omezováno počtem lékařských nebo odborářských poukazů. Asi největší výhodou tržního hospodářství je narovnání podmínek hospodářské soutěže.
Úsměv se stal standardem, kvalita ubytovacích i stravovacích služeb dramaticky vzrostla, obrovský vnitřní dluh oboru je díky rostoucí ekonomické úspěšnosti postupně vyrovnáván (jen prostředky vložené do oprav hotelů OREA Hotels Monty a Bohemia v Mariánských Lázních činí 67 mil. Kč) a hlavně – host je host a ne rekreant, samoplátce či cizinec, kterého je třeba za každou cenu oškubat.


Archiv vydání

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 05/2019
05/2019 číst aktuální číslo
Czech specials new