Menu

I vejdu tam také a spatřím, že tu ještě hrad není, než plac, na němž množství lidí stojí , zhůru k vyšším palácům vzhlédajících a vzdychajících, Když sem se ptal: „Co ti tu dělají?“, odpovědíno mi, že jsou čekanci, laskavého paní Fortúny vzezření a na hrad puštění očekávající. „A co se ne všickni ještě tito tam dostanou? Však všickni o to věrně pracovali.“ Odpověděl: „Přičíněti se každý můž, jak ví a umí; naposledy však na paní Fortúně, koho ona k sobě přijíti1 chce neb nechce, záleží. Můžeš se podívati, jak to jde.“ I vidím, že tam již výše žádných schodů ani bran není, než kolo jakési ustavičně se točící, k němuž kdo se připjal, zhůru na podlahu vynešen byl a tam teprv od paní Fortúny přijat a dále puštěn. Dole pak nemohl, kdo chtěl, kola se chytiti, než koho k němu uřednice paní Fortúny, jménem Náhoda, přivedla, aneb na ně vsadila: jinému každému ruce sklouzly. Ta pak rejentka Náhoda chodila mezi houfem, a koho se ji událo, toho chytila a na kolo vsadila: ježto2 se ji někteří velmi na oči tiskli, rukou podávali, prosili, své vynaložené práce, poty, mozoly, šrámy a jiné zasloužilosti předstírajíce. Ale já držím, že naprosto hluchá i slepá býti musila, tak se nic ani osobám nevzhlédala3, ani proseb nedbala.

Ale já držím, že naprosto hluchá i slepá býti musila

05. 07. 2003

1přijmout 2ačkoli 3neohlížela se na osoby


Obchod je mocnou čarodějkou, integrujícím činitelem, válečným štváčem i mírotvorcem. Světový obchod byl ten, kdo nejhlasitěji tleskal Československu dobrovolně vyklízejícímu nejen atlasy světa, ale především svá tradiční odbytiště zbraní a dalších komodit jiným, zasloužilejším uskupením. Evropská integrace je také až v první řadě o obchodu, o společném trhu. Ale kdo ze soudných věří, že nás „velký klucí“ chtějí do Evropské unie především proto, aby nám usnadnili uplacírování produkce ve svých zemích? Cestovní ruch je ale byznys, který funguje opačně. Aby inkasoval, nepotřebuje expedovat zboží za kupujícími. Je jediným průmyslem, který dokáže generovat spotřebitele nad rámec stávajících. Tito zákazníci (kteří mají obdobné potřeby jako stálí obyvatelé, jen za ně daleko více utrácejí) do destinací přicházejí, přijíždějí, přilétají či připlouvají, aby se tam kochali krásami, užívali života, vzdělávali se, nebo za obchody, zkrátka čerpat a platit služby, nakupovat. Český průmysl cestovního ruchu je odvětvím, kterému volný pohyb osob a zboží rozhodně neublíží, protože, vzdor našemu a nám vlastnímu sebepodceňování turistické bonity Česka a zavedené praxi vysílání záporných signálů o sobě samých do zahraničí, u nás vždycky bylo na co se dívat, co navštěvovat a čím se kochat.
 

Jaromír Kainc,
nakladatel Všudybylu

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001