Menu

Aby dobrozdání profesní organizace bylo podmínkou

27. 11. 2005

Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu – HO.RE.KA ČR má statut živnostenského společenstva s působností na území celé České republiky. V souvislosti s hlavním tématem – gastronomií – jsem oslovil jeho prezidentku Ing. Mirku Luprichovou. Paní prezidentko, již tři a půl roku stojíte v čele živnostenského společenstva – HO.RE.KA ČR.
Za tu dobu se nám podařilo úspěšně ovlivnit řadu věcí. Mohla bych zmínit připomínkování novely Autorského zákona nebo zachování výše daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb ve snížené pětiprocentní sazbě. Novelizaci vyhlášky Zákona 258 O veřejném zdraví a Vyhlášky 107. Pochopitelně, na některé věci jsme byli „krátcí“, jako např. na daň z přidané hodnoty u stravovacích služeb. Za dobu, co jsem v čele společenstva, se nám podařilo naše obory stmelit a sjednotit v rámci Platformy cestovního ruchu při Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, v jehož jsem v představenstvu.

Zmínila jste daň z přidané hodnoty u stravovacích služeb.
Od 1. května 2003 vstoupila v platnost 19% sazba DPH na stravovací služby. Do té doby byly stravovací služby ve snížené 5% sazbě. Bohužel se nám je tam nepodařilo udržet, přestože si u stravovacích služeb jednotlivé státy Evropské unie mohly výši DPH upravit. Resp. mohly si vyjednat výjimku, jako to na dva roky učinily Maďarsko nebo Polsko. To, že se tak v případě Česka nestalo, je věcí priorit české vlády a jejích vyjednavačů.

Pětiprocentní daň na vstupech a devatenáctipro­centní u výstupů, není to diskriminace lidské práce a živná půda pro šedou ekonomiku?
Je, protože „zbytečnému placení“ se snaží všemožně vyhnout kdekdo. Z některých podnikatelů se proto stali i takoví neplátci DPH, kterým pracovně říkáme „škodiči“. Od 1. května 2003 se snížila hranice plátcovství a plátcem DPH se podnikatelský subjekt stává v okamžiku, kdy dosáhne obratu jeden milion korun. Ti, kteří nechtěli být plátci, to řeší různými manévry. Např. rozdělují restaurace na několik provozoven, kde (pokud to zjednoduším) od pondělí do středy provozuje živnost manžel, ve čtvrtek a pátek manželka, v sobotu a neděli děti. Dělají kavárnu zvlášť, cukrárnu zvlášť atd. Tím, že zůstali neplátci DPH, se oproti plátcům ocitli ve výhodě. 14 % je slušná marže. Všichni totiž základní potraviny (pokud počítám výjimky, jako jsou mandle, čokoláda atd. a alkohol) nakupujeme s pětiprocentní DPH a je-li jídlo při prodeji zatěžováno 19 %, musí být tento rozdíl mezi vstupy a výstupy znát na konečné ceně. To způsobuje nerovné podmínky mezi soutěžiteli na trhu poskytování stravovacích služeb. Další způsob jak neplatit 19% DPH vychází z toho, jak Ministerstvo financí ČR specifikovalo, co je restaurace a co není. Nejsou jimi např. podniky rychlého občerstvení, pokud si klient bere jídlo s sebou. Takové stravovací služby jsou zatíženy pouze 5 %, kdežto když vám jídlo dají na tácek, abyste je mohl zkonzumovat v restauraci, mělo by být zatíženo 19 % DPH. U jídla, coby zboží, se ale jedná o stejný výrobek, přičemž náklady na lidské zdroje, nájmy a energie spojené s provozováním těchto tzv. pětiprocentních služeb jsou logicky nižší. Docela by mne zajímalo, jak vůbec a jak moc důsledně je tato kontroverzní norma kontrolována. Už jen např. na pozadí toho, že teprve nedávno inspekce zjistila kdovíkolikaleté zásadní nesrovnalosti u řady čínských restaurací.

Další kapitolou jsou podniky provozující nekalou soutěž, jako např. školní a závodní jídelny fungující v pětiprocentním režimu DPH, které spolu se stravováním osob, pro něž jsou určeny, poskytují stravovací služby i tzv. pasantům. Navíc tyto vývařovny bývají úplně nebo částečně financovány z prostředků státního rozpočtu. Mají mnohem nižší náklady a mohou tak v tomto prostředí nerovné hospodářské soutěže, do níž se coby soutěžitelé zapojují, konkurovat cenou podnikatelským subjektům. Prodávají stravovací služby lidem z okolních úřadů a podniků, kteří, kdyby tuto možnost neměli, pravděpodobně by se chodili stravovat do zařízení zatěžovaných 19% DPH na výstupech. Poukazujeme na to delší dobu. Nekalosoutěžní jednání je dramatické. Z některých míst máme signály, že se již tímto způsobem konkurenci zcela podařilo odbourat naše členské restaurace, protože se jejich někdejší hosté chodí stravovat do školních jídelen, kde je to pro ně výrazně levnější.

Zmínila jste inspekcí nedávno zjištěný zoufalý stav některých restaurací. Podle stávajícího Živnostenského zákona (že by snad v zájmu ochrany a podpory veřejného zdraví?) ale může hospodu, resp. pohostinské služby v Česku provozovat každý, kdo má čistý trestní rejstřík a osmnáct let…
Bohužel. Současný Živnostenský zákon neukládá nic. Odbornou praxi ani vzdělání. Živnostenský list na restauraci nebo hotel si v podstatě může pořídit každý. Stačí odborný zástupce na prvních pět let podnikání. Otázka odborného zástupce je rovněž kontroverzní, protože jím může být jakýkoliv člověk, který už pět let působí v oboru. Typické znaky tohoto systému a la „kafkovský zámek“ v nedávné době skutečně ilustrovaly restaurace, u nichž byly zjištěny obrovské nesrovnalosti v dodržování zákonných norem, hygieny apod. Na mě to dělá dojem, že majitelé mnoha podniků ani neví, že pro jejich podnikání platí nějaké normy. Že vůbec nic nevědí o systému kritických bodů. V restauraci prostě nemohou chybět dřezy, baterie, roztloukárny vajec a další věci, které H.A.C.C.P. ukládá. Bez nich totiž nesmí být restaurace zkolaudována. Zpracovali jsme proto seznam právních norem – zákonů a vyhlášek, které musí každý provozovatel restaurace splňovat. To, o co usilujeme, je, aby jednou z podmínek provozování hostinské či ubytovací činnosti bylo členství nebo dobrozdání autorizované profesní organizace. Tedy, že adept ví, o čem je v oboru řeč. Pohostinská činnost je živnost jako každá jiná a HO.RE.KA ČR usiluje o znovunalezení důvěry k našim oborům a pěstování stavovské cti, aby každý věděl, že chce-li v nich podnikat, musí splňovat jistou odbornost dalece přesahující to, co je v současné době zakotveno v Živnostenském zákoně. sty restaurantu bezplatné parkoviště v areálu hotelu.

Zprava: Prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA Ing. Mirka Luprichová, PhDr. Miroslav Navara ze sdružení novinářů píšících o cestovním ruchu ATchJET, prezident Národní federace hotelů a restaurací ČR Ing. Pavel Hlinka, rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Doc.Ing. Věra Seifertová.CSc. a generální sekretář Národní federace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek. v hotelu Inter.Continental Praha. 27. října zde prezidenti HO.RE.KA a NFHR ČR oznámili úmysl představenstev obou asociací navrhnout svým členům spojit se v jednu silnou organizaci.



www.horeka.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo