Menu

7. seminář Sdružení lázeňských míst ČR

03. 11. 2015

Sdružení lázeňských míst České republiky uspořádalo 2. října 2015 v Teplicích seminář s názvem „Vliv mezinárodní situace na národnostní struktury klientely“. Při té příležitosti jsem o rozhovor požádal předsedu sdružení, primátora Karlových Varů Ing. Petra Kulhánka.
Pane primátore, seminář se věnoval problematice, jak mezinárodní situace a přístup Česka k ní ovlivňují počty a skladbu zahraničních hostů v lázních Slezska, Moravy a Čech.
Mezinárodní situace má svým způsobem vliv na spektrum návštěvníků a pobytů i v těch lázeňských místech, která se orientují hlavně na tuzemské hosty. V Karlových Varech a v západočeském regionu, tradičně vyhledávaných zahraniční klientelou, proto její vliv pociťujeme velmi silně. Ve svém příspěvku jsem hovořil o tom, co vedlo ke změně spektra návštěvníků lázní a co tato změna s sebou nese. Jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska handlingu – péče o hosty na územích lázeňských měst a obcí. Ti z nových zdrojových destinací mají oproti dosavadním lázeňským hostům odlišné požadavky na jazykovou vybavenost poskytovatelů služeb, na své duchovní, společenské, kulturní a sportovní vyžití. Mají i jiné stravovací návyky. To jsou aspekty, které dnes lázeňská místa v České republice, na jejichž územích mají mezinárodní klientelu, řeší. Ať jsou z východní Asie, zejména z kontinentální Číny a Tchaj-wanu, nebo z dalších zemí. Připravit se na hosty z těchto zdrojových destinací není levné, je to však vyváženo novým segmentem (zpravidla) finančně vysoce bonitních návštěvníků nakupujících služby a výrobky na území dotyčných měst a obcí. Podíváme-li se na Karlovy Vary, panuje tu skepse z propadu návštěvnosti ruské klientely. Přitom by bylo dobré si všimnout, že už je částečně kompenzován návratem tuzemských hostů, ať pojištěnců, nebo samoplátců. Že posilují němečtí klienti. Rostou příjezdy z Asie. A i když zatím v absolutních číslech nelámou rekordy, jejich nárůst je strmý. Z Arabského poloostrova je zájem stabilní nebo rovněž roste, stejně tak z Izraele. Byť počty a souhrnná ekonomická síla těchto „nových“ hostů nedosahuje plné kompenzace ekonomických ztrát způsobených úbytkem ruských lázeňských hostů, znamená výrazné zmírnění dopadů jejich absence na mikroekonomiku lázeňských sídel, a to nejen v případě Karlových Varů. Jsem navíc přesvědčen, že se ruský zdrojový trh nějakým způsobem stabilizuje. Ve výsledku to pro česká lázeňská místa bude znamenat daleko vyváženější spektrum hostů a návštěvníků, takže úbytek klientely z té které země už nebude mít na jejich mikroekonomiky drtivý vliv. Snažil jsem se tu říci, že ne všechno je tak černé a negativní, a doporučit, na co je třeba se zaměřit, abychom mohli absorbovat nové segmenty hostů, kteří chtějí do Česka. Tedy že na ně musíme být připraveni.

Jak primátoři (neboť Karviná má rovněž primátora) a starostové lázeňských míst vnímají současný přístup Ministerstva zdravotnictví ČR k českému léčebnému lázeňství?
Jako jeden z nejpozitivnějších obratů posledních let. Díky němu se podařilo stabilizovat mikroekonomiku většiny lázeňských sídel. Díky na lázeňství a pobyty hostů navazujícím výrobám a službám došlo na jejich územích k hospodářskému oživení. Koupěschopná poptávka spotřebitelů z vnějších ekonomických systémů (nejen zahraniční klientely, ale zejména tuzemských hostů z jiných regionů) přispěla ke stabilizaci a vzniku dalších pracovních míst. V současné době už se proto nemluví o přežití českého lázeňství, ale hovoříme o jeho normálním fungování a investicích do jeho rozvoje. Postoj Ministerstva zdravotnictví ČR, zejména ministra Němečka, který byl hlavním hybatelem těchto změn, starostové a primátoři ze Sdružení lázeňských míst ČR vysoce kvitují. Zdravotní pojišťovny tento trend akceptují. Koneckonců, byly závislé na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR, kolik z finančních prostředků bude vráceno do léčebného lázeňství.

Dovolím si citovat jeden z axiomů: „Člověk léčí, příroda uzdravuje.“ Nicméně na to, jak významnou roli přírodní léčivé zdroje mohou sehrávat při uzdravování, rekonvalescenci a zmírňování devastačních důsledků chronických nemocí, jakou ve zdravotní prevenci a pro udržení výkonnosti lidských zdrojů, tedy pro zajištění konkurenceschop­nosti České republiky, by balneologie měla daleko víc využívat nejnovějších poznatků vědy a výzkumu. Tedy mít k dispozici výsledky práce expertů státních vědeckých a výzkumných pracovišť, jako je tomu u ostatních oborů medicíny.
Tady má stát v oblasti vědy a výzkumu opravdu značný dluh. Vědecká výzkumná činnost v oblasti balneologie podporovaná státem byla přerušena na konci minulého století. Přitom je to ale to zásadní, co jakýkoliv medicínský obor potřebuje. Bez vědeckého výzkumu se totiž není s to rozvíjet. Je třeba nejen z hlediska péče o zdraví národa, ale i hospodářských zájmů státu (nejen konkurenceschop­nosti – výkonnosti lidských zdrojů, ale i příjmů státu z útrat zahraničních hostů na českém území, které ovlivňují jeho platební bilanci) prokazatelně argumentovat, nakolik účinně léčebné lázeňství doplňuje a navazuje na zbývající medicínské obory a léčby a že je svou účinností u některých indikací převyšuje. Proto na řadě míst vznikly a vznikají vědecká výzkumná balneologická pracoviště – v Karlových Varech byl obnoven Balneologický institut, který se začíná stávat institucí, jež je akceptována ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho chod však nefinancuje stát, ale partneři.


 

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo
Czt