7. seminář Sdružení lázeňských míst ČR

Sdružení lázeňských míst České republiky uspořádalo 2. října 2015 v Teplicích seminář s názvem „Vliv mezinárodní situace na národnostní struktury klientely“. Při té příležitosti jsem o rozhovor požádal předsedu sdružení, primátora Karlových Varů Ing. Petra Kulhánka.
Pane primátore, seminář se věnoval problematice, jak mezinárodní situace a přístup Česka k ní ovlivňují počty a skladbu zahraničních hostů v lázních Slezska, Moravy a Čech.
Mezinárodní situace má svým způsobem vliv na spektrum návštěvníků a pobytů i v těch lázeňských místech, která se orientují hlavně na tuzemské hosty. V Karlových Varech a v západočeském regionu, tradičně vyhledávaných zahraniční klientelou, proto její vliv pociťujeme velmi silně. Ve svém příspěvku jsem hovořil o tom, co vedlo ke změně spektra návštěvníků lázní a co tato změna s sebou nese. Jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska handlingu – péče o hosty na územích lázeňských měst a obcí. Ti z nových zdrojových destinací mají oproti dosavadním lázeňským hostům odlišné požadavky na jazykovou vybavenost poskytovatelů služeb, na své duchovní, společenské, kulturní a sportovní vyžití. Mají i jiné stravovací návyky. To jsou aspekty, které dnes lázeňská místa v České republice, na jejichž územích mají mezinárodní klientelu, řeší. Ať jsou z východní Asie, zejména z kontinentální Číny a Tchaj-wanu, nebo z dalších zemí. Připravit se na hosty z těchto zdrojových destinací není levné, je to však vyváženo novým segmentem (zpravidla) finančně vysoce bonitních návštěvníků nakupujících služby a výrobky na území dotyčných měst a obcí. Podíváme-li se na Karlovy Vary, panuje tu skepse z propadu návštěvnosti ruské klientely. Přitom by bylo dobré si všimnout, že už je částečně kompenzován návratem tuzemských hostů, ať pojištěnců, nebo samoplátců. Že posilují němečtí klienti. Rostou příjezdy z Asie. A i když zatím v absolutních číslech nelámou rekordy, jejich nárůst je strmý. Z Arabského poloostrova je zájem stabilní nebo rovněž roste, stejně tak z Izraele. Byť počty a souhrnná ekonomická síla těchto „nových“ hostů nedosahuje plné kompenzace ekonomických ztrát způsobených úbytkem ruských lázeňských hostů, znamená výrazné zmírnění dopadů jejich absence na mikroekonomiku lázeňských sídel, a to nejen v případě Karlových Varů. Jsem navíc přesvědčen, že se ruský zdrojový trh nějakým způsobem stabilizuje. Ve výsledku to pro česká lázeňská místa bude znamenat daleko vyváženější spektrum hostů a návštěvníků, takže úbytek klientely z té které země už nebude mít na jejich mikroekonomiky drtivý vliv. Snažil jsem se tu říci, že ne všechno je tak černé a negativní, a doporučit, na co je třeba se zaměřit, abychom mohli absorbovat nové segmenty hostů, kteří chtějí do Česka. Tedy že na ně musíme být připraveni.

Jak primátoři (neboť Karviná má rovněž primátora) a starostové lázeňských míst vnímají současný přístup Ministerstva zdravotnictví ČR k českému léčebnému lázeňství?
Jako jeden z nejpozitivnějších obratů posledních let. Díky němu se podařilo stabilizovat mikroekonomiku většiny lázeňských sídel. Díky na lázeňství a pobyty hostů navazujícím výrobám a službám došlo na jejich územích k hospodářskému oživení. Koupěschopná poptávka spotřebitelů z vnějších ekonomických systémů (nejen zahraniční klientely, ale zejména tuzemských hostů z jiných regionů) přispěla ke stabilizaci a vzniku dalších pracovních míst. V současné době už se proto nemluví o přežití českého lázeňství, ale hovoříme o jeho normálním fungování a investicích do jeho rozvoje. Postoj Ministerstva zdravotnictví ČR, zejména ministra Němečka, který byl hlavním hybatelem těchto změn, starostové a primátoři ze Sdružení lázeňských míst ČR vysoce kvitují. Zdravotní pojišťovny tento trend akceptují. Koneckonců, byly závislé na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR, kolik z finančních prostředků bude vráceno do léčebného lázeňství.

Dovolím si citovat jeden z axiomů: „Člověk léčí, příroda uzdravuje.“ Nicméně na to, jak významnou roli přírodní léčivé zdroje mohou sehrávat při uzdravování, rekonvalescenci a zmírňování devastačních důsledků chronických nemocí, jakou ve zdravotní prevenci a pro udržení výkonnosti lidských zdrojů, tedy pro zajištění konkurenceschop­nosti České republiky, by balneologie měla daleko víc využívat nejnovějších poznatků vědy a výzkumu. Tedy mít k dispozici výsledky práce expertů státních vědeckých a výzkumných pracovišť, jako je tomu u ostatních oborů medicíny.
Tady má stát v oblasti vědy a výzkumu opravdu značný dluh. Vědecká výzkumná činnost v oblasti balneologie podporovaná státem byla přerušena na konci minulého století. Přitom je to ale to zásadní, co jakýkoliv medicínský obor potřebuje. Bez vědeckého výzkumu se totiž není s to rozvíjet. Je třeba nejen z hlediska péče o zdraví národa, ale i hospodářských zájmů státu (nejen konkurenceschop­nosti – výkonnosti lidských zdrojů, ale i příjmů státu z útrat zahraničních hostů na českém území, které ovlivňují jeho platební bilanci) prokazatelně argumentovat, nakolik účinně léčebné lázeňství doplňuje a navazuje na zbývající medicínské obory a léčby a že je svou účinností u některých indikací převyšuje. Proto na řadě míst vznikly a vznikají vědecká výzkumná balneologická pracoviště – v Karlových Varech byl obnoven Balneologický institut, který se začíná stávat institucí, jež je akceptována ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho chod však nefinancuje stát, ale partneři.

 

• www.jedemedolazni.cz