62. výroční Dne nezávislosti Malajsie
04. 11. 2019
Její Excelence velvyslankyně Malajsie v Česku paní Zanariah
Zainal Abidin pořádala 12. září 2019 v Praze v Rumah Malaysia
(„Malajsijském domě“) recepci ke státnímu svátku Malajsie,
k 62. výročí vyhlášení její nezávislosti na Velké Británii
(31. srpna 1957). Recepce se zúčastnili členové pražského diplomatického
sboru, členové spolku Přátelé Malajsie, představitelé podnikatelské
sféry, akademických institucí a další hosté. Oficiální část zahájily
národní hymny Malajsie a Česka, po kterých následovaly projevy
velvyslankyně Malajsie a náměstka ministra zahraničních věcí České
republiky Martina Tlapy.
Při té příležitosti jsem se paní velvyslankyně zeptal: Jak se
v Malajsii slaví Den nezávislosti?
Den nezávislosti neboli „Hari Merdeka“ slavíme po celé zemi. V jeho
předvečer se po celé zemi konají nejrůznější koncerty a představení.
Těsně před hodinou vyhlášení nezávislosti začíná odpočet, načež
následují ohňostroje. Tento rok se hlavní průvod konal ve městě
Putrajaya, což je federální administrativní centrum Malajsie. Svou
přítomností slavnost ozdobila Jejich Veličenstva král a královna Malajsie.
Zaznělo čtrnáct královských salv, které symbolizují 14 států a
federálních teritorií Malajsie. Po celé zemi se konaly slavnostní
přehlídky, průvody, kulturní představení, sportovní akce aj. Hlavní
událostí byla přehlídka na náměstí v Putrajaye na téma „Sayangi
Malaysiaku, Malaysiaku Bersih“ (Milujme naši Malajsii, čistou
Malajsii). Měla čtyři části: „Státnost“, „Veřejný
pořádek“, „Národní bezpečnost“ a „Milujme Malajsii, čistou
Malajsii“.
Malajsie je respektovanou pokrokovou suverénní zemí.
Ale vždy tomu tak nebylo. Po dobu 446 let, od roku 1511 až do roku 1957,
jsme byli okupováni řadou cizích mocností, od Portugalců přes Nizozemce,
Brity, Japonce a znovu Brity. Den nezávislosti je proto nesmírně významný,
protože připomíná přelomový okamžik, kdy jsme se stali pány ve své
vlastní zemi. Pro Malajsijce je proto důležité, aby si připomínali
historii své země a boj za nezávislost, díky kterému je dnes na nás
určovat směřování našeho státu a žít podle sebe, podle našich tradic a
zvyků. Jsme vděčni našim předkům, kteří nám umožnili žít ve
svobodné a nezávislé zemi. Od vyhlášení nezávislosti dosáhla Malajsie
velkého pokroku, během něhož jsme si získali respekt jiných států. To
nám umožnilo hrát zásadní roli v mezinárodních záležitostech a
obhajovat témata všeobecného prospěchu.
Česko si letos připomíná třicet let od sametové
revoluce.
Rovněž získání nezávislosti Malajsie bylo dosaženo nenásilně. Začalo
zformováním místních politických stran ve 40. letech 20. století.
Přilákaly občany a zápal pro nezávislost postupně rostl. V roce 1955 se
konaly první volby a Jeho královská Výsost Tunku Abdul Rahman se stal
premiérem tehdejší Malajské federace. V lednu 1956 pak vedl misi do
Londýna s cílem vyjednat na Velké Británii nezávislost a to se mu
zdařilo. Smlouva, která byla podepsána 8. února 1956, stanovila, že
Malajská federace získá nezávislost 31. srpna 1957. Občanům to bylo
sděleno 20. února 1956, ihned po návratu delegace z Londýna. Zpráva byla
přijata s všeobecným nadšením. V noci na 31. srpna 1957, přesně
o půlnoci, byla v Kuala Lumpuru spuštěna britská vlajka a vztyčena vlajka
Malajské federace. Vyhlášení nezávislosti se konalo 31. srpna
1957 v 9.30 hodin ráno na stadionu Merdeka v Kuala Lumpuru. První premiér
země, Jeho královská Výsost Tunku Abdul Rahman, přečetl deklaraci
nezávislosti a sedmkrát zvolal „MERDEKA.“ Toto opakovaly tisíce lidí na
zaplněném stadionu. „Merdeka“ znamená svoboda.
V roce 1963, po připojení Sabahu a Sarawaku (dva státy na severním Borneu),
se Malajská federace přejmenovala na Malajsii. Zformování Malajsie a
vymanění se Česka z komunistického područí má jistou podobnost, a to
konkrétně, že toho obě země dosáhly nenásilnou cestou. To odráží
postoj obou zemí, že případné rozdíly se mají řešit mírovými
prostředky. Chtěla bych využít této příležitosti a poblahopřát České
republice k 30. výročí sametové revoluce a popřát vaší zemi a jejím
lidem pevné zdraví a prosperitu.
Jaké je vaše oblíbené místo v Česku?
Český Krumlov. Hrad ze 13. století s barokními, gotickými a
renesančními prvky. Úžasné výhledy na Vltavu a staré město z vyhlídky
na věži, dlážděné ulice a celková krása tohoto malebného města jsou
prostě úchvatné. Byla jsem tam již několikrát a ráda bych se tam opět
znovu podívala.
Která místa Malajsie byste českým turistům doporučila
vy?
Rok 2020 razíme ve znamení hesla: „Navštivte Malajsii.“ Tato kampaň se
zaměří na ekoturismus, umění a kulturu. Jejím cílem je v Malajsii
přivítat 30 milionů turistů a utržit ve zmíněném roce 25 miliard USD.
Malajsie má pro každého něco. Pro ilustraci: máme hory, deštné pralesy,
jeskyně staré miliony let, exotickou flóru a faunu, světově proslulé
destinace pro potápěče, nerušené a scénické ostrovy s písečnými
plážemi, moderní města se svou historií, ráj pro milovníky dobrého
jídla a díky multikulturalismu rozmanitou kulturu. Navíc u nás sluníčko
svítí celoročně. Srdečně zvu obyvatele Česka, aby přijeli a objevovali
četné divy Malajsie. Čeští turisté běžně navštěvují Kuala Lumpur a
ostrovy Langkawi a Pangkor. Chtěla bych jim navrhnout návštěvu také nových
destinací, jako například státního parku Royal Belum, Kuchingu či
Penangu.
Royal Belum se nachází ve státě Perak na severozápadním
pobřeží malajského poloostrova.
Máme tam Temenggor, druhé největší jezero v kontinentální Malajsii, a
mnoho krásných vodopádů. Mezi atrakce a aktivity patří stezky v džungli
a výlety po řece. Můžete pátrat po rafléziích (největší druh květin
na světě) a navštívit Kampung Chuweh (autentickou vesnici domorodých
obyvatel).
Kuching, hlavní město státu Sarawak, se nalézá na severu
Bornea.
Místní stezka kulturního dědictví má 26 zastávek s různými
památnými budovami a význačnými místy, muzei, chrámy a zahradami. Je to
město s velkým kulturním bohatstvím, které nabízí směs místních,
západních a východních vlivů a vše je v docházkové vzdálenosti.
A co Penang?
Penang je ostrov, odkud pocházím. Je na severozápadě pevninské části
Malajsie a sluje bohatým multikulturním dědictvím. V Penangu je řada
chrámů, zřícenin, muzeí, původních lesů a také nádherné pláže,
takže cesta tam se rozhodně vyplatí. Od cizích obchodníků dostal ostrov
v minulosti přezdívku „perla Orientu“ a je i gastronomickým rájem.
Centrum jeho hlavního města, George Townu, je na seznamu světového
kulturního dědictví UNESCO a k vidění tam jsou tradiční architektura,
umění i řemesla.
