Menu

480. sezona lázní Slatinice

12. 06. 2006

Lázně Slatinice

se nacházejí v malebném prostředí obce Slatinice na úpatí Malého Kosíře na půli cesty mezi Olomoucí a Prostějovem. Využívají minerální pramen přírodní sirné vody s hypotonickým obsahem sirovodíku pro léčbu onemocnění pohybového ústrojí; stavu po operacích kloubních náhrad; po úrazech pohybového ústrojí; léčbu tělesné nadváhy aj.

Rozhovor s předsedou představenstva a ředitelem akciové společnosti Lázně Slatinice panem Martinem Vybíralem jsem zahájil konstatováním, že každý demokratický stát si zaslouží takové politiky i takové léčebné lázeňství, jaké má, avšak současné Česko si to svoje (tedy léčebné lázeňství) snad ani nezaslouží.
Podmínky pro léčebné lázeňství jsou v tomto státě nastaveny nedobře. Existují dva faktory, jimž musí české léčebné lázeňství čelit, aby nebylo zlikvidováno. Jedním je Ministerstvo zdravotnictví ČR a druhým správa Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Subjekty, včetně pacientů, jejichž existence je spjata s touto oblastí zdravotnictví, budou muset hodně zabrat a nastoupit cestu stát se neopominutelným a směrodatným partnerem lidí řídících směr těchto institucí.

No jo, ale prioritou českého zdravotnictví (coby expanzivního byznysu, do něhož jsou dle kompetenčního zákona vámi zmíněné instituce včleněny) není uzdravovat, ale léčit. A protože se vždycky hraje na výsledky, lze rozhodně nepatřičně, avšak přesto, vyvozovat, že české zdravotnictví a úřady, jež tento resort řídí, k tomu, aby se mohly více a radostněji vyskladňovat léky a vykazovat léčebné úkony, přírodu nepotřebují. V tomto kontextu lze chápat pohnutky zastánců zájmů resortu zdravotnictví, že léčebné lázeňství je jedním ze škůdců tohoto byznysu a že se jim nehodí do krámu.
To asi nehodí. Mám-li to brát podle sebe, používám léků co nejméně. V době ptačích a jiných chřipek není ani tak složité vybrat si z nepřeberné řady léků. Nicméně spousta z nich vyvolává adaptace a mutace virů, a tedy potřebu vyvíjet a vyrábět další a další léky. Ještě jsem však nezaznamenal, že by nějaký vir či zdravotní problém mutoval ve vztahu k léčebným postupům aplikovaným v léčebném lázeňství. Ať už jsou s využitím minerálních či lehce radioaktivních vod, slatiny, bahna apod. Bohužel, přírodní léčivé zdroje nemají lobby jako farmaceutické koncerny a už vůbec jsou bez nároku být na špici ekonomicky nejzajímavějších komodit. Příroda nemá na masivní reklamu, na sponzoring časomíry atd. atd. Léčebné lázeňství pomáhá lidem tím, že „pouze“ dává přírodě prostor vyrovnávat se sama se sebou. Je o přístupu lidí. O vybočení z často velmi stresující a hektické doby. Je o celkovém naladění organismu na blahodárně působící režim, který je nedílnou součástí léčebného lázeňství.

Na úvod jsem provokativně řekl, že posláním byznysu se zdravím je léčit, což nemusí být totožné s cílem uzdravovat, a poukázal jsem na evidentní snahy vyřadit přírodní léčivé zdroje z českého zdravotního systému. To není jen o přesunutí peněz, jež zdravotní systém dává do léčebného lázeňství, ale o daleko obrovitějších penězích, které díky efektivnosti léčebného lázeňství do tohoto systému neputují, protože příroda zvyšuje kvalitu života lidí neskonale levněji než farmaka. Obzvláště pak dětí (viz např. příspěvek ředitelky dětské léčebny Lázně Kynžvart paní Hany Hruškové v Internetovém časopise lidí a o lidech v cestovním ruchu www.e-vsudybyl.cz, heslo pro fulltextový vyhledávač „Specifika lázeňské léčby v Dětské lázeňské léčebně“). Co byste na tento stav naordinoval apatické české společnosti?
Co se týče řízení procesů, mám výhodu, že se v něm v různých odvětvích pohybuji již delší dobu. Principy fungování jakéhokoliv managementu jsou obecně platné. Jsem přesvědčen, že jsme schopni obhájit efektivitu a hospodárnost vynaložených finančních prostředků do léčebného lázeňství. Základem ale je, že se o nás musí vědět! V dnešní době, ovlivňované reklamou a marketingovými aktivitami, nesmíme zůstat stát opodál. Pokud my, léčebné lázně, spojíme své úsilí a uvědomíme si, že si vzájemně neubližujeme podnikatelskými aktivitami, ale pasivitou, dá se dělat mnohé, přičemž veřejné mínění, tj. společenskou poptávku, budeme mít na své straně. Pak už je to jen o poctivé práci a kvalitně odváděném řemesle. Tam není co dalšího ordinovat. České léčebné lázeňství patří do světové špičky, a zahraniční konkurenční lázně se ho proto právem obávají.

Jednou z nejlépe fungujících organizací světa je katolická církev. Teď, v době zahajování lázeňských sezon, se na nich setkávám s jejími čelnými představiteli (např. u vás 13. května ve Slatinicích ve vaší 480. lázeňské sezoně světil prameny olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner). V rozhovoru pro Všudybyl (v listopadu 2004) arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk mj. řekl: „Pan Roman Vacho konstatuje vysokou podzaměstnanost v podmínkách České republiky v oblasti služeb. Obzvláště tristní je tato skutečnost v regionech disponujících velkým, a přitom pramálo využívaným potenciálem přírodních krás, pamětihodností a dalších atraktivit.“ (viz www.e-vsudybyl.cz, heslo: „Když dělám dobro, obdarovávám“). Proč se podle vás katolická církev, ale i ostatní církve tolik angažují v oblasti lázeňství?
Na rozdíl od řady jiných představitelů veřejného života má církev už své vybudováno. Je pravdou, že postavení církví v České republice není až tak ideální. Určitě existují státy, kde je daleko výraznější. Česko je státem, který má za sebou toliko patnáctiletou historii moderního fungování. Je celá řada věcí, resp. hodnot, jež máme pokřiveny minulým režimem. Cosi v tom smyslu: „Když nemám já, tak ať nemá ani soused!“ To je prvek, který se prolíná českou mentalitou a podepisuje se i na českém léčebném lázeňství. Je to ale ve všech oborech. Je infiltrován i do světa řízení věcí veřejných, tedy politiky a politiků. Církev ctí určitý řád a vzývá absolutní hodnoty, v nichž příroda a zdraví zaujímají čelná místa.

V době, kdy Československo patřilo k průmyslově nejrozvinutějším zemím světa, vzkvétalo na našem zemí i léčebné lázeňství.
To je pravda, nicméně doba se změnila. Každý chce rychle dosáhnout úspěchu a co nejvíce stihnout, avšak léčebné lázeňství je sférou klidu. Nicméně, snaha vybočit z hektiky se již začíná projevovat i v současné společnosti. Lidé si začínají uvědomovat přínos relaxace pro následnou výkonnost – hodnotu svého zdraví.

Na pozadí toho, že každá sedmá rodina není s to splácet spotřebitelské úvěry, lze konstatovat, že touha spotřebovávat je na jejich hodnotovém žebříčku daleko výš než zdraví. To se projevuje nejen určitou lhostejností k vlastnímu zdraví. Pokud by absolutní hodnoty, mezi něž zdraví bezesporu patří, nebyly ve společnosti tak pokřiveny, žádný z politiků by si nedovolil vyrukovat s takovým rouháním, jako vyloučit přírodu (rozuměj léčebné lázeňství) z českého zdravotního systému.
Je pravdou, že současná společnost je velice konzumní. Nicméně, co je možné vyčítat předchozímu režimu i současné vládě, že nás učí se o sebe nestarat. Pokud celé vaše zdraví spočívá v tom, že dáte jednu korunu za recept v lékárně, jak se o sebe budete starat? Když si vydobudu (např. vydělám na) nějakou hodnotu, starám se o ni úplně jinak, než když cosi dostanu zadarmo. České zdravotnictví, díky systému, který je nastolen, tak má obrovský problém. Pečovat o své zdraví není na pořadu dne. Jsme naučeni starat se o auto, o televizi, o barák, o to, abychom vypadali, abychom se prezentovali jako úspěšní, ale starat se o vlastní zdraví? To se teprve začínáme učit.

Proč máte rád lázně Slatinice?
Léčebné lázeňství je o zdraví a o lidech. Když vidíte, jak Lázně Slatinice lidem navracejí zdraví, jak pomáhají, je to báječný pocit. Zdejší voda je velmi podobného složení jako piešťanská. Za Rakouska-Uherska byla považována za jednu z nejúčinnějších na pohybové ústrojí. Minerální voda je významným léčebným atributem, který tu vydržel dodnes. Obyvatelé Slatinic mají být (a jistě jsou) na co hrdi. Ostatně, kolik sídel může říci: „Jsme lázeňskou obcí.“ Spolupráce mezi obcí a naší společností je nesmírně důležitá. Za éry předchozích vlastníků se do lázní třicet let neinvestovalo, a my jsme to za posledních pět let, co jsme jejich majiteli, otočili. Peníze nekončí v kapsách akcionářů, ale jsou reinvestovány do dalšího rozvoje. Slatinice jsou nejstaršími lázněmi na Moravě a my jsme v jejich novodobé éře prokázali, že jsou schopny si na sebe a na svůj rozvoj vydělávat.



www.lazneslatinice.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

AKTUÁLNÍ ČÍSLO
VŠUDYBYL 02/2020
02/2020 číst aktuální číslo