400 – 450 miliard Kč

• • Státní fond dopravní infrastruktury pod mimořádně přísnou kontrolou • velmi střízlivá realizační politika • financuje investiční akce na železnici • 360 mil. Kč pro vnitrozemskou vodní cestu • stoprocentně fond údržby silnic • 400 – 450 mld. Kč, aby dopravní infrastruktura odpovídala standardům Evropské unie • výběrová řízení na bedrech investorů •*

Státní fond dopravní infrastruktury byl zřízen za účelem financování dopravní infrastruktury ČR – investování získaných finančních prostředků do výstavby, modernizace, obnovy a údržby silnic, rychlostních komunikací, dálnic, železnic včetně regionálních tratí a vnitrozemských vodních cest. Vznikl ze Zákona 104/2000 Sb. 4. dubna 2000 s právní účinností od 1.7.2000. Jeho ředitelem byl 21. srpna 2000 jmenován Ing. Pavel Švagr, CSc. Fond funguje od začátku září 2000. Pane řediteli jaké jsou zdroje Fondu?
Jsou to: výnos ze silniční daně, výnos z poplatků za použití vybraných rychlostních komunikací a 20 % ze spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Dohromady daňové zdroje pro rok 2001 podle plánu Ministerstva financí ČR činí 18,1 mld. Kč. Druhým zdrojem jsou finanční prostředky Fondu národního majetku. V letošním roce 16,7 mld. Kč.

Stav dopravní infrastruktury v České republice je (jemně řečeno) neutěšený. 35 mld Kč ročně je sice strašně moc peněz, ale v intencích její zanedbanosti žalostně málo.
Máte pravdu, i tady je jasně zřejmá souvislost s rozvojem ekonomiky, čím rozvinutější, tím více prostředků může stát do dopravní infrastruktury dávat. Je jasné, že z hlediska potřeb musí i Státní fond dopravní infrastruktury vést střízlivou realizační politiku. Východiskem pro stanovení výdajových priorit je především vládní materiál Rozvoj dopravních sítí v české republice do roku 2010. Ale zpátky k našemu rozpočtu. Výdajová stránka je složena z řady položek. Vedle vlastních investic do dopravní infrastruktury a prostředků na údržbu a obnovu hradíme také např. dluhovou službu ve výši 3,6 mld. Kč. Jsou to splátky závazků – minulých dluhů, tedy již proinvestovaných peněz – úvěrů, které šly v minulých letech do dopravní infrastruktury hlavně ve vztahu k Evropské investiční bance za splátku pozemních komunikací a k řadě dalších bank, které poskytly finanční prostředky zejména na první železniční koridor.

Rozvíjet znamená tvořit. Nadměrně opotřebovávat znamená destrukci. V Česku, zejména vnitrostátní silniční doprava, na maximální povolený tlak na nápravu příliš nehledí. Fond ale stoprocentně platí údržbu silnic.
Pochopitelně i Státní fond dopravní infrastruktury tato oblast velmi trápí. Pokud se daný stav změní k lepšímu, budou opravy stát méně. Nicméně diskuse jsou komplikovanější. Především je to otázka mobilních vah. Vím, že na Ministerstvu dopravy a spojů ČR se o této problematice velmi intenzivně jedná.
Každý (zatím) okres má svoji Správu údržby silnic – celorepublikově jde o 72 podniky. Jsou to významné organizace, protože se podílejí na tom, jak každý den, v létě i v zimě, silnice vypadají. V letošním roce budou čerpat 4,6 mld. Kč. Pak je to Ředitelství silnic a dálnic, jehož prostřednictvím Fond hradí opravy a údržby dálniční sítě, ale i opravy a výstavbu dálnic a silnic v celé republice v letošním roce v řádu deseti miliard Kč.

U Českých drah Fond stoprocentně financuje investiční akce
Částkou 3,2 mld. Kč se podílí na úhradách údržby a nezbytných oprav železničních tratí včetně regionálních – ať už to jsou železnice ve správě Jindřichohradeckých drah, nebo Viamontu apod. Vedle toho samozřejmě financujeme další rozvoj železnic v roce 2001 zhruba 5,6 mld. Kč.

Vnitrozemská vodní cesta bude letos čerpat přibližně 360 mil. Kč
Tady si myslím, že s ohledem na možný význam vodní dopravy jsou finanční prostředky do infrastruktury vodních cest podhodnoceny. Pokud vím, připravují se ale další projekty, takže uvidíme, jak tomu bude třeba již v příštím roce.

Do dopravní infrastruktury však směřují i další prostředky ze zdrojů Phare a Evropské investiční banky
Pokud započítáme všechny zdroje, pak se letošní objem financí do české dopravní infrastruktury pohybuje kolem 50 mld. Kč. I to je málo. Je potřeba hovořit nejenom o výstavbě nových dálnic, silnic, železničních koridorů, ale je třeba velmi mnoho finančních prostředků do běžné údržby. Expertní odhady se liší, ale jestliže chceme aby naše dopravní infrastruktura odpovídala standardům Evropské unie, pak podle mého odhadu potřebujeme finanční prostředky zhruba v řádu 400 – 450 mld. Kč. To je částka, která asi tak desetinásobně převyšuje naše stávající možnosti a která ale také naznačuje, že dopravní infrastruktura musí být prioritou tohoto státu s ohledem na potenciální ekonomický rozvoj České republiky a jednotlivých regionů. Je jasné, že dopravní infrastruktura má příznivý vliv i na rozvoj incomingových aktivit cestovního ruchu.

Jaké jsou tedy priority financování dopravní infrastruktury státu?
Diskutovat o prioritách je vždy komplikované. Jak jsem se již zmínil, vycházíme ze schváleného harmonogramu rozvoje dopravních sítí. Pro letošní rok je to nejenom financování obchvatu Plzně, ale i zahájení výstavby dálnice D3, výstavba D8, D47, modernizace I. a II. železničního koridoru a další desítky ba stovky akcí. Náš rozpočet předpokládá pro letošní rok financování zhruba 800 akcí. K tomu je potřeba také uvést, že náš rozpočet je pod mimořádně přísnou kontrolou veřejnosti. Je schvalován Poslaneckou sněmovnou ve velmi podrobné struktuře. Zákon říká, že Poslanecká sněmovna ČR schvaluje rozpočet po jednotlivých jmenovitých akcích a u každé z nich je třeba uvést částku i lhůtu realizace.

Kdo realizuje konkrétní zadání financovaná prostřednictvím Fondu?
V současné době Státní fond dopravní infrastruktury organizačně vytváříme jako kompaktní, administrativně nenáročnou flexibilní organizaci v cílovém stavu s maximálně 40 pracovníky. Máme-li mít kvalitní kontrolu nad finančními toky námi rozdělovaných peněz, potřebujeme také kvalitní informace. Tady úzce spolupracujeme především s našimi příjemci. Odpovědnost za realizaci výběrového řízení v intencích zákona je u investora. Těmi jsou především Ředitelství silnic a dálnic, pro železniční dopravu především České dráhy a u vodní dopravy příslušní smluvní partneři Fondu. Fond s příjemcem finančních prostředků uzavírá smlouvu na konkrétní projekt a finanční částku.