Menu

Evropský svaz lázní – European Spas Association (ESPA) – se sídlem v Bruselu byl založen v roce 1995. Je nevládní neziskovou organizací ve smyslu belgických právních předpisů (AISBL). Hájí zájmy evropského léčebného lázeňství. Sdružuje dvacet lázeňských svazů devatenácti evropských zemí.

20 let European Spas Association

06. 06. 2015

S prezidentem Evropského svazu lázní – European Spas Association (ESPA) – Ing. Martinem Plachým se potkáváme v Praze 18. května 2015.
Pane prezidente, vaši pražskou kancelář zdobí miniatura sússké dioritové stély Chammurapiho zákoníku, který patří mezi nejstarší dochované zákoníky lidstva. Krom klínopisného textu je na ní reliéf zobrazující babylonského krále Chammurapiho, jak se modlí k bohu slunce a spravedlnosti Šamašovi, který mu diktuje zákony. To mi evokuje dotaz: Co diktuje evropskému lázeňství legislativa jednotlivých zemí?
Jak kdy. V době hypoteční a finanční krize se v jejich normativech, a zejména v prováděcích vyhláškách ovlivňujících léčebné lázeňství řady zemí, odrážely rozpočtové škrty. Například v Portugalsku, Španělsku – obdobně jako v Česku – zažívalo léčebné lázeňství korigované restriktivními ministerskými vyhláškami hodně krušné chvíle. V některých zemích včetně Česka se teď situace zlepšila. Portugalská vláda už zase umožňuje částečně financovat léčebné lázeňské pobyty z veřejných zdrojů. Ve Španělsku tomu tak doposud není. V Itálii je tak minimální podpora léčebného lázeňství, až se děsíme. Letos v červnu se tam mám setkat s prezidentem italské lázeňské asociace a s místopředsedou Evropského parlamentu. Takže uvidím, co si tam k situaci řekneme. Trošku znepokojivá situace je i v Německu. Ne proto, že by tam mělo léčebné lázeňství chabou podporu ze strany vlády a německých zákonodárců. Naopak, posledního sjezdu spolkového svazu Deutscher Heilbäderverband (DHV) se zúčastnila sama kancléřka Angela Merkelová, čímž německému lázeňství dala významně najevo svou podporu. Ta trošku znepokojivá situace nastala proto, že z německého svazu lázní měla vystoupit bavorská zemská asociace – nejsilnější člen DHV, a tedy i jeho největší donátor. Prý snad do roka zase do Deutscher Heilbäderverband vstoupí. Takovéto věci se, pochopitelně, odrážejí v agendě Evropského svazu lázní a kladou velké nároky na jeho výkonné orgány.

Nakolik do evropského lázeňství zasáhne směrnice Evropské unie o přeshraniční zdravotní spolupráci?
Léčebné lázně se v jejím rámci snaží uplatnit své služby. V první fázi propojování přeshraniční zdravotní péče je lázeňská léčebná rehabilitace pro rozjezd systému takové spolupráce jednodušší než klasická zdravotní nebo nemocniční operativa. V praxi zatím ale tato směrnice moc nefunguje. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Samozřejmě pro evropské léčebné lázeňství je to výzva!

Co balneologický výzkum?
Rozjíždíme řadu projektů zaměřených na kvalitu a sledování efektů lázeňské rehabilitační péče a spouštíme i elektronickou knihovnu.

Evropa není pouze Evropská unie. Jaký je vztah Evropského svazu lázní a lázeňských subjektů z evropských mimounijních států?
Tak například Švýcarsko. Bylo zakládajícím a dlouholetým členem Evropského svazu lázní, ale protože se tamní léčebné lázeňství téměř rozpadlo a ve Švýcarsku není zájem se v oblasti spa & wellness sdružovat, neměl švýcarský národní svaz koho zastupovat. Švýcaři tak už nejsou členem ESPA. Dlouhá léta bylo naším členem i Turecko, které historicky v oblasti spa & wellness určitě patří mezi velmoci. Bohužel ani Turci se v posledních letech nedokážou na národní úrovni asociovat. Nějakou dobu běžela úzká spolupráce s Tuniskem, které v segmentu talaso mělo zájem participovat na činnosti Evropského svazu lázní. Dávat najevo svou sounáležitost s Evropou a její klientelou. To bohužel s nástupem „arabského jara“ skončilo. Občas proběhnou pokusy o rozvinutí kontaktů s východem Evropy. Na území Ruska už totiž existuje řada lázeňských zařízení, která mají nebo usilují mít – a hlavně chtějí deklarovat světu – svůj vysoký západní standard poskytovaných služeb a kvalitní léčebné péče. Jsou to i pokusy o navázání spolupráce ze strany Ázerbájdžánu či Ukrajiny. Před nedávnem jsem byl v Albánii na kongresu Světové organizace cestovního ruchu WTO a i Albánie se zajímá o léčebné lázeňství jako multioborové odvětví, které by mohlo pomoci zvýšit výkonnost albánského cestovního ruchu. Rozšiřování spolupráce a podporu lázeňství v Evropě coby důležitého segmentu ať už v oblasti zdravotnictví, nebo turismu Evropský svaz lázní samozřejmě vítá.

Příští valná hromada Evropského svazu lázní se uskuteční v polských Sopotech.
Ano, zanedlouho odlétám do Polska, kde v přímořském letovisku Sopoty proběhne jubilejní dvacátý výroční kongres Evropského svazu lázní. Připomenutí si dvaceti let existence ESPA je určitě velkou událostí. Za pozornost stojí i druhý ročník udělování evropských cen ESPA Innovation Awards. Oceňujeme jimi zajímavé produkty a počiny v lázeňství napříč Evropou. Z hlediska polské legislativy jsou Sopoty považovány za lázeňské místo. Těším se, že uvidím i něco z dalších přímořských lázeňských míst, protože Polsko je při získávání německých lázeňských hostů hlavním konkurentem českého lázeňství. Zejména mě zajímá financování polského lázeňství. Poláci se v řadě případů nabízejí za polovinu cen, za které na německém trhu své služby prodávají zařízení z České republiky, Slovenska, Maďarska nebo Rakouska. Zajímá mne, díky čemu jsou tak nízkých cen schopni dosahovat, protože na straně nákladů velký rozdíl mezi českými a polskými lázněmi rozhodně není. Jubilejního kongresu se zúčastní i řada vysokých představitelů Polska. Takže jednou z mých nejčastěji jim pokládaných otázek bude, jak to, že polské subjekty dokážou své služby prodávat zahraničním klientům tak levně. Zda to je odlišným zdaněním subjektů generujících zahraniční inkaso, ve skryté podpoře, nebo v čemsi jiném.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka