Menu

100. výročí Lázní Luhačovických

30. 10. 2002

Malebné lázeňské město Luhačovice leží asi 20 km jihovýchodně od Zlína. Za svou slávu vděčí třistaleté tradici lázeňské léčby, kouzlu architektury lázeňských domů, upraveným parkům, kráse okolní přírody a zejména léčivým pramenům. Nejznámějšími jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a Dr. Šťastného. K lázeňské léčbě se využívají i další hydrouhličita­nochloridosod­né kyselky a sirný pramen. Akciová společnost Lázně Luhačovice disponuje 1250 lůžky v lázeňských hotelech Jurkovičův dům, Palace, Dům Bedřicha Smetany, Morava, Jestřabí, Alexandria; lázeňské vile Chaloupka; lázeňských penzionech Myslivna, Plzeň, Jalta, Póla, Vepřek, Vila Růžová, Rodina a Taťána. Dále Společenským domem a Lázeňskou poliklinikou.

Jurkovičův dům je národní kulturní památkou. Nachází se v malebném prostředí parku blízko lázeňské kolonády. Původní objekt Janova domu z roku 1822 byl v roce 1902 přestavěn na lázeňský dům s ubytováním a balneoprovozem podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. V roce 2002 byl Jurkovičův dům zcela rekonstruován a modernizován. Nyní je exkluzivním čtyřhvězdičkovým lázeňským hotelem. Nabízí 50 stylově vybavených jedno- a dvoulůžkových pokojů a 1 apartmá, lobby bar, terasu a stylovou restauraci. Poskytuje komplexní lázeňské a léčebné služby. K dispozici je tu vyhřívaný bazén s masážním programem, whirpool, sauna, klasické a podvodní masáže, inhalace, elektroléčba, aromaterapie. Zvláštností jsou uhličité koupele v původních „zlatých vanách“. 

Akciová společnost Lázně Luhačovice letos slaví sté výročí. Při této příležitosti jako nejnádhernější dar dala klientům i české architektuře Jurkovičův dům, znovunavrácený do autentické krásy a podoby. 

Kancelář předsedy představenstva a generálního ředitele akciové společnosti Lázně Luhačovice Ing. Josefa Krůžely, CSc. zdobí nedávno získaný diplom „Czech Top 100“ za první místo v kategorii veřejných služeb. Pane předsedo, proč se Lázně Luhačovice, a.s. rozhodly investovat do čehosi, co přesahuje dimenze firmy i regionu a co svou precizností jakoby souzní s absolutnem?
Když jsme koncipovali modernizační program, stáli jsme před možnostmi vložit investice do některého z objektů dole ve městě a dostat je relativně rychle zpátky, nebo rekonstruovat jedinečný objekt Jurkovičova domu a posílit image Lázní Luhačovice. Správní rada dala přednost dlouhodobé perspektivě. Jurkovičův dům jsme pojali jako vklad naší společnosti stému výročí založení první akciové společnosti Lázně Luhačovických, od něhož se datuje od roku 1902 období budování moderního lázeňství v Luhačovicích, ale i jako výraz našeho vztahu ke kulturnímu dědictví naší země.

Čím byl rok 1902 pro Luhačovice tak významný?
Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století docházelo ke krystalizaci národního obrození. V té době v Brně vznikla tzv. „Česká společnost“, jejímiž iniciátory byli bratří Mrštíkové, Josef Merhaut a členy MUDr. František Veselý, Dušan Jurkovič a další. „Česká společnost“ se snažila vytvořit někde české centrum, v němž by se scházeli literáti, hudební skladatelé, malíři apod. Došli k závěru, že nejvýhodnější by to bylo v lázeňském prostředí. První pokus v Teplicích nad Bečvou se neujal. Následné rozhodnutí padlo na Luhačovice, a to proto, že zde v roce 1900 byl Dr. Veselý jmenován ředitelem lázní. Byl nadán podnikatelským duchem. Měl představu vybudovat tady, na moravské půdě, moderní lázně českého charakteru a zároveň s nimi vytvořit tzv. salon západních Slovanů jak v architektuře, tak ve způsobu života. Podle „České společnosti“ slovanská architektura vycházela z roubených staveb, přičemž jejím pratvarem byl srub. K uskutečnění myšlenky si na doporučení bratří Mrštíků Dr.Veselý přizval slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten v té době měl již za sebou úspěšnou výstavbu Pusteven na Radhošti v Beskydech.
Jurkovičův dům byl první stavbou, kterou zde předchůdkyně naší společnosti uskutečnila. Z původně dvou solitérních objektů Jurkovič vytvořil jeden, který zvýšil o hrázděné patro. Barevností a pojetím (zřejmě) chtěl vyjádřit zasazení domu do okolní přírody. To, že je živá, barevná, že promlouvá a že se mění. Pohled na fasádu může vyvolávat asociaci, že se díváte na les, na stromy. Trámy hrázdění v horní části budovy jsou jakoby větve, v nichž sedí ptáci. V dolních partiích kvetou květiny. Obdobnými znaky jsou charakteristické i interiéry objektu a jejich barevnost, i když se doposud nepodařilo rozluštit klíč, na jehož základě má každý z pokojů jinou barevnost stropu, detailů, dveří a jejich obložek. Že v určité části nacházíme jednu převládající barvu, v druhé jinou.

Z čeho jste vycházeli ve své modernizační strategii?
Především jsme ctili architekturu tvůrce v exteriéru. Interiéry byly, bohužel, za desetiletí užívání zdevastovány a změněny. Měli jsme proto zájem, aby se architektonický styl exteriéru budovy promítl i do jejích interiérů. Dalším cílem bylo citlivě do objektu včlenit nové funkce tak, aby to nerušilo původní záměr poplatný době, kdy dům vznikal. Třetím, a řekl bych stěžejním aspektem bylo, dotáhnout záměr do nejmenších detailů.Vycházeli jsme z toho, že když už se do rekonstrukce vkládají nemalé peníze, a u historických objektů to bývá nad rámec jakékoliv návratnosti (u Jurkovičova domu cca 2 miliony korun na lůžko), že chceme, aby zde byly vidět. V základech, v nosných či střešních konstrukcích, v technologii obvykle viděny nebývají. Zato dotažení interiérů, pokud se objektu podaří vrátit původního ducha, může vytvořit atmosféru i dojem účelně vynaložených prostředků.

Ač nemohu být pamětníkem, domnívám se, že se vám to zdařilo, ačkoliv balneo a technické vybavení jsou hypermoderní. Nicméně podařilo se vám uchovat i několik původních zlatých van.
Záměrem bylo uchovat co nejvíce z původního objektu. Pokud jde o technologie, je to zřejmě problém rekonstrukce všech historických objektů, kdy na jedné straně máte zájem zachovat co nejvíce autentického, ale na druhé musíte respektovat platné předpisy pro jejich užívání. Např. instalovat vzduchotechniku. Za Jurkoviče žádnou vzduchotechniku řešit nemuseli, prostě otevřeli okno. Nebo protipožární normy. Dnes musíte mít úniková schodiště. Každý pokoj musí být samostatnou protipožární jednotkou s protipožárními dveřmi. A stojíte před problémem, jak to řešit, když máte sto roků staré dveře, které nikdo nikdy neprojektoval jako protipožární, a chcete je zachovat. Nebo hygienické předpisy. Co můžete z hlediska balneoprovozu, kuchyně či restaurace. Spousty omezení, které se musí respektovat.

Jurkovičův dům je v místě vývěru léčivých minerálních pramenů.
To byla další vysoce limitující věc, která nesmírně komplikovala stavební činnost. Zdrojové pásmo z hlediska čistoty, mikrobiologické nezávadnosti, chemického složení apod. muselo zůstat netknuté. Od Jurkovičova domu je totiž deset metrů nalevo jeden pramen Vincentky. Deset metrů napravo druhý, který se lahvuje. Nevím, zda si kdo umí představit, jak mohou být za této situace prováděny zemní práce. Nemohl zde stát jediný mechanismus, aby nebyl důkladně zaizolován, aby z něho ani kapka oleje neukápla na půdu. Bylo naprosto nemyslitelné jít do země. Dům nebylo možné zvětšit, pouze jej upravit do vnější podoby, jakou měl. Všechny moderní prvky, technologie apod. se musely citlivě naskládat dovnitř (povětšinou na půdu pod krov), aby nerušily.

Vrátit lesk špičkovému architektonickému objektu je jedna věc. Druhá, obchodně to zhodnotit…
Velmi mne těší, že si Lázně Luhačovice uchovávají vysoký standard jako profilové zařízení pro léčení dýchacích cest v České republice. Máme však zájem své kapacity a služby prodávat nejenom pacientům, pro něž je pobyt nezbytnou součástí léčby. Proto je aktivně nabízíme i těm, kteří jsou zdraví. Ti k nám pak přijíždějí na relaxační a rehabilitační pobyty. Vezmu-li údaje za loňský rok, měli jsme zde dvacet šest a půl tisíce hostů. (Desetiprocentní meziroční nárůst návštěvnosti.) Pro hlavní sezonu, od dubna do konce října, jsme tak nuceni nakupovat externí ubytovací kapacity, protože naše vlastní poptávce nestačí. Čtrnáct tisíc hostů si pobyt platilo samo. Zbývající část přijela na základě návrhu zdravotních pojišťoven. Před deseti lety zde nebyli žádní zahraniční hosté. Dnes jich přijíždí dvacet procent z celkového objemu. Z Rakouska, Německa, USA, z Kanady, Izraele, a každý si s sebou přináší zvyklosti místa, odkud pochází. Napomáhají nám tak být srovnatelní s ostatními vyspělými zeměmi vstříc očekávané multinacionální klientele.

Rané dětství jsem prožil v baťováckém dvojdomku v Sezimově Ústí. Možná i díky obdobnému urbanistickému charakteru ve mně Zlín vyvolává příjemné asociace. Věřím, že i v řadě návštěvníků, nejen město, ale celý Zlínský kraj.
Zlínský kraj disponuje obrovským potenciálem. Je zde čistá ekologicky nedotčená příroda. Např. chráněná oblast Bílé Karpaty. Mnoho pamětihodností včetně unikátního Baťova kanálu. Řada kulturních památek a zvláštností lidové kultury, neboť se tu potkávají Valašsko se Slováckem. Je zde možné objevovat cosi, o co usiloval Leoš Janáček svým hledáním pravdy života a jejím vyjadřováním hudbou, když v Lázních Luhačovice čtyřiadvacetkrát pobýval.








Lázně Luhačovice, a.s.

Lázeňské náměstí 436

763 26 Luhačovice

tel. 577 682 111

fax: 577 132 526

e-mail:

info@lazneluhacovice.cz




www.lazneluhacovice.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Česká chuťovka
ahr - volba