Ne náhodou Evropská unie považuje Čínu za strategického partnera. New Silk Road Institute Prague vznikl v září 2015 v reakci na geopolitické a ekonomické změny ve světě v souvislosti s novými myšlenkovými koncepty a strategiemi na posílení vazeb mezi Evropou a Asií. Je koncipován jako nezávislý think-tank s vlastní analytickou činností, sympózii a publikacemi pro odbornou i laickou veřejnost. Jeho cílem je přispívat k šíření myšlenek spolupráce mezi zeměmi Evropy a Asie. Idea obnovení Hedvábné stezky krystalizovala od přelomu tisíciletí. Souvisí se změnami a rychlostí rozvoje jader globálního ekonomického a společenského rozvoje. Na jedné straně dynamicky se rozvíjející asijské ekonomiky v čele s Čínou, a na druhé Evropa, kulturně, výrobně i technologicky stále vyspělá, ale ztrácející vedoucí pozice. Zájmem Evropy (a v tom smyslu i Česka) tak je budování co nejširšího spektra vazeb a vztahů s Čínou a dalšími asijskými zeměmi.
Starověká Hedvábná stezka ze Země středu přes střední Asii do Středomoří, dlouhá zhruba osm tisíc kilometrů, sehrála významnou roli při rozvoji Číny, Indie, Mezopotámie, Persie a Evropy. Prvním, kdo použil označení Hedvábná stezka (Seidenstraße) byl roku 1877 německý geograf, kartograf a cestovatel Ferdinand von Richthofen (1833 – 1905). Páté vydání tištěného Všudybylu 2016 informovalo o Nové hedvábní stezce, resp. o podpisu Memoranda o spolupráci při podpoře česko-čínských vztahů mezi Svazem měst a obcí České republiky a New Silk Road Institute Prague(viz článek: „SMO na Nové hedvábné stezce“). Prezidenta New Silk Road Institute Prague Jana Kohouta jsem požádal o přiblížení filozofie Nové hedvábné stezky.
Nová hedvábná stezka je návratem ke konceptu vzájemného obohacování asijských a evropské civilizace. Významnou roli totiž sehrávala nejen pro Čínu a Evropu, ale i v zemích, které na ní ležely, a které si vyměňovaly nejen zboží, ale i vynálezy, myšlenky a filozofie. Přerušení této obchodní trasy v té které době znamenalo, že minimálně v jedné z částí světa, které spojuje, dochází k civilizačnímu úpadku. Návrat užší spolupráce v podmínkách jedenadvacátého století mezi Čínou a Evropou je významný. Jeho smyslem je posílit kontakty, komunikaci a spolupráci v rozmanitých oblastech. Základem je idea Nové hedvábné stezky. Zajištění dopravní dostupnosti ať už letecké, pozemní nebo námořní a řada soft aspektů, které jsou stejně důležité jako kvalitní dopravní infrastruktura. Tedy, aby se lidé obou částí světa setkávali, mohli chápat, respektovat a nacházet partnerství.
Institut Nové hedvábné stezky se zabývá širokým spektrem aspektů česko-čínských vztahů včetně obchodní spolupráce. Zájemcům, kteří chtějí rozvíjet vztahy směrem na Východ, ať už je to Čína nebo jižní či střední Asie, jsme schopni poskytnout kvalitní poradenství. Vytipovat jim a oslovit vhodného partnera, ať už se jedná o oblast cestovního ruchu, kultury, školství, partnerství mezi obcemi, městy či regiony nebo o sféru byznysu. Vzhledem k našemu zázemí a znalostem čínské mentality, která je oproti evropské specifická, jsme schopni zaručit, aby obchodní jednání, která povedou, dopadla dobře.
Proč si téměř půldruhamiliardová Čína vybrala za partnera desetimilionové Česko?
Česká republika má v Číně dobré jméno ještě z dob Československa. A to už z období před druhou světovou válkou. Československo bylo třetí zemí světa, která uznala Čínskou lidovou republiku. V době kdy Čína byla průmyslově málo rozvinutá, zde nacházely uplatnění československé výrobky – boty, traktory, zbraně, investiční celky aj. Nicméně i oblast kultury, české pohádky a filmy, si dokázaly získat přízeň obyvatel Číny. Proto se Československo (dnes Česko) výrazně vrylo do jejich paměti. U generací čínské populace do třiceti let je to poněkud složitější. Tam zřejmě hlavní roli hraje Praha jako mystické romantické město. Řada Číňanů ví, že Praha je místem, které stojí za to v Evropě navštívit.
Obyvatelé Číny hodně dají na vzory, a cestují do míst, která navštívili jejich vzory či přátelé.
To je pravda. Existuje korelace mezi návštěvami nejvyšších čínských činitelů a zájmem čínských cestovatelů o jimi navštívené destinace. Významně pozitivní roli při prosazování naší země v konkurenci dalších cílových zemí čínského outgoingu proto sehrály i návštěvy čínského prezidenta v Česku a vrcholných představitelů Česka v Číně. Zejména to, že český prezident Miloš Zeman dvakrát navštívil Čínskou lidovou republiku. To byla v tamních hromadných sdělovacích prostředcích podrobně sledovaná událost. Provázela ji spousta informací o České republice, včetně filmů o krásách naší země, její technologické vyspělosti a průmyslové zdatnosti. Výrazně to pomohlo zvýšit zájem o Česko. Takovéto mise jsou pro podporu výkonnosti české ekonomiky k nezaplacení. Žádná jiná kampaň „investujte v České republice“ či „navštivte Českou republiku“ by (zřejmě) neměla tak obrovsky pozitivní dopad, jako tato. A navíc, u komerčně zajišťované takto masivně vedené kampaně bychom se nedoplatili.
Příjezdový cestovní ruch z Číny do Česka strmě stoupá.
To souvisí s tím, že u čínského publika se Praha dostala na pozici destinace, kterou rozhodně stojí za to v Evropě navštívit. Když hovořím s čínskými partnery, říkají, že v Praze byli nebo, že někoho znají, kdo už v ní byl, a že je to nádherné město. Laťka atraktivity Prahy je v očích Číňanů hodně vysoko. Dalším faktorem orientujícím cestovatele na Prahu, je bezpečnostní se situace v některých destinacích západní Evropy. Významným faktorem je i to, že se (a to v celosvětovém měřítku) podařilo něco neuvěřitelného. Během jediného roku byly z čínských destinací otevřeny tři přímé letecké linky do Prahy a na území Čínské lidové republiky do provozu uvedena řada nových českých vízových center a generální konzulát. To jedno s druhým vede k tomu, že v roce 2016 by do Česka mohlo přiletět na čtyři sta tisíc čínských turistů.