Čeští umělci v přímém dialogu s evropskou výtvarnou scénou

V roce 1968 odcházejí tři čeští umělci do Spolkové republiky Německo. Místo ztráty zázemí nacházejí nové vazby a vstupují do okruhu jedné z nejvlivnějších evropských scén. Trojice, která dosud nebyla souhrnně zpracována, je nyní poprvé systematicky představena ve výstavě Galerie Středočeského kraje (GASK). 





















Výstava Mölzer Kyncl Hilmar 1968–1978, která se pro veřejnost otevře 12. dubna, mapuje tvorbu a působení Milana Mölzera (1937–1976), Františka Kyncla (1934–2011) a Jiřího Hilmara (1937–2026) v prostředí tzv. Západního Německa (SRN), kde po emigraci rozvíjeli svůj výtvarný jazyk v kontaktu s progresivními uměleckými tendencemi. Tři autoři sdíleli zásadní životní etapu, během níž se museli vyrovnat s novými podmínkami v cizí zemi a budovat svou uměleckou kariéru na nových základech. Z původně spíše letmých kontaktů v Československu se v exilu postupně vyvinula pevná síť napříč uměleckou, teoretickou a galerijní sférou. „Právě princip sítě jsme nakonec přijali jako hlavní pracovní metodu při přípravě výstavy i textů,“ uvádí kurátorka Veronika Marešová. Trojice umělců je zasazena do kontextu evropské výtvarné scény, konkrétně do jednoho z jejích hlavních center – německého Düsseldorfu. 

Zásadní roli ve výstavním projektu má práce s archivními materiály, které umožňují nově nahlédnout na aktivity umělců a zpřesnit dosud jen částečně zmapované souvislosti jejich působení v zahraničí. Výzkum, který trval několik let, provedli kurátoři výstavy Monika Immrová, Pavel Kappel a Veronika Marešová. V jeho průběhu systematicky procházeli domácí i zahraniční archivy a shromažďovali materiály, jež dnes tvoří základ celé expozice. „Postupně jsme skládali příběh, který v českém kontextu dlouho chyběl,“ říká kurátor Pavel Kappel. Monika Immrová doplňuje: „V archivech jsme nacházeli korespondenci, fotografie, pozvánky i osobní záznamy, včetně kolážových deníků Františka Kyncla. Teprve jejich propojením se začal rýsovat celek, který dnes výstava představuje.“ Právě soubor Kynclových deníkových záznamů z let 1968–1978, uložený v düsseldorfském Institutu Heinricha Heineho, se stal jednou z klíčových os výzkumu. Kyncl zde vystupuje jako mimořádně aktivní hybatel dění, jehož zápisky detailně zachycují každodenní realitu emigranta i dynamiku tehdejší umělecké scény. Výběr desetiletého období zároveň souvisí s předčasným úmrtím Milana Mölzera v roce 1976 a rámuje dobu od odchodu trojice autorů do exilu po jejich první výraznější mezinárodní úspěchy. 

Výstava v GASK představuje stěžejní i dosud nepublikovaná díla ze sbírek veřejných institucí a soukromých kolekcí z Česka i ze zahraničí. Důraz je kladen na monumentální práce na papíře – reliéfy a objekty, které ukazují experimentální charakter tvorby všech tří autorů i její evropský přesah. Součástí prezentace jsou i již zmíněné deníky Františka Kyncla. „Výstava otevírá důležité téma českého umění v mezinárodním kontextu a připomíná význam osobností, které dokázaly obstát i v náročných podmínkách emigrace,“ uvádí radní Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Mgr. Václav Švenda. 

Výstavu, kterou připravili kurátoři Monika Immrová, Pavel Kappel a Veronika Marešová, doprovodí dvojjazyčná publikace. Součástí programu budou komentované prohlídky, programy pro rodiny s dětmi, letní ne/tábor i další doprovodné akce. Lektorské centrum GASK navíc připravilo ve výstavě interaktivní studio, které návštěvníkům umožňuje aktivně se zapojit a zaznamenat svůj vlastní prožitek z výstavy. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Středočeského kraje, Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury ČR, města Kutná Hora a Goethe Institutu v Praze. Koná se pod záštitou Mgr. Václava Švendy, radního Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu. 
Připravila Alena Sedláčková.

www.gask.cz
www.facebook.com/galerie.GASK/
www.instagram.com/gask_kutnahora/?…
www.youtube.com/…qB2ChDVSz79Q?… 
https://open.spotify.com/show/5YVsEkxWoY7gEdyteUtM58