Menu

Ojedinělé pískovcové exponáty pod širým nebem

16. 05. 2022

Osmitisícové malebné podkrkonošské město Hořice za týden přivítá účastníky jednoho z nejtěžších závodů silničních motocyklů pod širým nebem. Přípravy na tyto závody vrcholí. Vedle toho město Hořice připravilo několik výstav. Umělecké propojení šesti autorů v Městském muzeu a Galerii Plastik s názvem Paralely a sochu ve veřejném prostoru Tomáše Polcara. Od května do konce léta bude na náměstí před Městským muzeem vystaven sochařský objekt Tomáše Polcara, jehož díla reflektují archetypální tvary a jsou meditativním setkáním se surovou hmotou. Unikátní pískovcová díla lze obdivovat ve Smetanových sadech nebo dvou sochařských parcích sv. Gotharda a sv. Josefa. Oba sochařské parky jsou se svými téměř půldruhou stovkou soch od významných sochařských osobností jako jsou Vladimír Preclík, Ladislav Zívr, Zdena Fibichová, Zdeněk Šimek nebo Kurt Gebauer veřejnosti volně přístupné. Od nich už je pak kousek k pískovcové hřbitovní bráně, kterou nelze při návštěvě Hořic opomenout.

„Městské muzeum eviduje v současné době přes 40 tisíc sbírkových předmětů z různých odvětví – sbírku tvoří například archeologie, předměty etnografické, velký archiv písemností i fotografií z regionu nebo řada významných uměleckých děl,“ uvádí Petra Zachovalová M. A., ředitelka Městského muzea a galerie Hořice. „Kromě krátkodobých výstav ve Štorchově síni je v Muzeu k vidění i stálá expozice, nazvaná Od kamene k soše,“ dodává Petra Zachovalová.






„Pro letošní turistickou sezonu se již popáté otevře v prostorách hořického zámku muzeum zaměřené na historii silničních motocyklových závodů na přírodních okruzích. Expozice muzea se každoročně z části obměňuje, mění se i tematické zaměření výstavy. Pro letošní rok 2022 jsou zpracována dvě témata výstavy,“
uvádí Bc. Jana Bouzková, místostarostka města Hořice. „První nese název 120 let na závodní motorce a vrací se k 120. výročí prvního motocyklového závodu v Čechách v roce 1902 se startem a cílem v Poděbradech. Během tohoto závodu se jedním z průjezdních míst staly i Hořice, čímž se naše město přiřadilo k průkopníkům motocyklového sportu. Vystavovat budeme několik motocyklů značky Laurin&Klement, vystaveny budou i texty a fotografie se vztahem k tomuto výročí. Druhá se pak věnuje historii motocyklových okruhů v Hořicích a ve Dvoře Králové nad Labem,“ dodává Jana Bouzková.

Městské muzeum v Hořicích
Hořické muzeum bylo založeno v roce 1887 jako Archeologický a musejní spolek a patří tak mezi nejstarší česká venkovská muzea. Jeho velkým problémem ale bylo nalézt vhodné prostory; postupně se rozrůstající sbírky se několikrát přesouvaly a až v roce 1942 se natrvalo usídlily v domě čp. 160 na náměstí Jiřího z Poděbrad, v krásné novorenesanční budově s pískovcovou fasádou. Po druhé světové válce bylo k Vlastivědnému museu, jak zněl oficiální název, připojeno Podkrkonošské průmyslové museum i s jeho odnoží, Galerií plastik. V roce 1951 bylo muzeum zestátněno a v roce 1960 bylo v souvislosti s územní reorganizací přeměněno na městské. V 60. letech byla z odkazu autorských práv spisovatele Eduarda Štorcha postavena tzv. Štorchova síň. Bohužel krátce nato musely být přestěhovány sbírky z nevyhovujících depozitářů do hlavní budovy, a tak byla zrušena stálá expozice historie města, která byla obnovena teprve po celkové rekonstrukci budovy v r. 2019.
Muzeum se nachází na hořickém náměstí, na adrese náměstí Jiřího z Poděbrad 160 a je otevřené denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00 s polední pauzou mezi 12.00 a 13.00.

Galerie plastik v Hořicích v Podkrkonoší
vznikla v roce 1908 z iniciativy osobností spojených s hořickou kamenosochařskou školou a průmyslovým muzeem. Cílem galerie bylo nejen shromažďovat vzory, především sádrové odlitky pro účely vzdělávání budoucích sochařů, ale také utvářet kvalitní kolekci moderního českého sochařství. Profesoři a žáci školy prováděli ve školních dílnách modely soch českých autorů v klasických materiálech – kararském mramoru, alabastru, hadci, žule i pískovci. Řada těchto sádrových modelů i definitivních soch se vedle dalších akvizic stala součástí galerijní sbírky. Jádro sbírky českého sochařství 1. poloviny 20. století, jejíž část je k vidění ve stálé expozici Galerie, tvoří soubor secesních plastik, plaket a medailí (mj. od L. Šalouna, Q. Kociána, B. Kafky, S. Suchardy, J. Mařatky, F. Úprky, L. Kofránka, J. Kalvody, J. Krepčíka, F. Bílka) a kolekce děl umělců klasické moderny (J. Štursa, J. Wagner, O. Španiel, J. Obrovský a další). Součástí sbírky jsou ale i příklady sochařství 19. století (díla V. Levého, J. V. Myslbeka, J. Maudra) i druhé poloviny 20.  století (mj. V. Adamce, I. Jilemnického). Významně zastoupeni jsou rovněž sochaři, kteří působily v regionu (J. Vávra,V. Suchomel, F. Duchač- Vyskočil, aj.). Sbírka Galerie plastik se ale neomezuje pouze na sochařství – její součástí je i kolekce maleb a grafik, zejména autorů spjatých s Hořickem (P. Maixner, K. Vik, B. Dvořák, Fr. Gross, Q. R. Kocián).
Galerii plastik lze navštívit na vrchu Gothard na jaře a na podzim od čtvrtka do neděle mezi 10.00 a 19.00, v letní sezóně denně mimo pondělí ve stejných časech.

Sochařské parky sv. Gotharda a sv. Josefa
V šedesátých letech 20. století, v souvislosti se změnami aktuální podoby umění i architektury a se snižujícím se množstvím materiálu v kamenných lomech na Hořicku, se ocitla místní kamenosochařská škola v krizi – uvažovalo se dokonce o jejím zrušení či přesunu. Místní se ale rozhodli tuto důležitou regionální tradici udržet. Jednou z cest z této krize, impulzem pro nový zájem o kamenosochařství mělo být i pravidelné pořádání sochařských sympozií v Hořicích. První z těchto sympozií proběhlo v roce 1966. Jeho uměleckým komisařem, určující uměleckou osobností se stal Vladimír Preclík, sochař se vztahem k hořickému regionu – rodák z Hradce Králové a absolvent hořické kameno-sochařské školy. Pod jeho vedením proběhly v šedesátých letech tři ročníky sympozia, kdy se v Hořicích setkali umělci a umělkyně z celého světa (československé sochařky a sochaře doplnili umělci např. z Německa, Slovinska nebo Japonska), aby společně tvořili pod širým nebem v lomu sv. Josefa. Výsledky jejich práce pak byly osazovány do parku na vrchu Gothard. Po roce 1969 ale nebylo z politických důvodů možné v pořádání sympozií pokračovat. Obnovena byla až s politickým uvolňováním v roce 1989 – opět pod Preclíkoým vedením probíhala každoročně sympozia a výsledná díla pak dotvořila unikátní sochařský park na Gothardě. V roce 2000 Vladimír Preclík prohlásil park za dokončený a pořádání sympozií uzavřel. V Hořicích ale chuť pořádat sympozia nezmizela, a tak byla tato tradice už v roce 2002 obnovena nejprve pod vedením Romana Richtermoce a následně Jana Pospíšila. Sochy také začaly být prezentovány i v Hradci Králové v rámci akce nazvané Nábřeží sochařů. Následně jsou osazovány v Hořicích v nově založeném parku U Sv. Josefa.
Oba sochařské parky jsou veřejnosti volně přístupné.  

Zámek – Museum Czech Road Racing
V několika výstavních místnostech je prezentována podrobná historie konání silničních motocyklových závodů. Kromě desítek dobových fotografií zhlédnou návštěvníci i množství trofejí, listinných materiálů i krátkých videí. Vše samozřejmě doplní i řada dobových závodních motocyklů, které mají vztah k těmto závodům. Další výstavní prostory muzea nabízejí k vidění desítky závodních motocyklů různých značek a různého stáří. Návštěvníci si také mohou prohlédnout množství trofejí, které získali v minulosti Gustav Havel, Antonín Vitvar, Zbyněk Havrda, František Mrázek nebo Martin Loicht. Vystaveny jsou i desítky závodních kombinéz nejlepších našich jezdců, ale i zahraničních hvězd, např. Michaela Pearsona, Rudolfa Zellera, Ruedi Gächtera, Rolfa Blattera, Mathieu Lagriva, Didiera Gramse a dalších.
V květnu, v červnu a v září bude Museum Czech Road Racing otevřeno od pátka do neděle, v červenci a v srpnu k nim přibude čtvrtek. Otevřeno bude od 10.00 do 17.00.


Masarykova věž samostatnosti

Myšlenka postavit na Chlumu nad Hořicemi rozhlednu vznikla už na počátku 20. století. V roce 1908 pro její stavbu zakoupila Galerie plastik pozemek – s první světovou válkou ale získala věž silnou ideovou náplň: Masarykova věž samostatnosti byla postavena jako památník a pietní místo obětem 1. světové války. Základy věže se začaly kopat v roce 1925, o rok později pak nabyla stavba ještě většího významu, když na její základní kámen poklepal prezident T. G. Masaryk. Původní projekt architekta Františka Blažka počítal s přibližně 40 metrů vysokou věží se dvěma symetrickými křídly pro Pietní a Památkovo síň. Celá stavba je z pískovce z místního lomu sv. Josefa. Věž je vyzdobena pískovcovými reliéfy s motivy československého odboje od sochařů Jana Vávry a Karla Lenharta – po roce 1948 se tato tematika stala nežádoucí a reliéfy byly proto zakryty. V roce 1968 byly opět zpřístupněny veřejnosti. V tomto období byla také zatím nedostavěná věž zakončena kupolí a umístěna zde byla lidová hvězdárna. V současnosti věž dosahuje výšky 25 metrů.
Veřejnosti jsou přístupné pietní prostory s expozicí i věž s krásným výhledem do okolní krajiny. Věž je otevřená v květnu a v září od pátku do neděle, v letních měsících pak denně, vždy od 10.00 do 17.00 s polední pauzou mezi 12.00 a 13.00.


koupalit_dachova_1

Přírodní koupaliště Dachova

Příjemné osvěžení v letních dnech poskytuje přírodní koupaliště na Dachovech s unikátní dřevěnou architekturou z 20. let minulého století.
Připravilla Kateřina Goroškov Řeháková.

https://infocentrum.horice.org
www.muzeum.horice.org
www.galerie.horice.org



Czt