Padesát let s nemocí, o které nevěděl

Nikdy by ho nenapadlo, že nemoc, která ho během pár dní srazila na kolena, s ním možná žila už od dětství. Panu Daliborovi bylo přes padesát let a vedl aktivní život – pracoval, cestoval, jezdil na kole. Jenže jednoho dne se všechno změnilo.

Byl pátek odpoledne a pan Dalibor jel vyzvednout dceru na vlak. „Podívala se na mě a ptala se, jestli nejsem opilý. Nechápal jsem proč. Doma to zopakovala. Teprve tehdy jsem si všiml, že divně mluvím,“ vzpomíná. Ten víkend se začal cítit velmi špatně. Zhoršila se mu chůze, přepadla ho obrovská únava. V pondělí ještě šel do práce, ale kolegové ho nechápali – mluvil nesrozumitelně. Hned následující den úterý zamířil k lékaři, který ho ihned poslal na urgentní oddělení. Začala kolotoč vyšetření. Borelióza? Mozková příhoda? Leukémie? Vylučovací metodou lékaři dospěli k jedinému závěru – roztroušená skleróza. „Ten večer jsem už nemohl mluvit ani chodit. Nasadili mi kortikoidy
a během dvou dnů nastalo částečné zlepšení.“ V rodině podobné onemocnění neměli, proto si začal pan Dalibor vyhledávat informace sám.

Zpětně si pan Dalibor uvědomuje, že signály nemoci přicházely už mnohem dříve. V pěti letech prodělal zánět mozkových blan, od té doby nosí brýle s vysokými dioptriemi, měl potíže s řečí a čtením. „Chtěli mě tehdy dát do zvláštní školy, ale maminka to nedovolila. Díky ní jsem mohl žít normálně – i když jsem měl zjevně nějaký skrytý handicap.“ Časem si zvykl, že se snadno unaví, hůře drží rovnováhu, zapomíná, nebo mu něco vypadne z ruky. Přikládal to věku a pracovnímu stresu. Když se u něj v roce 2020 nemoc naplno projevila, měl za sebou také onemocnění covid-19. „Ztratil jsem čich i chuť. Lékaři mi později řekli, že covid mohl roztroušenou sklerózu probudit – že už jsem ji pravděpodobně nosil v sobě dlouho,“ říká pan Dalibor. Pan Dalibor vystudoval pedagogiku, nějaký čas učil, pak působil v zemědělství, jezdil do zahraničí. Když se jeho stav zhoršil, vrátil se opět ke školství. „Zaměstnání jsem si přizpůsobil, ale nemoc mě stejně trochu omezila.“ Dřív hodně jezdil na kole, teď má ale strach, protože hůř udrží rovnováhu. Vyhýbá se raději i výškám. Občas se mu stává, že do něčeho narazí a přestal hrát i squash, protože mu dělá potíže odhadnout míčky. „Místo toho teď chodím více na procházky a domů jsem si koupil rotoped. Člověk se nemoci musí přizpůsobit, vždy to nějak jde,“ hodnotí životní změny pan Dalibor.

Výzvou ale není jen změna fyzické stránky. „Hlava mi neustále pracuje, i v noci. Nedokážu ji vypnout, pořád přemýšlím. To je na mojí nemoci to nejtěžší,“ říká pan Dalibor. Psychickou pohodu našel v Lázních Luhačovice, a.s., kam pravidelně jezdí na komplexní lázeňskou péči. „Je to čtyřtýdenní restart. Jsem tam sám, nemusím nic řešit, soustředím se jen na své tělo a na to, jak mu pomoci.“ Chodí na koupele – perličkové, uhličité i střídavé koupele končetin – i individuální cvičení v bazénu i tělocvičně. „Voda mi dělá dobře, rozhýbe mě. Každé ráno si dám procházku, nasnídám se a pak jdu cvičit. Konzultoval jsem s fyzioterapeutem i cvičení, která dělám doma. Pro moji nemoc je důležité tělo posilovat a udržovat ho v kondici, proto cvičím i doma pět dní v týdnu a využívám i nový rotoped,“ vysvětluje pan Dalibor. Pochvaluje si i personál. „Všichni jsou neuvěřitelně milí. Nikdy jsem tam nepotkal někoho, kdo by se neusmíval. A jídlo? Výborné. Bufet, plný zdravých jídel – zelenina, ryby, bezmasé varianty. Dá se jíst chutně a zdravě,“ pochvaluje si pan Dalibor. Plánuje vzít do lázní i manželku. „Zatímco já si užívám péči, ona je doma sama. Zaslouží si taky odpočinek. Uděláme si takovou zdravotní dovolenou,“ směje se. Pan Dalibor se snaží nemoc nevnímat jako konec, ale jako výzvu. „Změnil jsem stravování, začal jíst pravidelně, zdravěji. Dali jsme sbohem knedlíkům, doma frčí zelenina. A každý rok si chci vyjít na Praděd – zatím se mi to daří.“ Na první pohled na něm nic nepoznáte. „Ale handicap to je. Naučil jsem se ho nepřehlížet, ale ani se v něm neutápět. Já jsem vděčný za svoji manželku a dcery, mám v nich psychickou podporu. Nemoc vás může ovládat, ale vy se můžete naučit, jak s ní žít důstojně. Není třeba se litovat – je třeba bojovat,“ uzavírá statečně pan Dalibor.

Roztroušená skleróza 
MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice, a.s. o ní říká: Roztroušená skleróza je onemocnění autoimunitní povahy, které postihuje centrální nervovou soustavu člověka. Nejčastějšími příznaky onemocnění jsou neurologické projevy spojené zejména s poruchami zraku, změny citlivosti na dotek, teplo, chlad či bolest, poruchy hybnosti a rovnováhy, únava, bolesti a deprese. V rámci léčebné rehabilitace se u nás opíráme o spolupráci s neurology. Na vstupní lékařské prohlídce je léčebný plán sestaven dle vytyčených cílů rehabilitace s ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta a přidružená onemocnění. Z léčebného hlediska jsou při léčbě neurologických poruch předepisovány koupele s přírodní minerální vodou. Ty mají díky vysoké koncentraci hydrogenuhličitanů a jódu výborný vliv na zlepšení prokrvení pohybového ústrojí, zlepšení vlastnosti pojivové tkáně a uvolnění svalového napětí. Nedílnou součástí je i fyzioterapie individuální i skupinová a další vhodné metody fyzikální terapie dle předpisů lékaře. Jako inovativní proceduru lze využít ergoterapii, která pacientům pomáhá samostatně zvládnout běžné denní i pracovní činnosti.
Připravila Martina Rychetská.

www.lazneluhacovice.cz