Se starostou města Odry Ing. Liborem Helisem se potkáváme ve společnosti členů Rady národních geoparků, s nimiž jsem během nabitého třídenního programu v Krajině břidlice mimo jiné navštívil Veselskou rozhlednu evokující svým architektonickým konceptem městský znak Oder; Raabovu štolu v Jakartovicích; Svobodné Heřmanice; Lávové proudy u Meziny; kostelík v Kružberku; Flascharův důl; Kamenolom v Jakubčovicích nad Odrou; Podlesí; a Muzeum břidlice v Budišové nad Budišovkou, s jehož starostou Patrikem Schrammem jsem se letos v únoru setkal a o Krajině břidlice hovořil na veletrhu Dovolená v Ostravě.
Pane starosto, co mají město Odry a břidlice společného? Ležíme v geologické oblasti Nízkého Jeseníku, kde se tento nerost hojně vyskytuje, s víc jak stoletou tradicí jeho těžby a zpracování. Díky tomu se v katastru města Odry a jeho okolí nachází řada zajímavých důlních děl. Na Odersku se těžila nejen břidlice, ale také stříbronosné rudy. Díky hlubinnému dobývání břidlice v katastru obce Veselí můžeme dnes návštěvníky provézt krásným podzemím. Důlní dílo pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy v oblasti Nízkého Jeseníku kulminoval rozmach břidlicového průmyslu. Koncem 19. století je ve statistikách slezského průmyslu uvedeno dvaapadesát činných závodů zabývajících se těžbou a zpracováním břidlice. V lokalitě Nový Svět nedaleko od města Odry, ve které se Flascharův důl nachází, je evidováno sedm zaniklých důlních děl po těžbě břidlice. Doktor Karl Flaschar svou břidlicí zásoboval nejen náš region, ale jeho břidlice se vyvážela do celé monarchie. Štoly Flascharova dolu jsme se rozhodli obnovit na podporu zvýšení výkonnosti cestovního ruchu.
Jelikož jsem oderský rodák (narodil jsem se tady na Pohoři), tak si pamatuji, že jsme jako děti břidlicové štoly se svíčkami či baterkami prolézali, což pro nás bylo hodně vzrušující. To, že tu těžba existovala a že tu máme zachované štoly, bylo následně základem pro vybudování turistického cíle. Pracovní a podnikatelské příležitosti a příjmy, které tržní platforma cestovního ruchu umožňuje generovat, jsou v našem regionu velmi vítané. Už proto, že tady byl průmysl v uplynulých třiceti letech utlumen. Uvědomujeme si, že Odry potřebují další ekonomický pilíř, aby obyvatelé, kteří tu žijí, měli šanci dál kvalitně žít a prosperovat. Vyvinuli jsme proto značné úsilí, abychom našli a obnovili i některé ze zavalených důlních portálů a získali na jejich zpřístupnění dotace. Od července 2020 tak provozujeme Flascharův důl. Ten nás naplňuje radostí, neboť se ihned stal hojně turisty navštěvovaným cílem.
I další cíle a samotné území Nízkého Jeseníku jsou turisticky hodně přitažlivé. Je to tak, Nízký Jeseník poskytuje úžasné zázemí. Je tu spousta lesů. Malebné náhorní plošiny s panoramatickými výhledy na Hrubý Jeseník s dominantou hory Praděd, na Beskydy nebo Oderské vrchy. Náš kraj je protkán řadou nejen krajinářsky, ale i architektonicky malebných poutních míst, vede jím Jantarová stezka. Máme tu síť naučných stezek, turistických tras a cyklotras. Míst, která bychom rádi zaktraktivnili, je hodně. My o nich víme, ale v současné době však stále čekají na odhalení.
Během loučení se členy Rady národních geoparků vedoucí Odboru kultury a školství Městského úřadu Odry Mgr. Alena Zemanová řekla: Jsem šťastná, že se vám u nás, v Bohem často opomíjené krajině, líbilo. Snad jsme ve vás nechali dobrý dojem. To je to, proč budujeme naši Krajinu břidlice. Naším primárním cílem tady není vybudovat turistickou oblast, ale já osobně jsem přesvědčená, že Krajina břidlice má co nabídnout: Klid, pokoru a tiché zastavení v čase. Cílem není se honit za dalšími metami, ale přiblížit ostatním krásu, kterou kolem sebe máme. S Liborem Helisem a Alenou Zemanovou hovořil Jaromír Kainc.