Menu

225 let jeden recept na stejné pití

07. 04. 2020

Už víc než dvě století působí rodina Beamů v obchodě a výrobě nejprodávanějšího bourbonu na světě. V roce 1788 byla schválena a vstoupila v platnost Ústava Spojených států. Ve stejném roce se Jacob Beam rozhodl odejít za lepším živobytím na západ země. Na svůj opotřebovaný vůz naložil všechny věci a destilační přístroj a vydal se na strastiplnou cestu tam, kde cítil, že by mohl najít lepší život. Cesty mnoha farmářů v té době směřovaly do Kentucky, kde začali osidlovat panenskou krajinu bourbonského kraje. Nalezli tam úrodnou půdu, mírné a teplé deště a sladkou pramenitou vodu – všechny potřebné náležitosti pro pěstování kukuřice. Brzy přišli místní osadníci na to, že se tento kraj také výborně hodí pro výrobu bourbon whisky. Jacob Beam se usadil v kopcovité krajině krátce poté, co byla v roce 1792 Kentucky přijata do Unie jako patnáctý stát. 

Whisky - nejekonomičtější způsob
Odvážný farmář začal pěstovat kukuřici a chovat prasata a ovce. Zanedlouho vybudoval také mlýn, kde mlel nejenom svou vlastní kukuřici, ale také kukuřici svých sousedů. Ti mu za tuto službu přenechávali určité procento z úrody. Zrní se ovšem v té době jen těžko prodávalo a ani metody uskladnění nebyly dostatečně vyvinuty. Nejjistější a nejekonomičtější způsob, jak nadbytek kukuřice využít, znamenal nechat jí vyzrát jako whisky. Whisky měla celou řadu výhod: nepodléhala plísním, dala se lehce přemístit a platila za stabilnější měnu než tehdejší kontinentální platidlo. Zboží i služby se daly získat za několik lahví dobré whisky. 

Lepší než peníze
Beam začal vyrábět whisky jantarové barvy ze směsice kukuřice, žita a sladu. Produkt byl po kentuckém Bourbon Country, kde během občanské války pobývali převážně Francouzi, nazván bourbon. První sud prodal Jacob Beam v roce 1795. „Whisky byla tehdy lepší než peníze. Navíc šla vypít, což se hodilo hlavně v dobách inflace. Spotřebováním whisky bylo zkrátka po inflaci,“ komentoval tehdejší situaci o mnoho let později T. Jeremiah Beam, prapravnuk Jacoba Beama.
 
Do průmyslové éry
V prvních desetiletích devatenáctého století trh s whisky ohromně narostl, ve státě Kentucky pracovaly zhruba dvě tisícovky lihovarů. Jacob Beam a jeho rodina se měli dobře. V roce 1820 předal Jakob rodinné tradice výroby bourbonu a vedení lihovaru synu Davidovi. David, jeho žena a deset dětí v práci na rodinném podniku pokračovali. Během doby, kdy byl David hlavním lihovarníkem, vstoupil stát do průmyslové éry. Samuel Morse objevil telegraf, lidé poznali parní technologii a rok 1825 byl otevřením Erie Canalu na Mississippi považován za přelomový. Vlny přistěhovalců a jednodušší přeprava zboží otevírali cesty pro nové expandující podnikatelské aktivity.

Rodinný recept
V roce 1850 převzal lihovar a rodinný recept na výrobu bourbonu David M. Beam, syn Davida a vnuk Jacoba. V té době ovšem cloumala Amerikou občanská válka, která prosperitě podniku příliš nepomáhala. Armáda odebírala pro své vojáky alkohol, vzhledem k jejich nadměrné zátěži, únavě a ohrožení však denní příděly whisky musela snižovat a nakonec skončila jen u používání whisky pro lékařské účely.

Když v roce 1894 zamřel Davidův otec, využil David první příležitosti a přestěhoval lihovar do Nelson County v Kentucky tak, aby byl co nejblíže první státní železnici. Nový domov pojmenoval Clear Spring Distillery, po pramenité vodě kterou nalezl v nedaleké řece. Do obchodu zasvětil David svého syna, legendárního Jamese „Jima“ Beauregarda Beama, když mu bylo šestnáct let. Naučil ho všemu, co se sám naučil od svého otce. Rodinný podnik převzal Jim ve třiceti letech v roce 1894. Celých dva a padesát let pak pokračoval v udržování, ochraně a předávání tradic a rodinného receptu na výrobu bourbonu.
 
Prohibice
Nebyla to lehká doba. Na konci devatenáctého a začátku dvacátého století musel Jim Beam čelit zvýšeným vládním regulacím. V roce 1897 schválil Kongres návrh zákona o stáčení, na základě kterého museli výrobci pečetit lahve zeleným kolkem. O několik let později vstoupil v platnost zákon o potravinách a léčivech, výroba whisky začala díky němu podléhat federální regulaci. V roce 1909 vydal prezident William Howard Taft zákonné usnesení definující typy whisky.

Na začátku dvacátého století přesto společnost Jima Beama pokračovala v růstu a prosperitě. Ranou pro podnik bylo zavedení prohibice v roce 1919. Agonie trvala čtrnáct let. Během této doby prodal Jim Beam všechen svůj lihovarnický majetek, věnoval se pěstování citrusů na Floridě, těžbě uhlí a vápencovým dolům.

Pátá generace

Po zrušení prohibice v roce 1933 se sedmdesátiletý Jim Beam navrátil k lihovarnictví. 14. srpna 1934 založil v Clermontu ve státě Kentucky společnost The James B. Beam Distilling Co. Vnuk Jima Beama, Booker Noe, je přesvědčen, že se dědeček vrátil k výrobě bourbonu jenom proto, aby mohl předat rodinné žezlo svému synovi, T. Jaremiahu Beamovi. Tradici tak převzala pátá generace rodiny Beamů.

225 let jeden recept na stejné pití
V další generaci převzal vedení firmy Booker Noe. Za období jeho řízení podniku se produkce whiskey zmnohonásobila. Podařilo se mu také udržet standard kvality, který zavedl v roce 1795 jeho praprapradědeček Jacob Beam. V roce 1987 představil Booker svou vlastní exklusivní značku Booker’s Bourbon.

Jim Beam Bourbon měl vždy mnoho příznivců. „Je to úžasný pocit pozorovat lidi, kteří si dnes vychutnávají to samé, co jejich rodiče a prarodiče vychutnávali roky před nimi,“ říká Booker Noe. 

www.jimbeam.com



czech specials 2