Menu

Vltava je doménou vodní rekreace a českých turistů

18. 09. 2019

Vltavu jako cílovou turistickou destinaci nejčastěji vyhledávají tuzemští návštěvníci. Především pak milovníci vodních sportů či běžných rekreačních, delších i kratších, pobytů u vody. Konstatují to mimo jiné výsledky nově zveřejněné analytické studie Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) zpracované ve spolupráci se společnostmi T-Mobile Czech Republic a CE-Traffic v rámci společného nadregionálního projektu Jihočeského a Středočeského kraje Vltava, řeka plná zážitků. Unikátní analýza vychází z anonymizovaných dat získaných od mobilního operátora v období od 1. dubna do 31. října 2018.


„Cílem drtivé většiny návštěvníků Vltavy je nepochybně aktivní či pasivní vodní turistika, což odpovídá i lokalitám s největší návštěvností. Studie potvrdila, že voda je zejména v létě základním kritériem při výběru rekreační lokality pro většinu z nás. Proto se také, až na výjimky, nacházejí všechny turisticky nejatraktivnější lokality v blízkosti jezer, řek či rybníků. Pro jižní Čechy je touto přirozenou severojižní rekreační osou řeka Vltava a celé její okolí. Celá tato oblast je tak samozřejmě jednou z klíčových lokalit, které věnujeme v souvislosti s podporou cestovního ruchu v regionu mimořádnou pozornost, aniž bychom ovšem opomíjeli ostatní,“ okomentovala výsledky analýzy hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

Podle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromíra Poláška je na prvním místě návštěvnosti Zóna 1 - Vodácká, tedy oblast od pramenů řeky na Šumavě po Boršov nad Vltavou. Ta zahrnuje vodácky atraktivní úsek horní Vltavy, Lipenskou přehradu a Vltavu pod Vyšším Brodem, označovanou za Mekku českých vodáků. „Druhou nejnavštěvovanější oblastí je pak Zóna 5 - Přehradní, vymezující lokality přehrad Orlík, Kamýk, Slapy a Vraného nad Vltavou, posledního stupně vltavské kaskády,“ konstatoval Polášek

Z hlediska členění této statistické analýzy je celý tok nejdelší české řeky, rozdělen do šesti zón, které se jen mírně liší od stejného počtu úseků „dělících“ Vltavu pro potřeby rozvojové strategie projektu Vltava, řeka plná zážitků. Zóna 1 - Vodácká (pramen Vltavy - Boršov nad Vltavou), Zóna 2 - Krumlovská (Český Krumlov), Zóna 3 - Budějovická (České Budějovice), Zóna 4 - Jihočeská (České Vrbné - Podolský most), Zóna 5 - Přehradní (Podolský most - Vrané nad Vltavou) a Zóna 6 -Polabská (Roztoky - Mělník).

Návratnost investic do splavnění Vltavy odhadla analýza na pět let
„Nutné je ovšem také též sledovat současné ekonomické dopady vyplývající z cestovního ruchu v okolí řeky Vltavy a to především s plánovanými investicemi do rozvoje říční infrastruktury,“ poznamenala hejtmanka.

Z analýz ekonomického přínosu CE-Traffic plyne, že tržby z cestovního ruchu v okolí Vltavy dosáhly ve sledovaném období v multiplikaci 19 až 20,8 miliard korun. To představuje příjmy do veřejných rozpočtů, což jsou rozpočty státu, krajů, měst a obcí, 3,7 až 4,4 miliardy korun. „Po zainvestování cirka pěti miliard korun, které činí odhad celkových nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší až o více než miliardu ročně. Návratnost investic tak představuje pět let,“ zdůraznil ředitel JCCR Jaromír Polášek.

Analýza přínosů bere v úvahu tři varianty vývoje. Pesimistickou, realistickou a optimistickou (+0,46 miliardy, +0,82 miliardy, +1,20 miliardy korun). JCCR pracuje s variantou realistickou. „Prostředky vložené do rozvoje cestovního ruchu nejsou spotřebou, ale investicí. Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny příjmů z Vltavy do veřejných rozpočtů státu, měl by se na těchto investicích podílet především stát prostřednictvím zdrojů svých ministerstev,“ dodal Polášek.

Mezi plánované stavební projekty na řece, které by měly být ukončeny do tří let, patří vybudování  Plavební komory na Jiráskově jezu a nové přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko, modernizace lodního výtahu a vybudování lodního zdvihadla na Orlíku, prodloužení plavební komory v Kamýku nad Vltavou a výstavba lodního zdvihadla na Slapech.

V současné době vytváří cestovní ruch v okolí toku Vltavy více než devět tisíc plnohodnotných pracovních míst. Po dokončení zmiňovaných investic by měl jejich počet vzrůst o další téměř tři tisíce.



Za sedm měsíců téměř šest miliónů návštěvníků
Ze studie vyplývá, že v uvedeném období sedmi měsíců navštívilo sledovanou oblast všech zón zhruba 5,9 miliónu návštěvníků, z toho necelých 2,9 miliónu turistů (vícedenních návštěvníků) a lehce přes tři milióny výletníků (jednodenních návštěvníků. Vícedenních návštěvníků tedy bylo přibližně stejně jako jednodenních. „Nelze tak přesně určit, zda převažuje zájem o jednodenní výlety či pobyty min. s jedním přespáním. Nicméně lze vyčíst, že převažují ve všech zónách krátkodobé pobyty na maximálně jednu až dvě noci,“ poznamenal Polášek.

V porovnání návštěvnosti domácích a zahraničních návštěvníků, převažovali především tuzemští s přibližně 4,3 mil návštěvníků. Ze zahraničí dorazilo přibližně 1,6 miliónu návštěvníků. Avšak ne u všech zón je podíl stejný, například u Krumlovské 2. zóny převažovali zahraniční návštěvníci v poměru 56 : 44 %. Ve všech ostatních pak převažoval podíl domácích návštěvníků. Nejvíce v Přehradní 5. zóně, kde dosáhl přibližně 91 procent.

Pokud porovnáváme uvedené zóny, největšího zájmu návštěvníků se dostalo již zmiňované Vodácké 1. zóně s přibližně 1,49 miliónu návštěvníků. Druhou v pořadí byla Přehradní zóna 5 s více než 1,16 miliónu návštěvníků a třetí pak Polabská zóna 6 s miliónem návštěvníků. Naopak nejmenší počet návštěvníků bylo v Jihočeské 4. zóně, 610 tisíc a v Krumlovské 2. zóně, 720 tisíc návštěvníků.

Celkem bylo ve všech zónách uskutečněno přes 11 miliónů návštěv s drtivou převahou domácích, více než 9 miliónů. V návštěvodnech to pak představuje celkem 19,1 miliónu dnů, z toho téměř 15,5 miliónu dnů strávených u Vltavy jde na konto tuzemských návštěvníků

„Výsledky analýzy byly interpretovány za úsek od Pramene po ústí s řekou Labe (bez území hl. m. Prahy) v koridoru vymezeném přibližně 5 kilometry od obou břehů řeky. Vlastní měření a návazná analýza turistické návštěvnosti byla realizována za všech šest samostatných zón řeky,“ doplnil analytik JCCR Michal  Šindelíř.

Použitá metoda sběru geolokačních signalizačních dat patří vůbec k těm nejpřesnějším a celkové hodnoty jsou velmi blízké skutečné návštěvnosti, s chybovostí maximálně ± 3%. Mobilní operátoři prostřednictvím anonymizovaných zbytkových dat z mobilní sítě jsou schopni měřit mobilitu osob v prostoru, a to jak u domácího obyvatelstva (rezidentů), tak u zahraničních návštěvníků (nerezidentů). Jedná se tak o objektivní a spolehlivou metodu nezávislou na chování lidí a nezatíženou zkresleními, která vznikají při terénních průzkumech a dotazníkových šetřeních. Metoda navíc dokáže vyloučit z měření rezidenty, pravidelně dojíždějící do analyzované destinace (především za prací), či dlouhodobě pobývající cizince v destinaci. Díky tomu vzniká velmi přesný přehled návštěvnosti související přímo s cestovním ruchem destinace.



Vltava jako jedna turistická destinace

Klíčovým materiálem z dílny Jihočeské centrály cestovního ruchu, který by měl být pro všechny zainteresované subjekty návodem postupu a směru rozvoje Vltavy jako jednoho turistického produktu od pramene na šumavské Kvildě až po labský soutok u Mělníka je strategie rozvoje a marketingový plán Vltavská vodní cesta 2022. Hlavním, společným a sjednocujícím cílem nové „vltavské bible“ je zvýšení návštěvnosti, rozvoj turistické infrastruktury a udržitelnost cestovního ruchu, po celém jejím 430 kilometrů dlouhém toku od pramene na šumavské Kvildě až k soutoku s Labem u Mělníka.

Turistický potenciál nejdelší české řeky je obrovský. Celý tok nabízí bezpočet zážitků a aktivit, jak na vodě, tak pro pěší, cyklisty nebo lyžaře. A představit Vltavu jako jednotný ucelený turistický cíl od Šumavy až po Mělník, přilákat k řece nové domácí i zahraniční návštěvníky a podpořit rozvoj turistické infrastruktury po celém jejím toku, je cílem společného nadregionálního projektu Jihočeského a Středočeského kraje Vltava, řeka plná zážitků.

Garantem celého projektu je JCCR, jejím partnerem pak Středočeská centrála cestovního ruchu (SCCR). Jeho cílem je, aby „proměnit“ Vltavu na jeden společně prezentovaný, podporovaný a spravovaný produkt cestovního ruchu. Pro účely projektu je řeka formálně rozdělena do šesti úseků. Tři z nich, Kvilda – Nová Pec, Nová Pec – České Budějovice a České Budějovice – Zvíkovské Podhradí, se nacházejí v Jihočeském kraji. Další tři, Zvíkovské Podhradí – Kamýk nad Vltavou, Kamýk nad Vltavou – Praha a Praha – Mělník, ve Středočeském kraji.

„Projekt se netýká pouze vlastní řeky jako vodní cesty, ale také cyklotras, památek, atraktivit a turistické infrastruktury kolem řeky. Na tento základ lze navázat spoustou eventů (událostí, akcí), kterými lze u Vltavy turisty udržet déle než dosud. Pomůže to také dostat návštěvníky z turisticky hraničně exponovaného Českého Krumlova a Prahy po proudu i proti proudu Vltavy a zaměřit jejich zájem na další nesčetné atraktivity Středočeského a Jihočeského kraje,“ připomněl Polášek.
Připravila Jana Píchová.

www.vltava-reka.cz
www.vltava-river.com
www.jccr.cz
www.jiznicechy.cz
www.centralbohemia.cz
www.kr-stredocesky.cz
www.facebook.com/centralbohemia/

@rekavltavaCZ
#rekavltava 
                                                        
     
 



Nepřehlédněte


Z domova

Příjezdy zahraničních turistů vzrostly o deset procent

Do hromadných ubytovacích zařízení v Česku přijelo za první tři čtvrtletí celkem 7,8 milionu zahraničních turistů, což bylo o 10 procent více než ve stejném...

08. 11. 2017

číst dál


Doprava

Virtuální realita na palubách Air France

Air France testuje unikátní zábavní systém s virtuální realitou. Skládá se brýlí, tzv. headsetu, díky kterému si uživatel může užít 3D a 2D filmy nebo seriály...

15. 09. 2017

číst dál


Restaurace Novoměstský pivovar
Czech specials new