Menu

Tekuté ovoce, euforie v lahvi

26. 08. 2019

Téměř všechny druhy peckovin, ale i lesní ovoce, jádroviny a mnoho dalších, mají jednu sympatickou vlastnost. Po speciální přípravě – zakvašování z nich lze procesem, zvaným destilace, získat znamenité ovocné pálenky. Nebo destiláty či spirity, zní-li vám to lépe. Protože dar úrod rozmanitého ovoce má i Česko, proto se zde ovocné pálenky těšily a těší velké oblibě dodnes.



Historie destilačního procesu je stará. Jedna z teorií mluví o dálném východě coby vzniku destilování. Kdo však poprvé okusil ostrý nápoj vyvolávající duševní euforii a stavy blaženosti a tuto zkušenost premiérově využil k vypálení náhodně či cíleně zkvašeného ovoce, to asi nezjistíme. Pravdou je jedno. Původně od osmého století lékaři a mnichy využívané destiláty, coby Aqua Vitae – tedy živá voda, původně jako lék, se velice brzy potom staly vyhledávaným zdrojem veselí, mnohdy až bezbřehého. Ona to vlastně jakási živá voda je, jen s velice krátkou působností.

U nás se tato libůstka ujala údajně za vlády Lucemburků. První pálenky vznikaly z hroznů révy – prý z vín i zkažených. Postupně se jako zdroje bází pro pálení začalo používat trnek, jablek a hrušek, na Moravě i švestek a dalšího ovoce. Zrodil se dokonce cech vinopalníků, a pálilo se o sto šest. V rudolfínské době, jakkoliv se alchymisté právě destilací pokoušeli pro císaře připravit elixír života, byly destiláty coby nápoje ďáblovy některé dny v týdnu zakázány.



Po dlouhý čas po druhé světové válce se situace u nás jevila tak, jako by se národ od ovocných destilátů odklonil, a jejich renomé zachraňovaly státem zkonfiskované rodinné firmy, vzniklé během předchozího období boomu. Domácí pálenice ale fungovaly po celý čas. V roce 1989 ožily v podobě pěstitelských, díky restitucím také znovu v plném jasu zazářily osvědčené značky.

Počet pálenic v posledním čase roste. V roce 2018 jich bylo registrováno 540 s meziročním nárůstem v předchozích letech až 25 %. Nepálí se jenom švestky. V naší asi nejslavnější vinopalně ve Vizovicích zpracovávají také zvláštní jablíčka Moravská jadernička, mirabelky, višně, jahody, maliny. Také méně známé kdoule či plané trnky. Ale i pivo, červený jeřáb, a zvláštní fenomén, mnohými vzývaný jako nejlepší základ pro destilaci, oskeruše.  Sady hrušní mají vizovičtí v Argentině, a nemýlím-li se, palírnu provozují i v Chile.

Nová destilerka se zrodila také v metropoli. V malebném jakoby z Francie přestěhovaném "malém chateau" Salabka vznikla vedle vinařství i komorní pálenice, kde se rodí pět druhů znamenitých ovocných pálenek.

Sečteno, podtrženo: velké, ale i ty malé pálenice u nás se starají o to, aby rodinné stříbro českého vinopalnictví znovu zazářilo nejvyšším leskem.
Připravil Milan Ballík.

www.czechspecials.cz



Související články


Z domova

V roce 2017 přijelo do Prahy přes 7,5 milionu návštěvníků

Množství domácích a zahraničních turistů v Praze se neustále zvyšuje a ani rok 2017 nebyl výjimkou. Loni Prahu navštívilo celých 7 650...

09. 02. 2018

číst dál


Z domova

Liberecký kraj láká do lesů, hor i Křišťálového údolí

„Turistům má Liberecký kraj určitě co nabídnout. Snažíme se představovat i méně známá místa, o kterých zatím není tolik...

19. 08. 2019

číst dál


Restaurace Novoměstský pivovar
Czech specials new