Národní muzeum v přírodě zve do Zubrnic, Příkaz, Hlinska a Rožnova pod Radhoštěm

Národní muzeum v přírodě sdružuje čtyři muzea v přírodě (dvě na Moravě a dvě v Čechách), jež naplňují poslání dokumentovat, ochraňovat a uchovávat památky lidového stavitelství a interpretovat způsob života na venkově od poloviny 18. století. Každé z nich odráží specifika jiného regionu a je zcela neobyčejné.

• Jedinečné Muzeum v přírodě Zubrnice na severu Čech přibližuje bydlení, kulturu a sepětí obyvatel s krajinou v bývalých Sudetech i jejich poválečnou proměnu.
• Hanácké muzeum v přírodě v Příkazech je unikátním dokladem hliněného stavitelství na Hané i vztahu člověka k půdě a k přírodě – živitelce a dárkyni života.
• Malebná krajina, zajímavé stavby a pořady vybízejí k návštěvě Muzea v přírodě Vysočina s expozicí na Veselém Kopci a v památkové rezervaci Betlém Hlinsko.
• Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm celoročně ožívá tancem, zpěvem, zvyky, obřady, řemesly i každodenní prací.

Před hlavní turistickou sezonou se potkáváme s generálním ředitelem Národního muzea v přírodě Ing. Jindřichem Ondrušem.
Pane řediteli, Národní muzeum v přírodě si letos připomíná jubileum jedné ze svých čtyř součástí:
95. výročí nejstaršího a největšího muzea v přírodě ve střední Evropě rožnovského Valašského muzea v přírodě. V rámci oslav si prý návštěvníci skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm budou moci připít žinčicí, aby si užili, jaké to tu bylo v dobách, kdy byl Rožnov mondénním lázeňským městem, do něhož se z celého světa na léčení sjížděly tisíce hostů včetně Sigmunda Freuda a Řehoře Mendela.

Valašské muzeum v přírodě letos skutečně slaví 95 let existence. Musím říct, že po celou tu dobu se důsledně snaží držet odkazu svých zakladatelů, bratří Jaroňků, který tkví v tom, že jejich muzeum musí být živé. Chystaný program Valašského muzea v přírodě k jeho jubileu je opravdu bohatý. Vyvrcholí otevřením obnovené národní kulturní památky Jurkovičovy chaty Libušín na Pustevnách. Řekli jsme si totiž, co víc může symbolizovat těch 95 let existence Valašského muzea v přírodě než zdařilá obnova národní kulturní památky takovéhoto rozsahu, proslulosti a republikového dosahu. Stavbu teď dokončujeme a předpokládáme, že pro veřejnost Libušín otevřeme na přelomu června a července. Už samotné otevření Libušína bude jednou z velkých akcí, na kterou pozveme veřejnost a všechny zájemce. Hlavně ty, kdo se jeho obnovy zúčastnili nebo na ni v rámci celonárodní sbírky přispěli. Všechny postupně pozveme na komentovanou prohlídku chaty Libušín. Poté co se odehrají tyto prohlídky, spustí se její běžný provoz, který na Pustevnách fungoval téměř sto let a k němuž se hodláme vrátit. Po otevření Libušína zahájíme v průběhu měsíce července výstavu tematicky věnovanou jeho obnově. Bude mapovat celých těch šest let, během nichž jsme připravovali a realizovali znovuzrození tohoto Jurkovičova skvostu. Zároveň dokončujeme knihu, která ve fotografiích obnovu mapuje. Bude spojovat odborný pohled s pohledem uměleckého fotografa. A na podzim chceme udělat konferenci na téma obnovy památek s přihlédnutím k obnově Libušína. 

A co se týče žinčice? V roce 1796 začal rožnovského klimatu využívat brněnský lékař, císařskokrálovský rada a krajský fyzik František Kročák k léčbě plicních chorob. Pozitivní výsledky a rostoucí zájem hostů pak daly podnět ke vzniku klimatických lázní. Ty roku 1820 založil ředitel rožnovského panství Josef Drobník. Největšího rozkvětu dosáhly počátkem 20. století. Léčilo v nich nejen terénními kúrami a vodoléčbou, ale také produkty z ovčího mléka – syrovátkou a žinčicí. Takže na počest 200. výročí založení klimatických lázní v Rožnově si skutečně budeme připíjet valašskou žinčicí.

Neméně atraktivními programy disponují i další součásti Národního muzea v přírodě.



Ano, označení „živé muzeum“ můžeme směle vztáhnout na celé Národní muzeum v přírodě. Obnova národní kulturní památky chaty Libušín není jedinou významnou událostí Národního muzea v přírodě. V Muzeu v přírodě Vysočina se už v únoru uskutečnil Masopust na Veselém Kopci s rekordní návštěvností 4 500 lidí. Navíc, pětadevadesáté výročí Valašského muzea v přírodě a dvousté vzniku klimatických lázní v Rožnově nejsou jedinými jubilei, která si Národní muzeum v přírodě letos připomíná. Rok 2020 je totiž rokem desátého výročí zapsání Masopustních obchůzek a masek z Hlinecka na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Tomuto výročí bude věnována výstava v Muzeu v přírodě Vysočina v areálu na Veselém Kopci a také slavnostní konference, která se uskuteční 8. října v Hlinsku. Plánované datum otevření areálu na Veselém Kopci je 25. dubna. Pro letošní zahájení připravujeme program, který představí statky zapsané do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje. V tento den také zahájíme výstavu, která je podrobně představí a potrvá celou sezonu.

Památková rezervace Betlém v Hlinsku, expozice bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století, je otevřena celoročně. Nyní připravujeme velikonoční program, jehož zahájení je dlouhodobě plánováno na 1. dubna. V souvislosti s Muzeem v přírodě Vysočina bych rád upozornil i na zapojení Národního muzea v přírodě do akcí Muzejní noc a nově Den architektury.

Ze stavebních akcí bych asi na Veselém Kopci v Železných horách vybral zahájení opravy vodní olejny z Damašku u Pusté Rybné, kde potřebujeme vyměnit hřídel a opravit soukolí pohánějící stoupy na drcení olejnatých semen. Vzhledem k vývoji počasí už bylo možné zahájit některé z plánovaných oprav. V tuto chvíli se tak na Veselém Kopci například opravují kamenná zápraží u objektů a provádějí drobné kamenické práce (opravy podezdívek apod.), parciální výměny šindelové krytiny, bílení roubených stěn atd. Velmi důležité jsou také práce týkající se údržby zelení. Nyní se provádí prořezávání suchých větví, kácení přerostlých či nebezpečných stromů a vysazování nové zeleně.



Když zmíním Hanácké muzeum v přírodě v Příkazech, které úspěšně mapuje hanácké selské hospodářství, tak v nedaleké Skaličce jsme objevili unikátní roubenou stodolu z 16. století. Je vysoce cennou kulturní památkou. Na její záchranu a transfer do příkazského skanzenu už byly vyčleněny finanční prostředky. V současné době v Hanáckém muzeu v přírodě máme čtyři stodoly různého charakteru a tím, že je doplníme o roubenou stodolu ze Skaličky, zkompletujeme stylovou řadu hanáckých historických stodol. V hanáckém skanzenu to bude jedna z největších akcí, kterou v letošním roce začneme realizovat. Stodolu musíme rozebrat, převézt, zrestaurovat, obnovit některé její nenávratně zničené prvky (tradičními postupy znovu vyrobit) a sestavit. Chceme to dělat tak, aby návštěvníci Hanáckého muzea v přírodě mohli postup těchto prací průběžně sledovat.

Další věcí je, že v Hanáckém muzeu v přírodě revitalizujeme ovocný sad usedlosti. Nedávno jsme dokončili jeho zmapování. Pokračujeme výsadbou – doplňováním původních odrůd – a úpravami směřujícími k obnově situace z přelomu 19. a 20. století. Jsme rádi, že se nám do této činnosti podařilo zapojit veřejnost a mohli jsme čerpat ze zkušeností místních obyvatel předávajících si je po řadu generací.

K programovým vrcholům Hanáckého muzea v přírodě v Příkazech patří Žně (1. srpna) s ukázkami tradičních postupů při sklizni a výmlatu obilí. Život spjatý s úrodnou půdou je pro Hanou stěžejním tématem. Z výstav bych si dovolil uvést Jízdu králů na Hané, jejíž vernisáž plánujeme na 11. června. Bude věnovaná historii, funkci a současné podobě jízdy králů na Hané. 



Neméně intenzivně se věnujeme Muzeu v přírodě Zubrnice, které leží v proslulé a díky půdě sopečného původu neméně úrodné Zahradě Čech. Je výjimečné tím, že skanzen je integrovanou součástí obecní zástavby. Sbírkové architektonické objekty Muzea v přírodě Zubrnice sem nebyly přeneseny odjinud, ale po staletí na tom samém místě sloužily k bydlení a hospodaření. Například ke skladování chmele nebo sušení ovoce. Těší nás, že máme tu čest úspěšně navazovat na práci zakladatele a předchozího ředitele Muzea v přírodě Zubrnice doktora Ledvinky, který zůstává naším kolegou a zpracovává výzkumné záměry týkající se vesnických sídel regionu Českého středohoří, o kterých se chystáme vydat publikaci.

Letošní mírný průběh zimy využíváme v Zubrnicích ke stavební obnově expozičních objektů v návštěvnickém okruhu Historické vesnice. V souladu s podmínkami památkové péče právě probíhá odborná obnova střešní krytiny na objektech Zubrnice čp. 61 a 27. Proces výměny za nový šindel mohou a jeho příznivci sledovat prostřednictvím fotografií a krátkých videí na naší facebookové stránce.

Vyšli jsme vstříc i rostoucí poptávce o edukativní programy Národního muzea v přírodě pro základní školy a rozšířili jejich nabídku o program zaměřený na masopustní zvyky. Naše edukátorka absolvovala mezinárodní interpretační kurz průvodce a její získané zkušenosti se promítnou v našich průvodcovských textech a v oživení prohlídek. Tím bych chtěl navázat na to, že také v Zubrnicích neméně intenzivně pokračujeme s inovací a rozšiřováním nabídky oblíbených akcí pro veřejnost. Chystáme nový koncept zubrnického májového jarmarku 16. května 2020, koncentrovaného do jednoho dne, zaměřeného na pro Ústecký kraj typické regionální výrobky, řemesla a interpretační umění včetně divadla. V rámci zapojení se do Mezinárodního dne muzeí / IMD 2020 otevřeme v neděli 17. května 2020 pro návštěvníky brány Muzea v přírodě Zubrnice zdarma. Při příležitosti oslav 230. výročí narození Vincence Zahradníka si připomeneme jeho osobnost, dílo a jeho pobyt v Zubrnicích v první třetině 19. století. A ve spolupráci s odborníky chystáme expozici věnovanou fenoménu chmelařství ve zdejším regionu.

Malebnost Českého středohoří a nepřeberné množství krás, turistických atraktivit a jedinečností Ústeckého kraje spjatého s bájným příchodem praotce Čecha, počátky přemyslovské dynastie a vůbec české státnosti, spolu s kroky Ústeckého kraje na podporu rozvoje cestovního ruchu, dává Národnímu muzeu v přírodě nepřeberné množství impulzů a inspirace. Rád bych proto ještě zmínil spolupráci Národního muzea v přírodě se Zubrnickou museální železnicí. Ruku v ruce s postupem její obnovy mezi Zubrnicemi a Lovečkovicemi proto chystáme zpřístupnění dalších částí areálu Muzea v přírodě Zubrnice a pochopitelně i pestrý výstavní program. Ostatně nové propagační materiály s těmito tématy jsme už začátkem letošního roku prezentovali na veletrzích cestovního ruchu. Unikátní jedinečnosti Zahrady Čech Ústeckého kraje se chystáme představit také na opačné straně České republiky, a tak plánujeme přivézt řemeslníky, severočeské regionální potraviny a hudební soubory reprezentující Ústecký kraj a zejména oblast Českého středohoří na Zvonečkový jarmark v Rožnově pod Radhoštěm.
S Jindřichem Ondrušem hovořil Jaromír Kainc.

www.nmvp.cz