Menu

Nádraží Vyšehrad už nezbývá než vyvlastnění

30. 10. 2020

hist_vysehrad

Nešťastný příběh Nádraží Vyšehrad pokračuje. Poté, co se před dvěma týdny secesní památce propadla střecha, na místě zasáhla radnice městské části Praha 2. Ta se snažila minimalizovat bezpečnostní rizika pro kolemjdoucí výstavbou bariér, zábran a statických podpěr. Další krok je ale na pražském magistrátu, který jediný může zahájit často zmiňované vyvlastňovací řízení. Pokud by na něj došlo, jednalo by se o vůbec první vyvlastnění kulturní památky podle zákona o památkové péči v České republice. Zvažováno bylo ale už dříve v souvislosti s jinými objekty.

Času není nazbyt

Magistrát potvrdil odeslání oficiálního dopisu na Ministerstvo kultury. Snaží se tak potvrdit, že nedošlo k žádné dohodě mezi státem a současným majitelem objektu. Pokud ministerstvo předpoklad potvrdí, tak podle představitelů Prahy už vyvlastnění nic bránit nebude. Na tento týden je navíc naplánováno místní šetření přímo v prostorách Nádraží Vyšehrad. Dle jeho závěrů se rozhodne o dalších krocích. Nadále přetrvává stav, kdy majitel nemovitosti neplatí ani pokuty, o kterých rozhodl odbor památkové péče – uhradil pouze první z nich v hodnotě necelých dvou milionů korun.

Radnice městské části Praha 2 jeví o památkově chráněnou budovu Nádraží Vyšehrad zájem dlouhodobě. Jednání se současným vlastníkem, zahraniční společností RailCity Vyšehrad, se za tu dobu ale nijak neposunulo. Vyvlastnění by mohlo být způsobem, jak chátrající secesní dominantu Prahy 2 zachránit. Jediným vyvlastňovacím úřadem na území české metropole ale zůstává magistrát velké Prahy. Ten ve světle posledního vývoje o této možnosti vážně uvažuje.

„Zvažujeme první kroky, jak celý proces nastartovat. Upozorňuji, že i pokud na něco takového přistoupíme, tak se dá očekávat, že se vyvlastňovací řízení potáhne řadu let,“ varuje radní pro správu městského majetku Jan Chabr. Magistrát se už v minulosti snažil o odkupu vyjednávat. Bohužel bez výsledku. „Společnost RailCity Vyšehrad projevila ochotu nám nemovitost prodat. Bohužel jimi navrhovaná částka nebyla v souladu s naším znaleckým posudkem. To městu prakticky znemožňuje takovou transakci realizovat. Současný majitel ale nebyl svolný k žádným kompromisům a jednání tak zamrzla,“ popisuje průběh jednání Chabr. Vyvlastnění tak zůstává jedinou možností, a za vhodný postup jej v minulosti označila i mezinárodní památkářská organizace UNESCO. '

Chátrající kulturní dědictví
Praha 2 by pro Nádraží Vyšehrad našla využití poměrně rychle. Už předchozí majitelé zvažovali, že by zde vzniklo komunitní centrum. Jejich vize počítala s pořádáním kulturních i vzdělávacích akcí. Před nedávnem se vážně hovořilo o tom, že by se budova mohla po rekonstrukci stát novým domovem Slovanské epopeje Alfonse Muchy. „Městská část Praha 2 naléhavě komunikuje se zástupci vlastníka a rovněž podala i trestní oznámení pro obecné ohrožení. Při pohledu z hradeb je zřejmé, že někdo záměrně rozebral velkou část střechy. Hlavní město Praha musí nadále pokračovat v krocích, aby nabylo budovu od soukromého vlastníka do svého vlastnictví co nejdříve,“ vyzývá k akci radní Městské části  Praha 2 pro oblast bezpečnosti Michal Zuna.

Okolí Nádraží Vyšehrad je teď z iniciativy radnice Prahy 2 pod zvýšeným policejním dozorem. Bohužel tak teď musí hrát prim ochrana bezpečí kolemjdoucích, a starost o zachování kulturního dědictví se odsouvá na druhou kolej. „Ministerstvo kultury má k dispozici repertoár nástrojů, kterými lze majitele chátrajících památek pozitivně motivovat k větší péči a starosti o nemovitosti v jejich vlastnictví. Přínos z toho pak má celá společnost. Bohužel ale v mnoha případech naráží na neochotu vlastníků, kteří nejsou schopni nebo ani nechtějí dát dohromady koncepční projekt záchrany,“ popisuje četná úskalí „mírové cesty“ 1. náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Přístup RailCity Vyšehrad je toho jasným příkladem.

Nádraží Vyšehrad není první, a bohužel asi ani poslední
Náměstek Hlaváček naráží na zhruba pět let starou kauzu podobného ražení, kterou nastartovaly obavy o empírovou Usedlost Cibulka v katastrálním území Prahy 5. Šlo o první případ, kdy se vyvlastnění jako možnost záchrany kulturních památek hlavního město vážně zvažovalo. Majitel Cibulka a.s. Oldřich Vaníček, do jejíhož majetku památka patří, v minulosti projevil pouze vlažný zájem o záchranu objektu, i když se těmto nařčením brání. Areál usedlosti navíc v minulosti pronajal skupině squatterů, kteří museli být po vypovězení smlouvy vykázáni v rámci masivní policejní razie při které zasahovalo na 130 příslušníků pořádkového sboru.

V souvislosti s Cibulkou se o vyvlastnění mluvilo, dokonce došlo k vypracování znaleckého posudku, který měl posloužit radnici městské části jako první výkop v možném vyvlastňovacím řízení. Nakonec od toho ale sešlo. „Případ Cibulky vnímám jako odstrašující příklad toho, jak by to mohlo dopadnout i s Vyšehradem. Usedlost i po pěti letech pořád chátrá. Vyvlastňovací řízení přitom už mohlo běžet a spět ke zdárnému konci. V tomto případě je ale majitel alespoň schopen komunikovat, dohoda na minimálních udržovacích pracích je možná. To se u nádraží neděje. Prvořadou starostí tedy teď musí být vůbec záchrana budovy. Až pak můžeme řešit, jak jej využít dál,“ srovnává odlišné případy Petr Hlaváček.

Odkaz nezodpovědného majitele
V tom je s ním zajedno i jeho kolega Jan Chabr. Město si podle něj teď klade za cíl především to, aby secesní nádraží nepředstavovalo bezpečnostní riziko. Oceňuje hlavně rychlou akci Prahy 2, kterou zabrání tomu, aby památkově chráněná budova nezkolabovala úplně. „I přes naše obavy všechno směřuje k vyvlastnění,“ konstatuje radní pro správu majetku. „Pak se můžeme začít bavit o radostnějších věcech. Třeba o tom, jak rekonstruovaný objekt zlepší kvalitu života na Praze 2. My máme vizi, Praha 2 má vizi. Budeme o nich diskutovat, ale hlavní slovo bude mít samozřejmě radnice městské části, na jejímž území se Nádraží Vyšehrad nachází. Doufám, že se k těmto nadějnějším rozhovorům dostaneme co nejdříve,“ přeje si.

Nádraží Vyšehrad je památkově chráněno od roku 2000, v roce 2007 jej získal do současného vlastnictví současný majitel. Secesní památka z počátku 20. století ani v minulosti příliš dlouho nesloužila účelu, jež má ve jméně. Dnes je to kvůli aktualizaci bezpečnostních norem, které zakazují výstavbu železničních zastávek v zatáčkách, nemožné. Ambice dřívějšího nájemce Nádraží z.s. vytvořit zde multifunkční komunitní centrum byly zhaceny rozdělením státního podniku České dráhy na dvě nástupnické společnosti. Od té doby nemovitost pendlovala mezi majiteli, kteří o ni nejevili zájem, až skončila ve vlastnictví RailCity Vyšehrad. Ta za celých 13 let nikdy nepředstavila žádný záměr možného využití nádražního objektu.
Připravil Matěj Senft.

www.prague.eu 



Dallmayr
Czech specials 2